První předzvěstí kauzy byla reportáž v pořadu TV Nova Na vlastní oči z 10.6.2003, v níž Stanislav Motl varoval před nároky knížete Kinského. Dne 15.6.2003 byla kauza jedním z témat Sedmičky. "Před týdnem proběhlo tradiční setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu, zazněly i tradiční nářky. ˘Češi nám po válce,˘ pardon, ˘neprávem sebrali majetky.˘ Jenže proč tolik povyku? V reportáži Stanislava Motla s úžasem zjistíte, že tu po válce k žádné konfiskaci nacistických majetků nedošlo. Potomci Eichmanna, K. H. Franka a dalších válečných zločinců žili celá léta v omylu, aniž by to věděli, jejich majetky jim stále patří," oznamuje Jana Bobošíková v Sedmičce (TV Nova 5. 6. 2003). Demagogii a protiněmeckou rétoriku Bobošíkové i jejím hostům Lubomíru Zaorálkovi a Janu Zahradilovi vyčítá 19. 6. 2003 v Lidových novinách Marek Švehla.

Jakmile vyšlo najevo rozhodnutí ústeckého soudu, vzbudilo paniku mezi politiky. František Oldřich Kinský totiž podal u českých soudů desítky dalších žalob kvůli potvrzení vlastnického práva na zkonfiskovaný majetek. "Když se může vrátit sto hektarů, tak proč ne vila, a když vila, tak proč ne palác Kinských na Staroměstském náměstí?" ptá se ministr Pavel Dostál, nejrazantnější kritik výroku soudu (Právo 25.6.2003). Velmi rychle se na české politické scéně utvořil napříč jednotlivými stranami konsenzus, který viděl v rozhodnutí soudu nebezpečné prolomení Benešových dekretů. Už 1.7.2003 se na půdě poslanecké sněmovny konala schůzka vedení parlamentu s předsedy parlamentních klubů, na níž politici jednali o možnosti přijetí zákona, který by znemožňoval restituční nároky sahající před hranici února 1948. O dva dny později vyzval premiér Vladimír Špidla ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, aby uložil Nejvyššímu soudu vydat ke kontroverznímu rozsudku stanovisko. Ten se ústy svého místopředsedy Pavla Kučery vyjádřil v tom smyslu, že mu nepřísluší komentovat rozsudky nižších instancí. Mezitím tři další soudy odročily jednání o dalších majetkových nárocích Františka Oldřicha Kinského a v médiích se začalo debatovat o nepřípustném tlaku politiků na justici. Napjatou situaci do jisté míry zklidnilo až jednání politických špiček, které se konalo 9. 6. 2003: "Nejvyšší ústavní činitelé se současně obracejí na českou politickou scénu, aby se zdržela zbytečných, nervózních a často nepřiměřených reakcí na jednotlivé výroky z domova a zahraničí a na jednotlivé soudní kauzy," uvedli politici v komuniké (MF Dnes 10. 6. 2003). Míra medializace kauzy pomalu klesla, dá se ale předpokládat, že půjde o kauzu dlouhodobou, která má vzhledem k pokračování dosud nevyřešených soudních sporů další vývoj.