Ve všech článcích o finanční reformě se mluví o růstu HDP. Růst HDP je podmínkou úspěchu reformy. Málokdo však řekne, že růst HDP je růst výroby. To by se někdo mohl ptát: proč by měla výroba růst?

Výroba nemůže růst bez růstu spotřeby. Ve státě, kde víc než polovina lidí vydělává méně než 8000.- měsíčně, už spotřeba neporoste. A nikdo u nás není schopen tuto pravdu říci nahlas. Budou naše podniky v kapitalismu vyrábět pro sklad?? U nás už lidé ( stejně jako v USA a EU) utrácejí i na dluh. Ale dluhy budou jednou muset splácet - ale potom zase nebudou utrácet.

To je nakonec i velký problém americké ekonomiky. V USA má totiž každá rodina průměrně 30 000 dolarů dluh (úvěr). Rozvoj úvěrů byl poslední tahoun americké ekonomiky a ten nyní skončil. V Americe přišel čas šetření a splácení dluhů. To byl i důvod k válce v Iráku. Když nemůžou utrácet obyvatelé, bude utrácet stát - za zbraně a za armádu. Platit budou iráčané. To bohužel není cesta pro nás. Nemáme s kým vést válku, zvláště, když budeme rušit armádu protože na ní nemáme.

Růstu výroby musí předcházet růst spotřeby. Navíc růst spotřeby zboží domácí provenience. Růst spotřeby zboží domácí provenience je možno zajistit dvojím způsobem. Zdražit dovoz např. zvýšením cel. To bohužel v rámci EU nejde. Podporovat vývoz - to bohužel v EU také nejde . Pak už zbývá jen mohutná (státem placená) kampaň za nákup domácího zboží a proti nakupování zboží z dovozu. To se leckomu nemusí líbit, ale pamětníci ví, že to byl základ bohatství a rozvoje za první republiky.

Impuls pro to dal ministr financí Rašín - "český příslušník, který si koupí pomeranč, je zrádcem státu" - to je jeho doslovný citát. Dnes je to trochu silné kafe, ale kampaň za nákup domácího zboží a proti nakupování zboží z dovozu je možná a měla by větší vliv na růst HDP, než všechno, co si vymyslí naši ekonomové z CEPu. Pochybuji že donutíme svět kupovat více českého zboží a proto domácí spotřeba je základ prosperity -- občanů i státu.

Vážení ekonomové, politici, novináři, nemluvte o růstu HDP - mluvte o růstu spotřeby!

Hledejte jakým způsobem u nás zvýšit spotřebu. A potom bude všechno v pořádku. Zvýší se výroba, lidé budou mít více peněz, budou víc nakupovat. Pro stát bude více příjmů z daní, nebudou chybět peníze na důchody, nemocenskou. To je jediná reálná cesta jak z bláta. Má však jedinou chybu - budou menší zisky firem, menší dividendy. A v tom je jádro pudla. Obávám se, že to nepůjde. Přesvědčit kapitalisty, že investují-li trochu do lidí, tak nakonec se zvýší i jejich zisky, je nad možnosti jejich chápání. Ti vidí nejdál k příští výplatě dividend. Víc od nich nelze čekat.

Aby lidé mohli více utrácet, musí mít více peněz. A tady máme určité reservy. Četl jsem článek o Francii. Zaujalo mně tam, že průměrná mzda byla 12 500 franků. Ale státem určená minimální mzda byla 10 000 franků. To znamená 80% průměrné mzdy! U nás je minimální mzda menší než 40% průměrné. A to je ta reserva. Zvyšovat mzdy je lepší cesta pro zvyšování příjmu státu než zvyšování daní - nota bene DPH a spotřebních daní.

Klaus se kdysi rozhodl (jako jediný z postkomunistických zemí), že z naší země udělá ráj pro cizí investory, kde je vyspělá a hlavně laciná pracovní síla. Výsledek této politiky vidíme dnes. Když jedete po republice, vidíte podél silnic růst obrovské množství skladových hal. Postupem doby se staneme překladištěm pro západní firmy. Už nebudeme konkurenti, ale jen konzumenti.

Vzpomeňte si na dobu před dvanácti lety. Tehdejší Československo byla průmyslová velmoc, šlapající na paty všem průmyslovým gigantům. Stavěli jsme průmyslové komplexy po celém světě. Rafinérie, cukrovary, válcovny, elektrárny -- všechno to jsme byli schopni vyrobit a naše dodavatelské firmy (jako např. Škodaexport nebo Strojexport ) postavit a uvést do provozu.

Kolik států na světě bylo schopno vyrobit a uvést do provozu atomovou elektrárnu? Snad 4 nebo 5 a Československo bylo mezi nimi. Řadili jsme se vedle USA, SSSR, Velkou Britanii, Francii a Německa - a řadili jme se úspěšně. Součástí Temelína jsou i turbina a generátor o výkonu 1000 MW -- i v tom se řadíme k oněm nejvyspělejším státům. Turbin a generátorů o výkonu 1000 MW je na celém světě jen tolik, že byste je spočítali na prstech jedné ruky. A dva takové stroje jsou v Temelíně.

Za posledních třináct let jsme nevyvezli ani jeden investiční celek. Likvidace našeho průmyslu bude brzy dokonána na věčné časy. Za několik let odejdou do důchodu poslední lidé, kteří to umí a nikdo je nenahradí. Vychovat takové odborníky je otázka generací. Ale novou šanci už nedostaneme.

Budeme národ pomocných dělníků, nakupující u Vietnamců. (Četl jsem, že vláda donedávna tolerovala Vietnamcům jejich daňové prohřešky, protože zajišťují sociální smír.) Lidé nekupují pro ně drahé zboží a to je hlavní problém této společnosti, který nikdo nechce vidět a nechce o něm ani mluvit.