Nestoudné lži a diletantismus pana Jaroslava Spurného

Aneb "Zdrž se úsudku před úplným poznáním věcí." (J. A. Komenský)

Zdeněk Hazdra

V posledních dvou vydáních Respektu (16. 8. a 23. 8. 2010) hodnotí pan redaktor J. Spurný výsledky výběrového řízení na šéfa ÚSTR a vkládá naděje do nově zvoleného ředitele Daniela Hermana. Zároveň se však dotýká předcházejícího období a mé osoby, kdy jsem na přechodný čas stanul v čele této instituce. Bohužel jeho informace, které předkládá čtenářům, jsou zcela lživé -- nechávám na jeho svědomí, zda tak činí úmyslně, nebo zda si není schopen, ba spíše ani ochoten ověřit informace, což by správný novinář jistě umět měl.

Moje personální politika se v žádném případě nevyznačovala odvoláváním ředitelů odborů, jak nepravdivě uvádí pan Spurný. Za svoje působení jsem dané funkce nezbavil ani jednoho! K odvolání jsem přistoupil pouze v případě tehdejšího ředitele ABS dr. Bukovszkého, k čemuž jsem měl pádné důvody, mj. tolik skloňované zveřejnění archivních protokolů vojenského zpravodajství (ZS GŠ) na webu ABS s údaji po rozhodném datu 15. únor 1990, což je v rozporu se zákonem č. 181/2007 Sb.

Rovněž se nezakládá na pravdě tvrzení, že bych nedokázal udržet na uzdě rozpočet. Navzdory prakticky nulovému předání nejen ekonomické agendy ÚSTR od členů Žáčkova vedení v dubnu nastoupivšímu doc. Pernesovi a přes dvojí vázání finančních prostředků státem se daří hospodařit v rozpočtových limitech pro rok 2010.

Hovořit o zákopové válce, kdy na jedné straně stála většina zaměstnanců, které se jednalo o řádný chod ústavu, a na straně druhé několik málo křiklounů, kteří se snažili vyvolávat dojem permanentní nestability, ovšem do doby než se vrátí Žáčkovi lidé do vrcholných funkcí (to se také v prvních dnech ředitelování pana Hermana skutečně stalo), to snad netřeba více komentovat.

Problém digitalizace je mnohem komplexnější a složitější, než pouhé mystifikující zjednodušování na zastánce a odpůrce zveřejňování archiválií. Musím jednoznačně odmítnout, že by kterýkoliv z kvalifikovaných archivářů digitalizaci bránil. Pojem digitalizace v sobě zahrnuje několik činností a okruhů, které musí do sebe systémově zapadat a dodnes nebyly (za více než dva roky činnosti ÚSTR a ABS) dostatečným způsobem řešeny. Za účelem posouzení procesu digitalizace s ohledem na funkčnost a využití digitálního archivu, ochrany archiválií při digitalizaci, správu evidencí, přípravu rámcové realizační dohody a celkové vymezení a definování vzájemného vztahu ÚSTR a ABS jsem zřídil zvláštní komisi složenou z interních i externích odborníků, abych mohl formou doporučení závěry komise předložit svému nástupci, což jsem také učinil. Pevně věřím, že nové vedení ÚSTR a ABS bude považovat za svoji prioritu usilování o nastavení funkčního systému digitalizace v souladu se všemi právními normami a především s ohledem na maximálně otevřený přístup veřejnosti k informacím o naší nedávné totalitní minulosti. V prvé řadě ovšem musí jít o funkčnost, nikoliv chaotičnost, jako tomu bylo v uplynulých dvou letech.

Činnost ÚSTR ani ABS se, navzdory všem mediálním bouřím, v žádném případě nezastavila. Plynule pokračovala dále, vycházely knihy a periodické publikace, konaly se a připravují další výstavy, semináře a konference (v květnu se uskutečnila konference o třetím odboji, na podzim proběhne mezinárodní konference o středoevropské šlechtě v konfrontaci s totalitními režimy 20. století, příští rok se ÚSTR zapojí do akcí spojených s 60. výročím působnosti Rádia Svobodná Evropa). Za velký úspěch považuji navázání nových mezinárodních kontaktů, zejména s jedním z nejvýznamnějších současných rakouských profesorů historie Stefanem Karnerem, zakladatelem a vedoucím Ludwig Boltzmann-Institut für Kriegsfolgen-Forschung v Grazu, nebo obnovení aktivit v rámci sítě evropských ústavů "Pamětí národa". Připravují se též výměnné stáže pro pracovníky ÚSTR a ABS v partnerských institucích a rovněž žádosti o grantové prostředky ze zdrojů EU, které by nahradily výpadky z rozpočtových příjmů.

Takto bych mohl postupně vyvracet jednu lež pana Spurného za druhou, jako je např. směšování role ÚSTR a ABS či nehorázné tvrzení o tom, že jsem zničil reputaci ústavu. Mimochodem, při jednáních se zástupci nejrůznějších institucí byla mně a mým kolegům vyjadřována podpora a sympatie nad změnou kurzu od Žáčkova vedení směrem k větší otevřenosti, serióznosti a též k pokoře, že nejsme jedinými vyvolenými vykladači totalitní minulosti. Myslím, že za tři měsíce se se svým týmem spolupracovníků rozhodně nemám za co stydět. Jestli pan Spurný a jemu podobně píšící kritici toto nechtějí vidět či slyšet, je věc druhá. Měli by se ale v tom případě zdržet hodnocení bez toho, aniž by poznali, jaký je skutečný stav -- lépe řečeno, informovali se z více než jednoho zdroje. Obávám se však, že o to ale v celé kauze ÚSTR vůbec nejde...