České zdravotnictví žije z vydírání personálu

26. 8. 2010

Řekl bych, že pacient v Čechách má přístup často k pokročilejším a nákladnějším metodám léčby, problém je její distribuce (nemocnice ve velkých městech x malé okresní špitály) a nadužívání specializované péče, kdy pacient prakticky není limitován v návštěvách několika odborníků s jedním problémem. Na takovou péči v ČR prostě nemáme. České zdravotnictví žije z vydírání personálu, drahé vybavení a léčba je 'sponzorovaná' platy zdravotníků. Následná frustrace a přetížení personálu jsou téměř zákonité.

V Británii je vztah lékař (personál)-pacient mnohem rovnější, otevřenější. Personál je zaplacen, dodržují se evropské směrnice o přesčasové práci (sám trávím v nemocnici o cca 40-50% času méně než v ČR). V Británii je obecně vyšší mezilidská slušnost a to se zákonitě odráží i ve vztahů lékař-pacient. Neexistují vyšetření 'ze známosti', nejrůznější protěžovaní pacienti.

Nesetkal jsem se s korupci, netvrdím však, že není. Skotský pacient možná ne vždy má přístup k posledním hitům zdravotnické techniky a léčby, jako je tomu často v ČR (pokud je mi známo, u některých chemoterapii je léčen i o generaci staršími léky než v ČR). Každá metoda a proces je nejprve důkladně zkoumán nejen z pohledu cost/benefit (nákladů a prospěchu pro pacienta), než se zavede do praxe. Součástí mé práce jsou pravidelné audity nejrůznějších procesů pro získání zpětně vazby.

Ne vše je ideální, ale z pohledu jak uživatele, tak spolutvůrce je ten skotský rozhodně příjemnější (uznávám trochu divný přívlastek, pokud jde o zdravotnictví).

Vytisknout