Přichází podzim - a s ním ekonomická krize

25. 8. 2010

Podzimní krize začne v eurozóně. Až léto skončí a turisté se vrátí z pláží v Řecku, Španělsku, Portugalsku a Itálii, jejich kupní síla se ze středomořských ekonomik vytratí. Spread řeckých dluhopisů je již nyní na stejné úrovni jako v době, kdy EU zahajovala květnovou bilionovou záchrannou operaci - kupci požadují úrok o 8,35% vyšší než u německých cenných papírů. Jak zlá bude tato krize? To bude záviset na řadě faktorů, ale nejvýznamnější roli sehrají dva: Militantnost evropské veřejnosti čelící škrtům plus poklesu životní úrovně a politická vůle vlád odolávat tlaku. Jakákoliv obdoba jarních řeckých nepokojů by znamenala poplach na finančních trzích.

Vlády zemí EU oznámily škrty ve veřejných výdajích ve výši takřka 600 miliard dolarů během následujících tří let. Téměř třetina z nich připadá na Británii. Jenže vlády už začaly od svých úsporných balíčků ustupovat. Španělsko opustilo plán úspor investic do dopravní infrastruktury.

Celkové vyhlídky by byly lepší, kdyby došlo k odstranění strukturálních deformací v globální ekonomice, jež způsobily globální recesi. Když výrazně poklesl objem světového obchodu a zkolabovalo bankovnictví, zdálo se, že začaly zásadní změny v chování spotřebitelů a dojde též k posílení finanční regulace. Avšak sliby reforem byly oslabeny lobbyisty bank a snižování soukromých dluhů bylo více než vyváženo zadlužováním vlád.

Jednotlivé státy v globální ekonomice se velmi zhruba rozpadají na dvě skupiny, jejichž nevyváženost způsobila krizi: Státy jako USA, Británie nebo Španělsko, které hromadí chronický obchodní deficit, zatímco Čína nebo Německo mají chronické obchodní přebytky. Deficitní země se vyznačují i chronickým rozpočtovým deficitem, neboť si půjčují peníze na to, aby mohly žít nad poměry. Obojí je navzájem propojeno: Deficit jedněch je zrcadlovým obrazem přebytku druhých. Obchodní přebytky Číny a Německa se nesnížily, i když Německo více vyváží do EU. A naopak obchodní deficit USA v létě opět obrovsky vzrostl, stejně jako nezaměstnanost.

Míra úspor v USA dosahuje 6,4% a v Británii 6,9%; oproti stavu před krizí jde o výrazné zlepšení, avšak německé úrovně 11,6% ani zdaleka dosaženo nebylo. A zatímco jednotliví spotřebitelé šetří, vlády a banky utrácejí mnohem více. Obrovské veřejné výdaje přitom přinesly pouze velmi mírné oživení ekonomiky. Není divu, že některé pobočky amerického Fedu předpovídají nástup druhého kola recese. Němečtí ani čínští spotřebitelé přitom zjevně nemají v úmyslu začít více utrácet. Osobní spotřeba v ČLR se podílí na HDP pouhými 35%. Nerovnováha v globální ekonomice trvá.

Pokud by ekonomika procházela silným a zdravým oživením, šok z nové krize v eurozóně by si mohla dovolit. Oživení však nenastalo a proto je nová krize tak nebezpečná.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.8. 2010