Letní filmová škola:
24. 7. 2004 / Jan Čulík
sobota 13.30: Letní filmovou školu v Uherském Hradišti zahájí v sobotu ve 20 hodin v kině Hvězda Barva ráje (1999) od nejvýznamnějšího současného íránského režiséra Majida Majidiho. Pozvaný režisér však na zahájení festivalu nebude, protože české velvyslanectví v Teheránu nevydalo Majidimu české vízum.
24. 7. 2004 / Jan Sýkora
Senátoři v čele Martinem Mejstříkem v těchto dnech navrhují prezidentu republiky, aby k blížícímu se řádovému dni - 28.10. - vyznamenal medailí za hrdinství účastníky ozbrojené revolty bratří Mašínů a spol. Že je celý návrh v palbě emocionálních i racionálních argumentů proti, příznačně charakterizuje dosud nevyřešený stín komunistické minulosti nad národem strdím a mlékem oplývajícím.
Sám se necítím být dostatečnou autoritou, abych tuto otázku posuzoval, a mnohým aktérům vzrušené debaty by podobná zdrženlivost slušela rovněž. Nicméně některé skutečnosti v celé polemice považuji za nepřípustně zkreslující a zjednodušující, některé pak postrádám úplně.
VYZNAMENÁNÍ PRO BRATRY MAŠÍNOVY
24. 7. 2004 / Štěpán Kotrba
Nedávné veřejné slyšení v Senátu o bratřích Mašínech považovali všichni soudní lidé za exces, který liberální demokracie toleruje v mezích práva na svobodu verbálního projevu. Sprostota a verbální pohrdání právem a civilizačními hodnotami nejsou v liberální demokracii trestné. Nicméně ve čtvrtek rozhodlo několik desítek senátorů, že už dříve vyřčená slova završí skutkem. V rozporu s faktem, že vražda zůstane vraždou, rozhodli senátoři navrhnout prezidentu republiky, aby byla udělena Medaile za hrdinství odbojové skupině bratří Mašínů - přesto, že jsou a zůstanou vrahy.
24. 7. 2004 / Petr Bísek
V současné době probíhá --- již po několikáté --- v České republice ostrá debata o odbojové skupině bratrů Ctirada a Josefa Mašínů, kteří si spolu s Milanem Paumerem v době nejtvrdšího stalinismu doslova prostříleli cestu z Československa na Západ. Doc. Jiří Nedoma totiž podal návrh, aby Mašínům a dalším čtyřem členům jejich skupiny byla udělena vysoká státní vyznamenání. Já pevně věřím, že by to bylo správné. Mělo se tak stát hned po sametové revoluci, spolu se zruše-ním komunistické strany.
24. 7. 2004
Podle organizace www.newsknife.com byl britský deník Guardian za posledního půl roku (do konce června 2004) na Google News ze všech 4500 stránek, jichž Google využívá, nejpopulárnějším zdrojem zpravodajství. Za tuto dobu se přes Google News podívalo na stránky listu Guardian 2 miliony nových čtenářů. Vyhledávání prostřednictvím Google přivedlo na stránky listu Guardian za totéž období dalších 14 milionů čtenářů.
24. 7. 2004
Na internetových chatech byly zveřejněny tisíce zpráv s nadpisem, který tvrdí, že novináři nalezli oběšeného Usámu bin Ladina. Zpráva tvrdí, že k tomu byly zveřejněny fotografie a videozáběry a uvádí k tomu internetový odkaz. Po kliknutí na odkaz se však zdánlivě nic neděje - jenže uživatelův počítač je zřejmě napaden virem, tzv. trojským koněm, který se dostává do počítačů "zadními vrátky", je schopen krást důvěrné informace, jako například podrobnosti o uživatelových bankovních kontech a také šíří spam.
Odborníci varují uživatele, aby si aktualizovali protivirový software.
Podrobnosti v angličtině ZDE
23. 7. 2004
Úspěch útoků z 11. září, při němž v Americe zahynuly 3000 osob, byl selháním "praktické politiky, řízení, schopností i imaginace" americké vlády i výzvědných služeb, konstatovala ve čtvrtek americká zpráva.
Thoman Kean, předseda americké komise, vyšetřující útoky z 11. září, konstatoval, že americká vláda prostě "nebyla dostatečně aktivní" při boji proti teroristickým hrozbám před 11. září 2001.
23. 7. 2004 / Miloš Kaláb
Karel Kryl, 1981
Jak silně se změnily názory lidí v severní Americe proti situaci před mnoha lety, kdy titíž lidé odsuzovali "paranoiu" východní Evropy nebo Kuby a vysvětlovali ji snahou tamních politiků držet své "poddané" v jednom šiku proti vnějšímu nepříteli! Nyní na posměváčky také došlo.
23. 7. 2004
ČTK: Lídři vládní koalice se v pátek na ranním jednání shodli, že nominují končícího premiéra Vladimíra Špidlu na eurokomisaře. Ten nabídku bere. V Bruselu nahradí Pavla Teličku. O tom, že Špidla nabídku přijal, informovalo v pátek Právo. "Pokud tato nabídka bude, tak já ji neodmítnu," potvrdil v pátek dopoledne svůj zájem Špidla...
Za komunistů se říkávalo ...nezvládl jsi svoji funkci, nevíme co tady s tebou, tak tě holt, soudruhu, musíme povýšit..., píše v této souvislosti Jiří Kolařík a dodává:
Podle mého názoru snad ani nelze snahu uklidit odstupujícího premiéra Špidlu na post eurokomisaře a jeho ochotu nabízenou funkci přijmout popsat výstižněji.
23. 7. 2004
Britský premiér Tony Blair v pátek nominoval svou pravou ruku, svého přítele, dlouholetého poradce a vlastně i tvůrce Blairovy "Nové labouristické strany" Petera Mandelsona novým Eurokomisařem pro Velkou Británii. V minulých letech byl Mandelson dvakrát donucen kvůli skandálům odejít z britské politiky.
24. 7. 2004
K rozhodnutí Tonyho Blaira nominovat na eurokomisaře svého kontroverzního spolupracovníka Petera Mandelsona publikoval v sobotu list Guardian informace o tom, co bude muset eurokomisař v Bruselu dělat a jaký bude mít plat. Podle Guardianu bude mít Mandelson za patnáctihodinovou pracovní dobu denně roční plat 142 000 liber (to je cca 600 000 Kč měsíčně) - s patnáctiprocentním příplatkem na ubytování v Bruselu.
23. 7. 2004 / Václav Dušek
Dej člověku možnost rozhodovat, bude rozhodovat špatně. Bude-li i uznávaným obrem, zdolají ho přebystří trpaslíci, zahyne na vlastní otravu organismu vyvolanou nezralou úvahou, že politikovi stačí síla a někdy ke všemu uvěří ve společenskou oblibu zhusta hlásanou nahodilými statistikami. Schopnost politického kultivovaného projevu souznivého s realitou je dána málokomu. Vlk řetězu se nebojí, proto je hoden svobody.
Virtuální bohoslužba o souvislostech zhlédnutého filmu
25. 7. 2004 / Zdeněk Bárta
Na svých webových stránkách mám skoro rok staré kázání, které se jmenuje "Český sen". Psal jsem tam toto: "Naše společnost je chorobně závislá na mamonu a konzumu. Nedávná recese studentů filmové akademie, kteří nachytali stovky otroků konzumu předstíraným otevřením nového hypermarketu s příznačným názvem "Český sen" ukázala, jak strašlivě naše společnost slouží mamonu a jaké oběti je mu ochotna obětovat. Tento happening měl podle mne téměř prorocký rozměr a doufám, že se podaří celý projekt, který má ukázat na konzumnost české společnosti, dokončit."
Bylo to tehdy kázání na Ježíšův příběh o nepoctivém, vychytralém ekonomovi (Luk 16,1-13), který je v pointě příběhu překvapivě pochválen svým zaměstnavatelem, přestože jej de facto okrádal.
Recenze na film Český sen je ZDE
23. 7. 2004 / Jan Sýkora
Jak v pátek anglicky glosoval emailový bulletin Fleet Sheet's Final Word pondělní incident, při němž policista poněkud přestřelil rozsah svých služebních oprávnění i zdravého rozumu a střílel po neukázněném chodci, informace o tom proletěla světovými médii. Konkrétně ji dala v plen tisková agentura AP a Reuters a výsledek na sebe nedal dlouho čekat. Informace se zhostila nejrůznější média a podala tak o České republice dosti nelichotivý a útržkovitý obrázek. Výjimkou nebylo ani obligátní pojmenování Československo...
22. 7. 2004
čtvrtek 17.00: Britský premiér Tony Blair ve čtvrtek potvrdil, že není vyloučeno, že Británie vyšle svá vojska do Súdánu - avšak poznamenal, že jeho vláda ještě "do této etapy nedospěla". Na své pravidelné každoměsíční tiskové konferenci Blair konstatoval, že bude ve čtvrtek večer hovořit o situaci v Súdánu s generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem.
Blair zdůraznil, že britská vláda poskytuje Súdánu podstatnou finanční pomoc a že vyvíjí tlak na súdánskou vládu, aby zamezila v útocích polovojenským jednotkám, které vyhánějí uprchlíky z jejich domovů. Velká Británie pracuje v koordinaci s Evropskou unií a Africkou unii ve snaze vyřešit tento problém, dodal Blair.
Podrobnosti v angličtině ZDE
23. 7. 2004
V rámci Měsíce autorského čtení, které během července pořádá v Brně nakladatelství Větrné mlýny vystoupí v pátek 23. července v 19.30 v brněnském Divadle V 7 a půl (Sukova 4/6) šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.
23. 7. 2004
Radko Kubičko a Jan Čulík připravili pro pravidelný páteční pořad "Média v postmoderním světě" na rozhlasové stanici Český rozhlas 6 mimořádný padesátiminutový blok o Letní filmové škole v Uherském Hradišti, která tam začíná dnes 23.7. a potrvá až do neděle 1. 8. Pořad mj. obsahuje rozhovory s ředitelem Letní filmové školy Jiřím Králíkem a s Markétou Sulovskou z Asociace českých filmových klubů, která je spolupořadatelem této každoroční akce.
Britské listy budou v nadcházejících deseti dnech přinášet z LFŠ průběžné informace.
Pořad "Média v postmoderním světě" se vysílá v pátek ve 20:10. ČRo 6 vysílá na středních vlnách 639 kHz | 954 kHz | 1332 kHz a také je k dispozici živě i ze záznamu na internetu.
23. 7. 2004
K nadšení vědců a k znepokojení těch osob, kteří se obávají, že se budou zanedlouho bez skrupulí genetickým inženýrstvím "vyrábět" děti podle specifikace na objednávku, rozhodl tento týden britský regulační orgán, že povolí "vytváření" dětí na záchranu jejich nemocných sourozenců. Britský úřad Human Fertilisation and Embryology Authority tak poskytla naději rodičům jednoho dvouletého chlapce, který má smrtelnou krevní chorobu a potřebuje sourozence, který by mu mohl poskytnout stejné tkáně.
23. 7. 2004 / Vojtěch Kotecký
Ivan Brezina, muž, který nesnáší ekologické organizace, v Britských listech rozebírá poměry ve Straně zelených. Nehodlám se do této diskuse míchat. Moc o ní nevím a Hnutí DUHA jako nezávislé organizaci do vnitrostranických debat, ať už u lidovců, zelených či sociálních demokratů, beztak nic není. Ovšem v několika místech se autor právě o Hnutí DUHA otírá, navíc neuvěřitelnými smyšlenkami. Nedá mi neuvést je na pravou míru.
23. 7. 2004
Americká armáda provedla naprosto špatně plánování i realizaci mnohomiliardového kontraktu, uzavřeného s firmou Halliburton, která dodává potraviny a další služby vojskům v Iráku, konstatuje zpráva amerického Kongresu.
23. 7. 2004 / Tomáš Gawron
Komentátoři posměšně nazývali připravovaný program změn ve zdravotnictví "Kubinyiho závětí". Měl bych k jeho charakteristice hodně silnější slova. Kubinyi si zřejmě vzal ku srdci slova expremiéra Špidly, že sociální stát musí chvíli počkat.
23. 7. 2004 / Petr Sláma
Celý český sociální systém stojí především na obrovském množství státních úředníků, kteří podle velmi složitých pravidel rozdělují ohromné částky způsobem, který vyhovuje snad pouze jim a hlavně dalším státním zaměstnancům v oficiálních sociálních ústavech. Cílem je zaměstnat v této oblasti co nejvíce lidí, kteří s postiženými nemají osobně vůbec nic společného, na úkor jejich blízkých příbuzných.
Nad návrhom zákona o politických stranách a hnutiach
23. 7. 2004 / Ľubomír Andrassy
Politické strany a hnutia sú neoddeliteľnou súčasťou fungovania zastupiteľských demokracií. Prostredníctvom politických strán môžu občania vstupovať do volebných súťaží, môžu sa uchádzať o kreslá v zákonodarných či výkonných orgánoch. V pravidelných voľbách odovzdávajú svoj hlas politikom, ktorí následne rozhodujú o veciach verejných. V mene voliča spravujú štát. Občan má preto plné právo vedieť, ako fungujú politické strany, ako si plnia volebné programy, ako a z akých zdrojov sú financované.
23. 7. 2004 / Gabriela Zitová
Vyšetrovací výbor pod vedením lorda Butlera zverejnil 14. 7. 2004 svoju 196-stranovú správu, v ktorej prezentoval výsledky 5-mesačného prešetrovania informácií britskej tajnej služby, na základe ktorých vláda poslala vojakov do Iraku. Správa poskytuje neoceniteľnú analýzu hrozby zbraní hromadného ničenia vo všeobecnosti, potenciálny prínos zbraní hromadného ničenia (ZHN) pre teroristov, osobitne analyzuje situáciu v Iraku, ale hovorí aj o potenciálnej hrozbe, ktorú pre svet predstavujú Irán, Líbya a Severná Kórea.
Východné rozšírenie a "sociálne výzvy" EÚ
23. 7. 2004 / Atilla Ágh
Spoločnosti strednej a východnej Európy prišli do obdobia "revolúcie veľkých očakávaní". Je samozrejmé, že úroveň očakávaní bola zvýšená aj vstupom do Európskej únie, a to stálym porovnávaním štandardov EÚ s ich vlastnou životnou úrovňou. Okrem toho je však tiež dôležité, že sa v domácom vývoji skončilo "obdobie trpezlivosti". Po dlhom období deprivácie žiada populácia aspoň minimálnu úroveň slušného života a verejných služieb. Všetky tieto problémy možno sumarizovať do termínu sociálnej konsolidácie alebo "sociálneho konštruktu demokracie" na strane vnútropolitického vývoja a termínu "sociálne výzvy" na strane EÚ. Obe pritom figurujú v agende krajín strednej a východnej Európy na popredných miestach. Nové problémy, ktoré demokratická konsolidácia a členstvo v EÚ prináša, sa objavili v niekoľkých krokoch.
21. 7. 2004 / Oskar Krejčí
Oživování Ruska doprovázejí problémy. Pro jejich překonání bude rozhodující politika Kremlu.
Prezident Vladimír Putin se pravděpodobně již několik let bojí odjet v létě na dovolenou. Prázdninové měsíce jsou totiž v Rusku zvlášní příležitostí pro krize - tonou ponorky, daří se teroristům i přírodním katastrofám. Vlastně i finanční krize, která Putinovi pomáhala dláždit cestu do Kremlu, propukla v srpnu roku 1998. Ani letošní rok nemůže být výjimkou.
Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom
DOKUMENT US-DEU
22. 7. 2004 / Štěpán Kotrba
Při sestavování nové vlády musejí být určující konkrétní programové kroky. Unie svobody ve středu zkompilovala a představila teze svého příspěvku k vládnímu programu lépe, než by to dokázala kterákoliv jiná strana , ČSSD nevyjímaje. Ustoupila bez boje ještě dříve, než k boji došlo...
Levnější a dostupnější bydlení pro všechny, placenou mateřskou dovolenou po dobu tří let, ale také zavedení eura do roku 2009 a zachování pětiprocentní sazby DPH u některých služeb v cestovním ruchu - to je dnes Unie svobody.
22. 7. 2004 / Jan Čulík
Dnes je tomu deset let, co se stal Tony Blair šéfem britské Labouristické strany. Ale je jeho strana stále ještě "labouristická" a prosazovala Blairova vláda od roku 1997 vůbec nějakou konkrétní politiku?
Tento článek vyšel ve středu 21. 7. 2004 v Lidových novinách ZDE
22. 7. 2004
Kolikrát mi bylo v Americe sděleno jako "stoprocentní pravda", že Američané už mají Usámu bin Ladina v zajetí a jen čekají na "mediálně vhodný okamžik", kdy to oznámí veřejnosti. Podle obdobných teorií byl Ronald Reagan mrtev po mnoho měsíců a jeho úmrtí bylo oznámeno teprve tehdy, kdy americká vláda prý potřebovala dostat skandál ohledně vězení v Abu Ghraib z titulních stránek amerických novin, napsal včera v deníku Guardian Jonathan Raban
Podle něho pochází nejnovější americká spiklenecká teorie od anonymních agentů pákistánských bezpečnostních služeb: USA prý vyvíjejí silný tlak na Pákistán, aby dodal chyceného Usámu bin Ladina a mullu Omara ve dnech 26. - 28. července, aby to spektakulárním způsobem mediálně zastínilo sjezd Demokratické strany v Bostonu. Anebo pokud to prý nepůjde do té doby, Pákistán je má podle přání americké vlády zajmout do listopadových prezidentských voleb. Prý se nedávno vyjádřil vysoký pákistánský generál, návštěvou ve Washingtonu: "Jestliže oba ty muže nenajdeme do voleb, Američané nám začnou strkat do zadku ty své nové nebezpečné jaderné zbraně."
Rozhovor s novinářkou Irenou Ryšánkovou nejen o médiích
22. 7. 2004 / Štěpán Kotrba
Potkávám v Parlamentu mnoho novinářů. Někteří přijdou jednou, odejdou a už je víckrát neuvidím. Ptám se sám sebe, co tam chtěli... Za půlden nemohli pochopit nic a tak i jejich článek bude odpovídat tomu půldni. Z těch, které vídám už delší čas stále ve stejných souvislostech je několik profesionálních a všeobecně respektovaných a někteří, které já osobně respektovat jako novináře nikdy nebudu. Maximálně jako mediální korzáry. Pokud potkávám někoho, kdo píše nikoliv jen zpravodajství, ale hlavně analýzy a komentáře, a potkám ho tu na tiskové konferenci ve dvě hodiny ráno po zasedání vlády, tu na improvizovaném brífingu KDU-ČSL v osm ráno, zajímají mne jeho důvody i názory. Protože znám několik - velmi špatných - politických komentátorů, které jsem ještě nikdy neviděl, že by "byli u toho". Přesto píší či v rozhlase hovoří velmi kategoricky - prakticky o všem. U ničeho ale nikdy nebyli osobně. Nikoho se nikdy na nic neptali. Protože všechno vědí nejlíp.
Irenu Ryšánkovou jsem před mnoha lety potkal náhodou na tiskovce ČSSD - v Brně. Pak na konferenci o Gorbačovovi. Pak na tiskovce ministra obrany. Pak jako redaktorku Impulsu. Pak na sjezdu KSČM. Potkávám ji v posledních letech příliš často u velmi různých situací a souvislostí. A nyní téměř denně v Parlamentu. A i proto vznikl tento rozhovor. Aby čtenář věděl, co si novináři myslí o světě okolo sebe, o čtenářích i o sobě a své práci.
22. 7. 2004 / Ludmila Štěrbová
Členové WTO nyní neformálně, avšak velmi intenzivně projednávají směrnice, které by měly být základem pro oživení jednání v rámci současného kola negociací. K dohodě na směru jednání v několika klíčových oblastech by mělo dojít příští týden v průběhu Generální rady, která začne 27. července 2004. Text jako výsledek dlouhé řady konzultací a jednání byl členům předložen 16. července. Prozatím jsou k návrhu textu výhrady ze všech stran. Generální ředitel WTO varuje, že ztroskotání předpokládané červencové dohody zastaví negociace na dlouhé roky.
22. 7. 2004 / Miloš Pick, Jaroslav Ungerman
4. 4. byla v německém Spiegelu publikována zpráva komise vlády SRN, hodnotící důsledky způsobu ekonomického sjednocení Německa. Výsledky jsou ještě mnohem horší, než byla varování, která již od počátku pronášeli přední politikové (počínaje tehdejším představitelem Sociální demokracie Lafontainem) a ekonomové (počínaje tehdejším presidentem Bundesbanky Pöhlem) nejen v Německu, ale i ve světě. Také u nás se k tomu ozvala řada ekonomů včetně spoluautora této analýzy (Pick, Zkušenost bývalé NDR je varováním, Ekonom 40/1994).
O klecových lůžkách:
20. 7. 2004 / Jan Čulík
Britské listy se pokusily osvětlit problém klecových lůžek a české sociální a ústavní péče rozhovorem s dr. Janem Pfeifferem, ředitelem pražského Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
21. 7. 2004 / Jan Čulík
Kauza klecových lůžek v českých ústavech odkryla jeden podstatný, avšak dosud zanedbávaný problém. Podstatou celého problému není "nepřátelský postoj zahraničních institucí vůči České republice", ani "populismus neznalé britské spisovatelky". Je jím způsob, jak se systém českého sociálního zabezpečení staví k postiženým občanům. Referuje Jan Čulík.
Vysílalo se dne 20. července v pořadu Názory a argumenty rozhlasové stanice ČRo 6
Monitor Jana Paula
21. 7. 2004 / Jan Paul
Martina Dostálová znovu ukázala svým textem "Jak stát dělá překážky rodičům postižených dětí" na palčivý problém, který jsem zmínil již před časem v článku "Systém sociální podpory je ostudný". Státní almužna 3 700,- Kč za přijatou odpovědnost, byrokracie a nemožnost jakkoli si finančně zlepšit situaci těch, kteří se starají o nemohoucího, je skutečně cynickým výsměchem. Větu autorky že, cituji : "Nikdo jiný než matka milující své dítě by na takové podmínky nikdy nepřistoupil" posílím: také dítě milující svého rodiče, by na takové podmínky nepřistoupil. Vím to z vlastní zkušenosti.
DISKUSNÍ VEČER
23. 7. 2004
Česká média, Český rozhlas 6 a Institut mediální komunikace Vysoké školy Jana Amose Komenského pořádají další v řadě diskusních večerů Rozpravy o českých médiích, tentokrát na téma Internetová svoboda. Diskusní večer se i tentokrát koná ve středu 28. července 2004 od 17:00 do 19:00 v konírně Nostického paláce - Kulturním centru Ministerstva kultury.
Internet je nejsvobodnějším médiem. Kdo má ze svobody internetu užitek a kdo na ni doplácí? Může být bezbřehá? Je v ohrožení? Jaká je její budoucnost? Kde jsou dnes meze svobody internetu? Jsou oprávněné, příliš široké nebo naopak nedostatečně úzké? Kdo a jak je stanoví? Je anonymita součástí svobody nebo je pouhou iluzí? Čeká nás specifická internetová legislativa?
Diskuse, kterou bude moderovat Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6, se zúčastní Štěpán Kotrba z Britských listů (Blisty.cz), Marek Antoš (Lupa.cz) a Daniel Dočekal (Pooh.cz). Diskusní večer bude nahráván Českým rozhlasem 6 a jeho hodinový sestřih bude vysílán na ČRo 6 v pořadu Média v postmoderním světě.
21. 7. 2004 / Petr Šafařík
K nejvýznamnějším hostům nedávno skončeného Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (2.-10. července) - a to dokonce v celých jeho devětatřicetiletých dějinách - nepochybně patřil americký dokumentarista Albert Maysles, který zde letos první tři dny přehlídky uváděl pětici svých filmů z šedesátých a sedmdesátých let.
Tisk byl před útokem na Irák ochotným agentem, šířícím dezinformace Pentagonu
21. 7. 2004
Takže Andrew Gilligan, reportér společnosti BBC, který tvrdil, že britská vláda zdramatizovala výzvědné informace ohledně iráckých zbraní hromadného ničení, měl z velké většiny pravdu. Většina ostatních médií, která zkreslené informace z vládních kruhů nekriticky přijala, zveřejnila chyby. Odměnou za zveřejnění správných informací byla veřejná likvidace a ztráta zaměstnání. Trestem za zveřejňování nepravdivých informací byly pravidelné výroční prémie. Žádná vládní vyšetřovací komise nezjišťuje, proč reportéři opakují vládní lži.
Jestliže má tisk aspoň trochu zájem o to, aby situaci napravil, měl by si objednat vlastní nezávislé vyšetřování celé záležitosti. Na rozdíl od vládních vyšetřování problémů týkajících se irácké války by mělo být vyšetřování chování médií nezávislé. Měl by ho provádět právník, mediální analytik a výzvědný analytik. Jeho úkolem by mělo být, jak dané noviny psaly o Iráku, a rozhodnout, co z toho bylo správně a co špatně. Zjistit, proč docházelo k chybám a co by se mělo udělat, aby se ty chyby neopakovaly. Zpráva by pak měla být v úplné verzi zveřejněna v daných novinách.
Sdělovací prostředky musejí být také pohnány k odpovědnosti za nepravdy, které opakovaly před útokem na Irák, zdůrazňuje v deníku Guardian jeho komentátor George Monbiot. O kolik víc to platí o českém tisku...
Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!
1. 7. 2004
V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.
Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.
Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.
Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.
Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.
Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.
Jak Češi bojují
29. 12. 2003
Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.
Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.
Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.
Ceník reklamy na BL
18. 6. 2004
17. 6. 2004
