Úředníci brněnského magistrátu jsou ve věci nádraží podjatí

Územní řízení na přestavbu uzlu s odsunem brněnského nádraží by měl převzít magistrát v jiném městě; v případě vydání územního rozhodnutí navíc úředníkům hrozí vězení.

Úředníci odboru, který bude rozhodovat o odvoláních proti územnímu rozhodnutí na nádraží, dlouhodobě spolupracují spolu s investorem stavby (stát prostřednictvím SŽDC a město Brno prostřednictvím BKOM a.s.) na prosazení odsunu nádraží. Na společných poradách společně vymýšlejí, jak se vypořádat s námitkami občanů, společně domlouvají termíny vydání územního rozhodnutí, společně vymýšlejí, jaké kroky použít proti oponentům odsunu nádraží. Jejich nezávislost při řešení podaných odvolání je tedy zcela iluzorní.

Stavební úřady, které rozhodují o umístění staveb, musejí být ze zákona nezávislé na samosprávě. To teoreticky zaručuje rozdělení na samosprávu (zastupitelstva obcí a měst) a státní správu, což jsou právě například stavební úřady. Stavební úřad totiž často rozhoduje o stavbě, kterou prosazuje město a proti které se z řad veřejnosti a z řad dotčených obyvatel zvedá odpor, a musí rozhodovat objektivně, nestranně, bez předem jasného termínu a podoby výsledku. Aby tomu tak mohlo alespoň teoreticky být, je nutno splnit základní podmínku: stavební úřady nemohou přímo spolupracovat s investorem na realizaci jeho záměru -- jak je tomu nyní v Brně.

Rada města Brna již v roce 2004 založila tzv. Implementační jednotku města (PIU) k Přestavbě železničního uzlu Brno, která měla za úkol společně koordinovat snahy odsunout nádraží. Na jejich poradách se potkávali zástupci státního investora (SŽDC), projektanta, zástupci investora města (BKOM, a.s.), spolu s úředníky Brna-středu, Magistrátu města Brna, Jihomoravského kraje či Ministerstva dopravy a společně probírali, jak nádraží odsunout. Do roku 2009 byla stálým členem této implementační jednotky (a poté "pouze" pravidelným účastníkem jednání) JUDr. Boučková z Odboru územního a stavebního řízení, na poradách, jak odsunout nádraží, byla mnohokrát přítomna i vedoucí odboru, JUDr. Řehořková, stejně jako zástupkyně Stavebního úřadu Brno-střed.

Občanská koalice Nádraží v centru dlouho tušila, že stavební úřad městské části Brno -- střed a Odbor územního a stavebního řádu Magistrátu města Brna (OÚSŘ), který má nyní rozhodovat o odvoláních, s investorem na odsunu nádraží spolupracuje, ale teprve v poslední době se jí podařilo získat na základě opakovaných žádostí a stížností podle Zákona o svobodném přístupu k informacím dokumenty, které to černé na bílém prokazují. (Pozn.: Zápisy nám byly na základě InfZ vydány 26. 7., dosud, 26. 8., se však na stránkách, kde město zveřejňuje vydané informace, neobjevily.)

V zápisech z těchto jednání se můžeme dočíst, jak se "nezávislá" státní správa účastní jednání, na nichž se domlouvá např.: "Zástupce JCB (pozn.: obchodní společnost města Brna Jižní centrum Brno, a. s.) apeloval na větší důraz při prosazování pozitivní publicity k problematice ŽUB. U řady pozitivních článků je odmítnuto jejich zveřejnění v médiích. Proto PIU dává námět Kanceláři strategie města Brna k podniknutí patřičných opatření, například trestní oznámení za zveřejňování poplašných zpráv a lživých informací." (Ze zápisu z jednání dne 8. 9. 2006)

JUDr. Boučková (zástupkyně "nezávislé" státní správy, OÚSŘ) s tímto zápisem v ostrém předvolebním čase v září 2006, kdy kampaň kolem nádraží kulminovala, souhlasila (v zápise se nevyskytuje její nesouhlas), i přesto že šlo o evidentní snahu, jak zastrašit zástupce názorové opozice a jak zvýšit propagandu své varianty.

Dále, například v roce 2009, se Implementační jednotka, opět za účasti státní "nezávislé" správy (zástupkyně stavebního úřadu MČ Brno -- střed i nadřízeného odvolacího orgánu OÚSŘ), několikrát domlouvala na datu vydání územního rozhodnutí (jež bylo neustále na každém dalším jednání odsouváno a nikdy se nepovedlo dodržet...). Zástupkyně státní správy (Kiliánová a Škarohlídová za stavební úřad ÚMČ BS a Boučková či vedoucí OÚSŘ, JUDr. Řehořková) ostatním přítomným nevysvětlovaly, že rozhodnutí jejich úřadů nelze předjímat, naopak vydání územního rozhodnutí brali všichni zúčastnění za hotovou věc.

Korunu podjatosti nasadilo jednání ze dne 20. 2. 2009 a následně 6. 3. 2009: Na prvním z těchto jednání, za účasti zástupkyň státní správy, bylo dohodnuto, že OÚSŘ MMB pro stavební úřad MČ Brno -- střed připraví výklad pojmu "pohoda bydlení" a na druhém jednání bylo konstatováno, že OÚSŘ a BKOM (tedy zástupce investora ruku v ruce s "nezávislou" státní správou!) již zpracovali výklad tzv. "pohody bydlení". Konečné znění mělo být dle zápisu předáno na SÚ Brno-střed.

Je udivující, že investor "úkoluje" odvolací orgán stavebního úřadu, aby ještě před oznámením znovuzahájení územního řízení veřejnou vyhláškou 12. 3. 2010 dopředu provedl analýzu pojmu "pohoda bydlení", navíc společně s investorem. Přitom tzv. "pohoda bydlení" byla stěžejní námitkou v odvolání i v podané úspěšné žalobě proti prvnímu vydání územního rozhodnutí. Skutečně nestranný orgán by se takových "úkolů" od investora, vypracovávaných společně s ním, neměl vůbec účastnit. (Pikantní je, že jak OÚSŘ, tak ÚMČ Brna -- střed existenci tohoto výkladu pohody bydlení, o němž se jako o hotové věci v zápisu jasně píše, v odpovědi na žádost o informace popřel.)

O podjatosti úředníků, kteroužto námitku vzneslo několik desítek stavbou dotčených občanů, by se mělo v brzké době rozhodnout, odvolací agendu by pak mohl převzít stavební úřad v jiném městě. Navíc, pokud úředníci magistrátu vydají územní rozhodnutí v době, kdy neexistuje příslušný nadřazený územní plán Jihomoravského kraje (Zásady územního rozvoje), hrozí jim trest odnětí svobody, jako se to stalo například v případě vedoucí Stavebního úřadu v Jesenici v roce 2005 ohledně přístavby uzenářství.