Trichet: Evropská centrální banka "nepodléhá politickým tlakům"

22. 6. 2010

Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet včera před ekonomickým výborem Evropského parlamentu hájil kontroverzní rozhodnutí, které v květnu vedlo k nákupu vládních dluhopisů institucí, již řídí. Podle řady komentátorů k tomu došlo kvůli politickému tlaku zejména Francie, jejíž banky mají v držení množství toxických vládních dluhopisů. Podle Tricheta bylo rozhodnutí o nákupu, které odporuje duchu role vytyčené ECB, "zcela nezávislé" na politice a sledovalo zabránění finančnímu zhroucení v souvislosti s řeckou krizí. ECB v zásadě vytiskla peníze, za něž od bank nakoupila vládní obligace, zejména řecké a islandské. Obligace stáhla z trhu stejně jako následně i přebytečné množství peněz.

Trichet před výborem prohlásil, že banka zasáhla ve prospěch zemí eurozóny, protože situace na světových trzích a bankovní systém se v důsledku chybějícího plánu pomoci Řecku ocitly ve vážných potížích. Situace připomínala paniku v říjnu 2008 následující po kolapsu americké investiční banky Lehman Brothers. Nejvíce přitom byly ohroženy právě vládní obligace.

ECB utratila 51 miliard euro na nákup vládních dluhopisů členských zemí od jiných bank. Přímé nákupy těchto papírů jí stanovy zakazují, a řada kritiků upozorňuje, že i zmíněna akce vlastně porušila ducha stanov této instituce.

Trichet také prohlásil, že by se měl zpřísnit dohled nad veřejnými financemi, který by vykonávala nezávislá agentura kontrolovaná Evropskou komisí, a "zvýšit konkurenceschopnost" evropských zemí. Země, které nevyhoví limitům EU pro zadlužení a deficit, by měly být "kvaziautomaticky" vyloučeny z eurozóny, takže je třeba, aby podobným situacím zdaleka předcházely pomocí preventivních rozpočtových opatření. Zdá se, že Trichet podporuje návrh Německa, aby příliš zadlužené země ztratily hlasovací právo.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Evropská ústava a Lisabonská smlouva | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.6. 2010