Některé věci jsou nepřijatelné, ať tvrdí lobbisté v ČR cokoliv. Zmínil jsem se včera komusi ze Západu, že Asociace Public Relations Agentur přizvala k účasti na svém "Profesním panelu PR" (sic!!) jednoho novináře a jednoho univerzitního učitele, zabývajícího se v ČR sdělovacími prostředky, ZDE. Okamžitě zdvihl obočí: "Ale to je přece nemožné, to je přímý střet zájmů!"

Je to pokus o zamlžování toho, co je novinářská práce a co je působení najatých vlivových agentur a marketingově řízené komunikace.

Oslovený novinář si to okamžitě po publikaci našeho článku uvědomil a z "profesního panelu PR" :) bezodkladně odstoupil, ZDE. Za to mu patří jen chvála.

Jak by řekl George Bush senior: "Read my lips! (Sledujte mé rty!)" NOVINÁŘI MUSEJÍ BÝT NEZÁVISLÍ. Nemohou prosazovat vlastní politické názory, ani politické názory nějaké skupiny, ani nemohou být propojeni s PR agenturou.

Tohle je, prosím, naprosto jasná věc. Věnovali jsme v poslední době v Britských listech mnoho prostoru kontroverzi, která vznikla mezi britskou veřejnoprávní rozhlasovou a televizní institucí BBC a britskou vládou Tonyho Blaira, v souvislosti s ostře kritickou reportáží reportéra rozhlasu BBC Andrewa Gilligana, týkající se oficiální zprávy britské vlády o Iráku. BBC se kvůli této Gilliganově reportáži octla pod přímou palbou Blairovy vlády, jíž byla reportáž natolik nepříjemná, že se pokusila zpochybnit celý étos této veřejnoprávní stanice.

Na obranu BBC vystoupil v konzervativním týdeníku Sunday Telegraph o minulém víkendu předseda Rady BBC Gavyn Davies. Ve svém článku konstatoval mimo jiné toto:

"Všechny osoby, které projdou vysoce náročným jmenovacím procesem [do Rady BBC], dosáhly ve svém oboru vynikajících výsledků. I když pocházejí z mnoha oblastí politického spektra, a některé jsou i nepolitické, všechny jsou si vědomy, že musejí odložit své politické názory, stejně jako kabát, před úřadovnou Rady BBC."

Totéž se, samozřejmě, týká i reportérů rozhlasu, televize a internetových stránek BBC. Dovedete si představit, jaký by to byl průšvih, kdyby existovalo jen zrnko podezření, že reportér Andrew Gilligan či tři ostatní reportéři BBC, kteří hovořili s mikrobiologem Davidem Kellym, "kopou" za nějakou PR agenturu, asociaci PR agentur či politické seskupení nebo stranu? Uvědomme si, že obrovská síla a autorita BBC (ano, každý může udělat chybu a dosud není jasné, jestli BBC v této kontroverzi nějakou chybu skutečně neudělala) spočívá právě v tom, jak napsal Gavyn Davies, že je že je "důrazně zjevné, že BBC není hlasem státu".

Uvědomme si, prosím, že pověst neúplatnosti, samostatnosti a osobní integrity poskytuje novináři obrovskou moc. Jakmile se neúplatnosti, samostatnosti a osobní integrity novinář vzdá ve prospěch spolupráce s nějakou vlivovou agenturou, může to zabalit. Stává se karikaturou sama sebe, prosazuje-li politické názory určité vlivové skupiny, stává se o to větší karikaturou, pokud přijme spolupráci s "Asociací PR agentur". V normálním novinářském světě je to neslýchané.

Považujeme mimochodem za neuvěřitelné, že z poradního panelu této Asociace dosud neodstoupil také Jan Jirák. Neuvědomuje si snad, jak ho účast na tomto panelu diskredituje?

Pokud to neví, snad mu k tomu poslouží "weasel words", "úlisná slova" prohlášení, které tato Asociace poskytla Britským listům:

• článek Štěpána Kotrby byl zjevně napsán se záští v srdci...
• [Chceme] společnými silami zlepšovat prostředí, ve kterém obě strany působí (tj, novináři i propagandisté z PR agentur!)
• takové fungování může být prospěšné pro obě strany (hlavně finančně?)
• snaha o zlepšování vzájemného porozumění a tolerance mezi novináři a PR profesionály byla jedním z motivů založení Profesního panelu PR (ano, snaha o co největší zamlžení nepřekročitelné hranice mezi oběma profesemi!)
• Naší prioritní snahou je stále zvyšovat standardy oboru Public Relations... (Účelem PR je propaganda, reklama, řízená komunikace.. Jak je možné "zvyšovat standardy oboru Public Relations" jinak než zefektivňováním a zintenzivňováním propagandy, reklamy?!)

PR je uměním manipulativního přesvědčování občana na základě neúplné informace či informace účelově interpretované. Jakékoliv předstírání, že může mít PR cokoliv společného s etickými principy žurnalistiky, je, obávám se, zcela falešné.

Ve snaze naverbovat renomované novináře či univerzitní "mediální odborníky" do panelu Asociace PR agentur jde o nepokryté úsilí dát povrchní nálepku serióznosti a nezávislosti něčemu, co nutně je a vždycky zůstane manipulací veřejnosti.