Londýnská vláda se pokrytecky distancuje od rozhodnutí o propuštění Libyjce

24. 8. 2009

Vláda v Londýně je ráda, že Američané útočí jen na skotskou vládu, a přitom zneužívá Libyjcova propuštění k získání lepšího přístupu k libyjským ropným a plynovým polím, píše v konzervativním deníku Daily Telegraph Alan Cochrane.

Zřejmě poprvé v životě zjišťuju, že jsem na straně skotské nacionalistické vlády, píš autor. Stále věřím, že skotská vláda propustila al-Megrahiho čistě z humanitárních důvodů. Avšak vyvstávají vážné otázky o chování Brownovy vlády v Londýně.

Skotská nacionální strana nemá co získat tím, že by se "protivila Američanům". Zdá se ale, že premiér Gordon Brown a ministr zahraničí David Miliband záměrně nechávají veškerou americkou zuřivost, aby se soustředila na Skotsko, přičemž využívají zlepšených styků s Libyí k přístupu pro britské a americké firmy na libyjská ropná a plynová pole. Saif Gaddáfí, syn libyjského diktátora, uvedl, že obchodní dohoda s Británií byla součástí dohody o propuštění al-Megrahiho.

Londýnská vláda tvrdí, že žádným způsobem neovlivňuje rozhodovací pravomoci samostatné vlády ve Skotsku. Jenže to není pravda. Labourističtí ministři v Londýně se hádají se skotskými nacionalisty v Edinburku skoro každý den, o takových trapnostech, jako jsou městské dávky, anebo kdo má zaplatit výstavbu nového mostu přes mořskou zátoku u Edinburku. Že by londýnští ministři al-Megrahiho propuštění se skotskou vládou opravdu nekonzultovali?

Většina lidí nechápe, že proces, který vedl k Megrahiho propuštění, zahájil ještě premiér Tony Blair. Ten totiž vyjednal tajnou smlouvu o předávání libyjských vězňů do Libye, oplátkou za níž měli Britové, Američané a Evropané získat možnost investovat do obřích libyjských ropných a plynových polí.

Blairova vláda o této dohodě ovšem neinformovala skotskou vládu v Edinburku, přestože ta byla odpovědná za Megrahiho odsouzení a uvěznění. Skotský premiér Alex Salmond a nezávislí skotští soudní činitelé se o této dohodě dověděli teprve neformálně, když jim o ní řekli vysocí pracovníci skotských věznic. Downing Street pak tvrdila, že se tato dohoda Megrahiho netýká, přestože to byl jediný Libyjec, vězněný na britském území.

Nakonec, po zuřivých protestech od skotské vldy, byl donucen vydat anglický ministr spravedlnosti Jack Straw prohlášení, že každé rozhodutí týkající se al-Megrahiho, je čistě věcí pro skotskou vládu. Skotské úřady, rozezlené chováním Londýna, byly ostře proti al-Megrahiho propuštění - než vyšlo najevo, že trpí smrtelnou rakovinou. Za takové situace bylo pravděpodobné, že bude al-Megrahi propuštěn z humanitárních důvodů.

Problémem je, že Skotsko má nyní svou vlastní vládu. A ve Skotsku vládne jiná strana než v londýnském Westminsteru - skotští nacionalisté. Od té doby, kdy r. 2007 vyhráli skotské volby většinou jednoho hlasu, vznikl s Londýnem hluboký legislativní a ústavní konflikt, který je nyní téměř trvalý.

Téměř každý den dochází k veřejným hádkám, většinou kvůli penězům, a většinou je vyvolávají skotští nacionalisté. Pomalu se od sebe obě země, Skotsko a Anglie, oddalují. Decentralizace skotské vlády měla posílit tři sta let trvající anglo-skotský vztah. Ve skutečnosti ho oslabuje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 24.8. 2009