Musí se řešit anticikanismus, ne obviňovat samotné Romy

8. 6. 2010

Romano hangos (RH) přineslo v dubnovém vydání informace o zpracování další studie k vládní Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Jedním z těch, kteří studii obdrželi k prostudování, byl ing. Karel Holomek, který kriticky reagoval na konkrétní záležitosti, jimiž se studie zabývá. Pavel Pečínka, šéfredaktor RH, se k tématu připojil vyjádřením svých názorů a postřehů, které vypovídají o jeho podivném postavení v pozici šéfredaktora RH. Panu Pečínkovi ani nikomu jinému nelze brát svobodu vyjadřování anebo jej omezovat v názorech. Ale ve svém článku se pan šéfredaktor Pečínka dostal do jakéhosi schizofren­ního postavení. Navíc jeho zobecňující tvrzení o Romech prezentovaná jako fakta zdůrazňují hloubku a rozsah anticikanismu v majoritní společnosti, napsal Ondřej Giňa.

Pan šéfredaktor Pečínka se vyjádřil k otázkám porodnosti v romské národnostní menšině, kastovnictví a neschopnosti Romů vytvořit si vlastní reprezentaci v jakémkoli politickém režimu na celém světě a neschopnosti Romů přiblížit se vzdělanostní a profesní úrovni ostatního obyvatelstva. V závěru se pokusil zmírnit svá tvrzení nabídkou k diskuzi i směrem k Václavu Mikovi, vyzyvateli Romů k emigraci z české země apartheidu. Podle romského sdružení Forum se pan šéredaktor Pečínka dostal do konfliktu zájmů a jeho další setrvání při vydávání RH by měl řešit vydavatel. Podle mého názoru se šéfredaktor Pečínka pouze přiřadil k zpracovatelům studií pro vládu, k sociologům, kulturním antropologům, politikům, novinářům i řadovým příslušníkům majoritní společnosti, kteří mají vůči Romům zažité negativní rasové stereotypy.

Anticikanismus uvnitř majoritní společnosti se přenáší z generace na generaci, je to ustálený vzorec chování vytvářející interetnický konflikt. Anticikanismus jako sociální jev je objektivní realitou ve vztahu majoritní společnosti vůči Romům.

Anticikanismus, tato skutečnost, tento fakt, není předmětem pozornosti zpracovatelů studií, programů, projektů ani politiků, novinářů, natož řadových příslušníků majoritní společnosti. Pozornost není věnována skutečným důvodům vzniku anticikanismu a jeho řešení, není zájmem majority poznat skutečné zdroje jeho motivací, struktury a dynamiky. Anticikanismus má svoji historii, v průběhu dějin se vyvíjel a proměňoval. Je přítomný ve všech oblastech života a společenských strukturách.

Neprostupnost majoritní společnosti je tak tvrdá, že změna negativního vztahu vůči Romům je téměř nemožná. Boj s anticikanismem a jeho odstraňování z majoritní společnosti je prostě nereálný. Proto není obsažen v žádných záměrech, plánech a postupech při takzvané "integraci Romů do společnosti".

Naopak, Romové jsou systematicky obviňováni za tragický osud, který nesou -- důsledky jsou vydávány za příčinu. Šéredaktor RH, pan Pavel Pečínka, nám neřekl nic nového, pouze nám na stránkách RH opakoval to, co slyšíme ze všech stran majoritní společnosti.

Vychází v Romano hangos 7/2010 ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 8.6. 2010