O mrtvých jen dobře. Ale co s pravdou a láskou?

22. 6. 2010 / Jiří Baťa

Pan J. Čulík ve svém článku Balkanizace Německa pokračuje popisuje, krom jiného, svou cestovní anabázi z Glasgow do Münsteru a prožitky s tam pořádané konference "Iconic Turns". Jak cestovní anabáze tak postřehy ze samotné konference jsou zajímavé a v mnohém i poučné.

Co mne však rovněž zaujalo byla zmínka o profesoru H-J. Schlegelovi z Německa a jeho poznámkách, kterými obšťastňoval pana J. Čulíka  během konference. Mohlo by to vypadat, že mám na mysli nějaké duchaplné příhody či naopak lehkovážný humor, leč je tomu úplně jinak. Pan profesor se bavil na účet pana Miloše Havla, otce našeho exprezidenta Václava Havla. Z jeho podání však vyplývá jedna (snad až ne tak tajemná) skutečnost, o které se sice ví, ale v rámci zachování loajality s prvním postkomunistickým prezidentem a také krom mnoha jiného, se o tom záměrně veřejně nemluví. A když ano, tak jen v kuloárech, bez novinářů či zvědavých čumilů a rozumbradů.

Nicméně, mnoho oslavných ód a jiných pozitivních až glorifikačních projevů bylo vyřčeno na adresu Václava Havla. Samozřejmě v době "jeho" éry, dnes, až na výjimky, jak se říká "zdechl pes". Nebo také: všechna sláva -- polní tráva. Protože se domnívám, že věci a události, které ač známé, avšak umně utajované, byly-li by s takovou otevřeností řečeny v době slávy Václava Havla, resp. po Velké listopadové sametové revoluci, kdy svatým a blahořečeným se stal zmíněný Václav, tč. Havel, jistě by bylo méně slávy, snad i prezidentem byl někdo jiný. Leč, věci šly svým předem nastaveným koridorem, směrem, který byl dlouho předem připravován. Věc se zdařila, plán vyšel. Jenže...

Jak zmiňuje p. Čulík, pan profesor Schlegel jej během konference obšťastňoval podrobnostmi o tom, jak prý Miloš Havel, strýc Václava Havla, někdejší majitel barrandovských filmových studií, za druhé světové války spolupracoval s německými nacisty. Uvedl také, že Miloš Havel údajně natočil za nacistické okupace na Barrandově pro Němce jakýsi protičeský film, a když po komunistickém puči r. 1948 emigroval do Německa, tvrdě se prý dožadoval od filmového podniku Bavaria v Mnichově, aby mu za ten protičeský film zaplatili honorář. Mezi Čechy byla prý celá řada pozoruhodně nadšených kolaborantů s německým nacismem, například prý herec Čeněk Šlégl. O Havlově spolupráci s nacisty vydal profesor Schlegel celou knížku, bohužel v němčině, a tak se prý v některých kruzích v Praze octl na indexu. Doufáme, že budeme informace z této knížky moci v budoucnosti přinést v Britských listech, poznamenává pan J. Čulík.

Také bych si to přál a pokud se tak stane, budu se rád seznamovat s životem a prací člověka, který dal světu našeho Velkého Vencu -- dvojnásobného to prezidenta naší české, moravské (a před tím i slovenské) kotliny. Miloš Havel je našim občanům "zatím" představován jako bývalý úspěšný a bohatý podnikatel, majitel Barrandovských atelierů a pražské Lucerny, již méně jsou o něm známy skutečnosti, které mu jistě nejsou ke cti. A Václavu Havlovi rovněž. Byť se říká "o mrtvých jen dobře", pak v tomto případě "bude dobře, když se o mrtvém dozvíme více, než jen to dobré". V zájmu objektivnosti nejen na původ V. Havla, ale také na skutečnosti, jež jsou pro naši vlast z pohledu historie více než tragické a na které se nezapomíná.

Pozn. JČ: No, tohle jsem právě nechtěl. Jakákoliv "vina" je mezi příbuznými nepřenosná a bývalý český prezident Václav Havel v žádném případě nemůže za činy svého strýce; Václavu Havlovi bylo v době ukončení druhé světové války devět let! Pan profesor Schlegel si nijak z Miloše Havla nedělal legraci, jen mi sdělil celou řadu skutečností, o nichž píše ve svých knihách. Zde je nutno zdůraznit, že je také velmi neférové zpětně hodnotit z teplíčka dnešní doby, co kdo kdy dělal. Je nutno znát všechna fakta, a možná, že je už nepoznáme. Miloš Havel měl podle Schlegela velmi oslabenou pozici vůči nacistům, protože byl homosexuál. Čeští herci jako Čeněk Šlégl kolaborovali dobrovolně s nacismem prý především proto, že to byli antisemité.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.6. 2010