Graf znázorňuje vývoj medializace kauzy Kinský v období od 1. 6. 2003 do 14. 7. 2003. Ve sledovaném období bylo v celostátních denících a ve sledovaných publicistických a zpravodajských pořadech televizních stanic uveřejněno celkem 192 příspěvků.

Hodnocení kauzy v jednotlivých celostátních denících a televizích

Graf znázorňuje počet příspěvků, které celostátní deníky a sledované publicistické a zpravodajské pořady televizních stanic uveřejnily o kauze Kinský v období od 1. 6. 2003 do 14. 7. 2003. Hodnocení se vztahuje k výsledku soudu v Ústí nad Orlicí, k faktu, že František Oldřich Kinský tento soud vyhrál.

Ze sledovaných publicistických a zpravodajských pořadů televizních stanic se kauze nejvíce věnovala ČT1. Zpravodajství České televize bylo vyvážené, prosté jakýchkoli hodnotících soudů. Zajímavý je ale fakt, že kauze - až na jednu výjimku -  (Špona 5. 7. 2003) nevěnovala žádný prostor ve svých publicistických pořadech...

TV Nova naproti tomu referovala o kauze Kinský převážně negativně (deset negativních proti šesti neutrálním příspěvkům), na čemž mají velký podíl publicistické pořady. Stanislav Motl ve své reportáži v pořadu Na vlastní oči argumentuje především nacistickou minulostí Kinského otce, nejasnými převody majetku z otce na syna a podivnými okolnostmi, za nichž František Oldřich Kinský získal české občanství. Jana Bobošíková ve stejném duchu (TV Nova - Sedmička 15. 6. 2003) mluví o "neschopnosti českého státu uhájit výsledky druhé světové války a poválečné uspořádání". "Bude naše republika nadále přicházet o majetky šlechtických rodů či sudetských Němců?" ptá se  v Televizních novinách Lucie Borhyová (Televizní noviny 6. 7. 2003). Výjimkou z emočně vypjatého stylu byla jen reportáž Martiny Kuzdasové (Střepiny 6. 7. 2003): Jestliže jsou jeho (Kinského) právníci  u soudu schopni prokázat, že majetek,  o který se vedou spory, nikdy nevlastnil nikdo, kdo by spolupracoval s nacisty, pak je asi těžko představitelné, že by se mu majetek v právním státě nevrátil stejně jako ostatním šlechtickým rodům," uzavírá reportáž Kuzdasová.

Třetí z celoplošných televizí - TV Prima - se kauze Kinský věnovala relativně málo prostoru. Referovala o ní pouze šestkrát - a to neutrálně - ve svém Zpravodajském deníku.

Z deníků se o kauzu nejvíce zajímaly Lidové noviny těsně před Právem a MF Dnes. Komentáře na stránkách Lidových novin většinou kritizují vměšování politiků do kauzy a hájí roli nezávislých soudů. "Soudce není slepý, jak tvrdí ministr Dostál, ale hledá a nalézá právo. A Dostál, který kauze nerozumí, uráží soud, za což by byl jinde potrestán," míní například Pavel Hrdina (LN 2. 7. 2003). "Čeští politici by měli vědět, že s právoplatným rozhodnutím soudu se nedá dělat prostě nic a že každým jednáním, jako bylo ono uterní, budí oprávněné podezření, že chtějí omezit nezávislost soudů," podporuje kolegu o den později Petruška Šustrová (LN 3. 7. 2003). Oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní je vynález starý dvě stě let. Jakou cenu jsme ochotni zaplatit, abychom ho pozbyli? Oželíme ji, abychom si zachovali zámek v Chocni?" ptá se Ondřej Neff (LN 7. 7. 2003). Nezávislé soudní moci oproti tomu nedůvěřuje spisovatel Ivan Klíma: "Ale i při všem, co se děje  v souvislosti s majetkovými spory Františka Kinského, mi připadá, že to, co ohrožuje jeden ze sloupů demokracie, není v této oblasti jen počínání politiků, ale stejně tak počínání soudů či přesněji některých soudců. " (LN 10. 7. 2003)

Přestože Právo uveřejnilo o kauze deset negativních příspěvků oproti jednomu pozitivnímu, na názorových stránkáchbyla kauza celkově medializována ambivalentním způsobem. Zatímco například Jiří Hanák kritizuje vměšování politiků do kauzy (Právo 7. 7. 2003), Lukáš Bek je ve stejném vydání za hájení národních zájmů chválí: "Kritizovat práci justice je nejenom právem poslanců, senátorů či ministrů, ale i jejich povinností. Žádný z pilířů demokracie přeci není nedotknutelný. " Petr Uhl varuje před účelovými změnami zákonů nebo ústavy (Právo 9. 7. 2003), Zdeněk Jíčínský by byl pro přijetí speciálního zákona, pokud by "docházelo ke změně majetkových poměrů před 25. únor 1948" (Právo 12. 7. 2003). Prostor na názorové straně Práva tradičně dostává i jeden z aktivních účastníků kauzy Pavel Dostál, který ve svých komentářích polemizuje se svým protivníkem Jaroslavem Čapkem, advokátem Kinského (Právo 7. 7. 2003) a s Petrem Uhlem (Právo 12. 7. 2003).

Zpravodajství MF Dnes o kauze bylo až na několik výjimek neutrální, v neprospěch Kinského vyznívá například reportáž o manželském páru, jenž má penzion v objektu, který si nárokuje František Oldřich Kinský (MF Dnes - Severní Čechy 4. 7. 2003). MF Dnes také dala 12. 7. 2003 v obsáhlém rozhovoru možnost formulovat názory Pavlu Dostálovi - výraznému odpůrci navracení majetku Kinskému. Knížete naopak hájí ve svém komentáři Bohumil Doležal (MF Dnes 8. 7. 2003). "Proč každý předem předpokládá, že pan Kinský je národní škůdce?" ptá se Doležal a obviňuje politiky  z populismu. Za nepřístojné považuje chování politiků také Karel Steigerwald: "Stát se nemá politicky shlukovat, když věří, že se mu křivdí. Má si najmout lepší právníky," píše Steigerwald (MF Dnes 2. 7. 2003). Jan Macháček zpochybňuje princip přenášení viny otce na syna (MF Dnes 3. 7. 2003), stejně jako Johannes Lobkowicz, který tento princip považuje za "používání odpovědnosti z titulu rodinného příbuzenství, tak jak to bylo používáno nacisty a stalinistickými komunisty" (MF Dnes 9. 7. 2003).

V Hospodářských novinách se kauza Kinský dostala na přetřes ve dvou velkých rozhovorech. Jiří Leschtina zpovídá jednoho z autorů zákona o restitucích Tomáše Ježka: "Tlak na restituční hranici samozřejmě existuje. Protože je nepřirozená. Vylučuje z restitucí obrovskou skupinu českých občanů, jimž stát vyvlastnil obrovské podniky Benešovými dekrety z roku 1946," soudí bývalý ministr (HN 14. 7. 2003). A Jan Hrbáček v rozhovoru z 2. 7. 2003 zpovídá právníka Františka Oldřicha Kinského Jaroslava Čapka. Komentáře Hospodářských novin jsou vesměs věcné a neutrální. "Ke kauze Kinský bychom měli přistupovat ostražitě. Už proto, že česká politická scéna, vedená ministrem kultury Pavlem Dostálem v ní dupe jak příslovečný slon," píše například v redakčním komentáři Patricie Polanská (HN 2. 7. 2003). Negativně se na názorových stránkách Hospodářských novinách staví  k variantě vrácení majetku knížeti Kinskému právník a a ekonom Milan Marko: "Je pozoruhodné, že  z plejády politiků s právnickým vzděláním zatím žádný neuplatnil jednoduchý protiargument: vydržení státem (HN 8. 7. 2003).

V Haló novinách občas dochází ke stírání hranice mezi zpravodajstvím a publicistikou. Je to znatelné už na expresivních názvech zpráv typu: "Mareše veřejnoprávní majetek nezajímá" (Haló noviny 7. 7. 2003) nebo "Je nutno zesílit ochranu hranice dekretů prezidenta Beneše" (Haló noviny 2. 2. 2003). Redaktoři Haló novin občas užívají protiněmeckou rétoriku, jak to dokumentuje například citát  z redakčního komentáře Jaroslava Kojzara: Šokující informace o tom, že právník tohoto do naší historie ne vždy dobře zapsaného rodu využil právních kliček a vysoudil byť malé, ale přece jen jmění, jež zakládá možnost k dalším podobným rozhodnutím, přichází v době, kdy Spolkový sněm, alespoň jeho pravicové spektrum, se snaží donutit naši republiku, aby se zřekla dekretů prezidenta Beneše a tudíž i poválečného uspořádání. " (Haló noviny 4. 7. 2003)

Deník Blesk věnoval Kinského kauze šest příspěvků. Zaměřuje se hlavně na nebezpečí prolomení Benešových dekretů, o čemž svědčí expresivní pojetí titulků: "Benešovy dekrety mají na kahánku", "Umíráček pro Benešovy dekrety?", "Restituční tečka platí". Deník Impuls mimo jiné přišel s příběhem dopisu ztraceného na Úřadu vlády, který měl vypracovat tým expertů a který měl údajně obsahovat právnický rozbor, který by zabránil prolomení dekretů prezidenta Beneše.

Nejčastěji vystupující osoby v kauze Kinský

Graf znázorňuje politiky uváděné od 7. 4. 2003 do 9. 5. 2003 v souvislosti s kauzou Kinský ve sledovaných médiích nejčastěji. Do grafu není zahrnut František Oldřich Kinský, jehož jméno se objevuje ve všech analyzovaných příspěvcích.

Vybrané výroky osob

Pavel Dostál, ministr kultury: "Když se může vrátit sto hektarů, tak proč ne vila, a když vila, tak proč ne palác Kinských na Staroměstském náměstí?"

Jaroslav Čapek, advokát F. O. Kinského: "Má svojí soukromou firmu, která je taková prostě zvláštní. On je vlastně, bych řekl, lovec a průvodce lovců a jezdí s výpravami, já nevím, po Andách a po Americe, ale i tady po Evropě a loví zvěř. Já myslím, že to aristokracii tak nějak jako přísluší. "

Vladimír Špidla: "Začal jsem uvažovat o tom, že by bylo vhodné prostě debatovat o případné změně ústavy. "

Václav Klaus: "Postoj českého státu je nezbytné zastávat aktivně a sebevědomě. "

Lubomír Zaorálek: "Teď už svolávají schůzky úplně všichni na všech úrovních. Nevím, jestli všechny mají smysl. Každý potřebuje dát najevo, že se tím nějak zaobírá. "

Petr Mareš: "Já neumím posoudit vlastnictví jinak než prostřednictvím soudu a výroky mých kolegů z vlády na téma, zda vlastní, nebo nevlastní pan Kinský, jsou mi trošku podezřelé, protože nevím, na základě čeho je činí. Já nevím jestli mu patří, já doufám, že soudy rozhodnout zcela v souladu s naším právem. "

Petr Nečas: "Vůbec si nedovedu vysvětlit duševní pochody, kterými příslušní členové naší soudní soustavy mohli projít, aby dospěli k takovým závěrům, k jakým dospěli. "

Pavel Rychetský: "Nesouhlasím s tím, že se tímto způsobem prolomila hranice února 1948. Pak se totiž můžeme dostat až do roku 1620, tedy k bitvě na Bílé hoře. "

Petr Pithart: "Je třeba dát průchod právu, padni komu padni,"

Pavel Kučera, místopředseda Nejvyššího soudu, o potenciální změně ústavy: "Neumím si představit, v čem by změna spočívala, jak by třeba mohla začít působit zpětně. Domnívám se, že je to záležitost, která by měla zůstat v rukou nezávislého soudu. "

Milan Knížák: Já považuji to, co jsem teď právě slyšel, za tvrzení o tom, jak rodiče nebyli nacisté, v podstatě za lživá, poněvadž materiály, které má k dispozici Národní galerie, jednoznačně dokazují, že byli nacisté a že pan Kinský nebyl československým občanem, ani nemohl být.

Mirek Topolánek: "Každý politický subjekt, který je na politické scéně, musí mít zájem na tom, aby český stát vůbec přežil, aby nás to nedestabilizovalo natolik, že bychom vlastně ztratili nad tou zemí vládu. "

Miroslav Grebeníček: "Je to selhání českého soudnictví. "

Jan Kasal: "Lidsky cítím, že by bylo hroznou chybou, kdyby cokoliv vrátili. Tady je jedno, jestli se jedná o velké území, ale už jeden jediný objekt, jeden jediný hektar půdy nebo strom v lese vrátit tomuto člověku, by bylo hrozně špatné pro nás pro všechny. "

Témata spojená s kauzou

Graf znázorňuje nejčastější témata, kterým se celostátní deníky a sledované publicistické a zpravodajské pořady televizních stanic věnovaly v období od 1. 6. 2003 do 14. 7. 2003 v souvislosti s kauzou Kinský.

Vývoj medializace kauzy Kinský v celostátních denících a televizích podle hodnocení

Graf znázorňuje vývoj medializace kauzy Kinský v období od 1. 6. 2003 do 14. 7. 2003. Hodnocení se vztahuje k výsledku soudu v Ústí nad Orlicí, k faktu, že František Oldřich Kinský tento soud vyhrál.

Vývoj medializace kauzy Kinský v celostátních denících a televizích podle typu příspěvku

Graf znázorňuje vývoj medializace kauzy Kinský v období od 1. 6. 2003 do 14. 7. 2003 podle typu příspěvku.

     Zdrojová data pro účely  analýzy jsou čerpána z elektronického archivu Newton I. T. Sledovaná média - celostátní deníky a vybrané publicistické a zpravodajské pořady televizních stanic - byla záměrně vybrána z velkého množství publikovaných informací na toto téma ve všech typech médií vzhledem ke své vysoké čtenosti a sledovanosti.