Finanční aristokracie není nic jiného než obrození lumpenproletariátu

8. 6. 2010

ŠOK│

Zadluženost státu byla naopak přímo v zájmu té buržoazní frakce, která vládla a vydávala zákony prostřednictvím sněmoven. Státní deficit právě byl hlavním předmětem její spekulace a hlavním zdrojem jejího obohacení. Po každém roce nový deficit. Po uplynutí čtyř až pěti let nová půjčka. A každá nová půjčka skýtala finanční aristokracii novou příležitost k okrádání státu; stát uměle udržovaný na pokraji bankrotu, byl nucen sjednávat s bankéři půjčky za nejnevýhodnějších podmínek.

Každá nová půjčka skýtala novou příležitost k olupování obecenstva, které ukládalo své kapitály do státních dluhopisů, burzovními operacemi, do jejichž tajů byly vlády a sněmovní většina zasvěceny. Vratký stav státního úvěru a znalost státních tajemství dávaly vůbec bankéřům a jejich spolčencům ve sněmovně a na trůně možnost vyvolat mimořádné náhlé kolísání státních papírů, které po každé vedlo k ruinování spousty menších kapitalistů a k úžasně rychlému obohacovaní velkých boháčů...

Nesmírné sumy, které takto protékaly rukama státu, skýtaly mimo to příležitost k zlodějským dodavatelským smlouvám, podplácení, zpronevěrám a lotrovinám všeho druhu. Okrádání státu, které se při státních půjčkách dálo ve velkém, opakovalo se v malém, pří státních pracích. To, co se dělo mezi sněmovnou a vládou, se mnohonásobně opakovalo v poměru mezi jednotlivými úřady a jednotlivými podnikateli...

... zejména ve špičkách měšťácké společnosti propukalo bezuzdné vybíjení nezdravých a nezřízených choutek, kolidující každou chvíli dokonce i s měšťáckými zákony, v němž si bohatství nabyté spekulací přirozeně hledá ukojení, kde se požitky stávají zhýralstvím, kde se slévají peníze, špína a krev. Finanční aristokracie se svým způsobem obohacování a se svými požitky není nic jiného než obrození lumpenproletariátu v nejvyšší měšťácké společnosti.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 8.6. 2010