Rasismus po česku

27. 8. 2010 / Petra Mrtková

Během svého působení v jisté neziskové organizaci, věnující se dětem z tzv. sociálně vyloučených lokalit a konec konců i po té, co jsem se tam angažovat přestala, jsem měla příležitost vést celou řadu polemik na téma rasismus a xenofobie. Ať už se svými známými, kamarády, příbuznými nebo kolegy, zkrátka s úplně obyčejnými lidmi. Nikdo z těch, s nimiž jsem se bavila, se nepovažoval za rasistu, naopak, všichni se tomuto označení zuřivě bránili a to i přes to, že jsem si v jejich projevu často povšimla celé řady rasových předsudků.

Mnozí z nich a nepochybně nejenom oni, se zjevně domnívali, že pokud nic nenamítají, když druhý je, řekněme, poněkud opálenější, než oni sami, znamená to, že rasisty či rasistkami v žádném případě nejsou a mohou si tedy na adresu národnostních menšin říkat, co jen je napadne.

Já jsem ale přesvědčena, že tak snadné to zdaleka není. Fenomén rasismu, který má v Čechách především podobu anticiganismu, se podle mého názoru projevuje mnohem nenápadněji a subtilněji, než například řáděním různých pravicových extremistů a jim podobných individuí a že mezi Čechy panuje silné nepochopení celého problému.

Nechala jsem se tedy inspirovat výše zmíněnými rozhovory a shrnula jsem své poznatky do jednoduchého kvízu, po jehož pročtení by se případní zájemci mohli dozvědět, jak na tom v tomto směru vlastně jsou.

Nuž, rasista/rasistka jste, když:

  • Jediné, co o Romech víte, je to, že jsou "nepřizpůsobiví".
  • Máte dojem, že je to to jediné, co o nich potřebujete vědět.
  • Tvrdíte, že máte s Romy špatné zkušenosti.
  • Vůbec při tom nepřemýšlíte nad tím, zda oni náhodou nemají špatné zkušenosti s Čechy.
  • Je vám úplně jedno, jaké s námi mají Romové zkušenosti a nikdy vás nenapadlo, že byste o tom měl/a uvažovat.
  • Pokud jste nad tím přece jen na vteřinu zauvažoval/a, dospěl/a jste k nevývratnému závěru že minimálně s vámi mají Romové zkušenosti veskrze pozitivní.
  • Nikdy jste si to ale nenechal/a od žádného Roma potvrdit.
  • Pokud už pod tlakem okolností přeci jen musíte připustit, že Romové mohou mít s Čechy nějaké špatné zkušenosti, používáte vágní formulace typu, "je tu rasismus", nebo, "ne, že by tu nebyl rasismus".
  • Obvykle touto větou začínáte a končíte veškeré debaty o špatných zkušenostech Romů s Čechy.
  • Nikdy jste nepřemýšlel/a, zda a jak se může takový rasismus podepsat na něčím životě.
  • Pokud jste o tom vůbec kdy přemýšlel/a, vaše myšlenkové pochody se ubíraly následujícím směrem: Rasismus je okrajový fenomén týkající se pouze několika "holých lebek", do života běžného Roma prakticky nezasahuje a nijak ho neovlivňuje. A po té jste tohle téma stejně rychle opustil/a, abyste se k němu už nevrátil/a.
  • Názory Romů na českou společnost a jejich postavení v ní vám nepřipadají směrodatné.
  • Halasně a pokud možno před (bílým) publikem odsuzujete rasové útoky a pravicový extremismus.
  • Pokud je u toho náhodou přítomen nějaký zástupce rasové menšiny, očekáváte za to jeho nehynoucí obdiv a vděčnost.
  • Názory a chování rasistických organizací považujete za přehnané, nikoliv však bez racionálního základu, dokonce se s nimi v mnohém shodujete. (Možná aniž byste to tušil/a.)
  • Každý rozhovor o Romech začínáte větou:"Nejsem rasista/ka, ale!"
  • Romy dělíte na "dobré" a "špatné".
  • Domníváte se, že na to máte právo, neboť zcela neomylně víte, co je dobré a co špatné.
  • Máte za to, že vaše (česká) výchova a vaše zakotvení v (české) společnosti vám takové právo poskytuje.
  • Domníváte se, že naprosto přesně víte, co by Romové měli dělat a jak se chovat, aby se začlenili do "naší společnosti".
  • Nikdy jste nepřemýšlel/a o tom, zda by pro to nemohli a neměli něco udělat i Češi.
  • Domníváte se, že k tomu, aby se Romové začlenili do naší společnosti, bude bezpodmínečně nutné, aby se začali chovat stejně jako Češi.
  • Máte dojem, že ono začlenění by bylo náramně jednoduché, jen kdyby se Romové už konečně začali chovat jako Češi.
  • Nevadilo by vám kdyby za tímto účelem byly použity i mírné násilné a donucovací prostředky... ale samozřejmě jenom mírné.
  • Nikdy vás nenapadlo, že "naše česká" společnost není až tak úplně naše a úplně česká.
  • Máte dojem, že jste dost kompetentní, abyste Romům radil/a a poučoval/a je o životě. Jste přeci Čech/Češka!
  • Jste přesvědčen/á, že se v romské problematice zcela orientujete, aniž byste přesně věděl/a, co to ona romská problematika vlastně je.
  • Nikdy jste s žádným Romem nemluvil/a. (A když, tak s tím "dobrým".)
  • Nikdy vám nepřišlo divné, proč by celé jedno etnikum mělo být jaksi "na houby".
  • V textu jste se poznal/a, přes to jste z hloubi duše přesvědčen/a, že žádný/á rasista/ka nejste a právě se mi to chystáte s gustem a pěkně od plic napsat.

    • Vytisknout

    Obsah vydání | Pátek 27.8. 2010