Anketa Romano hangos:

Myslíte, že Michael Kocáb může ve své nové funkci zmocněnce pro lidská práva ještě něco ovlivnit k dobrému?

14. 5. 2010 / Pavel Pečínka

Michal Kocáb jako jediný z mála politiků chápe potřeby menšin včetně romské -- amare nipoha. Má velké srdce -- baro jilo. Na post nového zmocněnce -- nevo manuš so pes marel vaš čačipena manušengere se hodí jako nikdo jiný. Přeju mu hlavně tolerantní kolegy -- lačhe manuša paš peste! Bacht sastipen amare genutnenge -- štěstí zdraví našim čtenářům. Ačhen Devleha!

Nepostřehla jsem to, ale řekla bych, že nic se nezmění. Kdyby ano, tak by to měl udělat dávno. Mají v tom zmatky a sami neví co bude.

Myslím si, že pan Kocáb chce aby život šel kupředu. Čekal bych, že bude pracovat na rozvoji neziskovek i projektů z EU určených pro menšiny. Ono sice teoreticky má dnes každý Rom šanci studovat, ale mrzí mě, že se nepodporují víc takové věci jako stipendium na středních školách.

V této záležitosti nejsem tak úplně v obraze a nejspíš dostanete řadu odpovědí od lidí zasvěcenějších. Jen poznamenávám: Je obecně známo, že chlap v jistém věku sice chátrá, ale "nestárne", což si začne dokazovat na sekretářce. Přidá-li se k tomu vyšší společenské postavení, vznikají z toho trapasy pro něho, trápení pro jeho blízké a jeho sympatizantům zůstává jen pachuť na jazyce. Ne nadarmo vzniklo úsloví "ženská v domě, není pro mě". Jedná-li člověk proti této lidové moudrosti (a to vůbec nemusíme být puritáni!), dokazuje sice, že má gule, ale také to, že myslí přes ně. Takže moc + ženské + peníze = hrob politikova kreditu.

Bývalá učitelka romských dětí, nyní aktivní v Židovské obci Brno. Moje úvaha jde asi tímto směrem: Kocáb by novou funkci nepřijal, kdyby nebyl přesvědčen, že něco může ovlivnit.

Pokud jde o Míšu Kocába, už jsem to jednou psal. Měl se držet hudby, v tom byl nejlepší. Teď nevím, jestli mu jde o peníze nebo co. Obávám se, že toho pro romské záležitosti moc neudělal, protože za jeho působeni toho moc nebylo řešeno z nejvyšší úrovně.

Na otázku zda Michael Kocáb může ještě něco ovlivnit odpovídám: Ano, je lepší když je tam aspoň někdo než nikdo. Já mu věřím. Panu Kocábovi přeju hodně dobrých romských politiků. Romům pak chci vzkázat: nespěte, už jste se naspali dost, vstaňte a bojujte! 

Kocáb vyřešil ve spolupráci s předsedou vlády tlak Strany zelených na své odstoupení z ministerstva ve stylu chytré horákyně. Ale vzhledem k cílům, jichž chtěl v úřadu dosáhnout, bylo přijetí funkce vládního zmocněnce jen rozumné. Jistě, slovo zmocněnec zní méně zvučně než slovo ministr. Důležité však je, že agendu lidských práv aspoň na úrovni úřadu vlády (když už ne jako člen vlády samotné) vykonává někdo, kdo je na rozdíl od předchozího zmocněnce kompetentní, je vidět a má výsledky.

Ano, může. Z názvu funkce vlastně vyplývá, že vláda zmocňuje tuto osobu k aktivitám, jejichž cílem je zlepšení dodržování lidských práv a možná tedy i zlepšení postavení romských komunit ve společnosti. Obávám se ale, že zmocněná osoba bude muset v nejbližší době investovat tuny energie do boje proti nárůstu extremismu a protiromských nálad. Michaelu Kocábovi věřím, takže s jeho obsazením do této nezáviděníhodné funkce nemám problém. Co však pokládám za nedořešené, je postavení vládního zmocněnce ve vládě, neboť jmenováním přijímá konkrétní osoba zodpovědnost za dodržování lidských práv, aniž by jej k tomu vláda vybavila patřičnými pravomocemi a potřebným zázemím. Jak může obhajovat lidská práva a rovnoprávnost, když samotné jeho postavení ve vládě není rovnoprávné? Lze snad tento stav chápat jako postoj společnosti k samotné problematice lidských práv a mezilidské vztahy?   

Když já si jen pomyslím, že jsem ten víkend 24. dubna přednášel v Hodoníně a nikdo, ale nikdo se mi nezmínil, ze se koná Miss Roma... A když si pomyslím, že jsem neviděl ani jeden maličký plakátek, který by tam zval, uvědomuju si znovu, jak veliká je mezi námi propast a znovu toho lituji. Leč k věci:

Existují jmenování na dobu určitou, pak na dobu neurčitou, a konečně na dobu jepičí. Obávám se, že jmenování Michaela Kocába patří do té třetí kategorie. Teď nemůžeme budovat na osobnostech. Potřebujeme především vládu s jasným mandátem a sociálně citlivou politikou. Až ji budeme mít, pak bude záležet na osobnostech. Zdravím a znovu lituji, že mi ušla Miss Roma -- a stará romská čtvrť Hodonína, Rybáře, už je přestavěná na milionářské ghetto a moji hostitelé považovali tu bezduchou poušť za asanaci. Ach jo.

Kocáb může ještě některé věci ovlivnit, i když ne prosadit. Veřejné mínění se ovlivňuje tím, že se určité otázky připomínají a připomínají a je asi dobré využít všem možností k připomínání důležitých věcí. Alespoň se s jimi musí lidi zabývat.

Bývalý ministr pan Michal Kocáb mě osobně nijak nepřesvědčil o tom, že by byl dobrý ministr, který něco vyřešil nebo se nějak podílel na zlepšení celkové situace Romů v České republice. Mnohokrát jsem nabyl dojmu, že o tzv. romské problematice nic neví. Dle mého názoru nic neovlivní ani jako vládní zmocněnec. Osobně se domnívám, že pan premiér svou zodpovědnost přenesl na bývalého ministra, což považuji za zcela nešťastné řešení tak závažné problematiky. Bylo by ovšem velmi nespravedlivé hovořit pouze o romské problematice. Vládní zmocněnec pro lidská práva má ve své kompetenci zejména oblast lidských práv. Například vybírám jednu z priorit ministra pro lidská práva do konce období Fischerovy vlády:

Změna volebních zákonů. Budou dokončeny návrhy novel volebních zákonů do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zastupitelstev krajů a hlavního města Prahy, které stanovují nový postup při sestavování kandidátních listin, tak aby na kandidátních listinách bylo nejméně 30% žen (a rovněž mužů) a aby na prvních dvou místech byli muž i žena.

Proč, dnes již bývalý ministr nenavrhoval ve svém návrhu novely volebního zákona, že na kandidátních listinách budou zastoupeni příslušníci národnostních menšin? Ptám se: je spravedlivé, že na kandidátních listinách má být nejméně 30% žen a žádný příslušník národnostní menšiny?

Myslím si, že neovlivní už vůbec nic. Jako ministr nestál za moc, pouze se zviditelňoval. Měla bych ale jiné téma než je Kocáb. V Ostravě existuje Základní škola Matrasovová v Hulvákách, která koncem června skončí. Do této školy chodí děti romské i neromské. Převládají děti romské a to je asi ten důvod, proč se škola ruší. Paní starostka Janáčková to odůvodnila tak, že nemá peníze na její provoz. Na této škole přitom funguje to, o čem se stále mluví, tedy společná výuka romských a neromských žáků. Někde se vynakládají peníze na zavedení takové výuky do škol, ale zároveň tam kde to dobře funguje, se tato výuka ruší kvůli nedostatku peněz. Proč to takhle paradoxně funguje?

I když jsme podnikli panem Kumarem určité kroky na záchranu školy, tak jsme s paní starostkou Jánačkovou ani o milimetr nepohnuli. A zaměstnanci této školy jsou bez místa. Proč se tedy pořád mluví a píše o Romech, jak se nám nepomáhá a co všechno se pro nás dělá? Je to pouze proto, aby gadžové měli práci, oni ano a my ne. Např. založí se organizace, která zaměstná Romy, po nějaké době je organizace propustí a na jejich místa přijme Neromy. Přitom ta organizace má pomáhat Romům. Proč to tak funguje? Končím, jsem rozčílená.

To, že se pan Kocáb stal vládním zmocněncem pro lidská práva, vnímám docela pozitivně. Je pravdou, že některé jeho aktivity byly docela neštastné, např. jeho postoj k některým squaterům. Na druhou stranu jeho postoj a chování při událostech jako byly např. rasistické projevy části majoritní společnosti v Litvínově a jiných měst, včetně událostí ve Vítkově, můžeme označit jako příkladné pro většinu našich politiků. Můžeme polemizovat o tom, zda se chtěl pan Kocáb pouze zviditelnit nebo zda opravdu cítí s utiskovanými. Pravdou ovšem je, že se tím dostal do podvědomí jak majority, tak minority.

A jestli ještě může pan Kocáb něco ovlivnit k dobrému? Myslím si, že ne. Samozřejmě, že by to mělo vyplývat z jeho funkce. Ale všichni víme, že naši poslanci a zákonodarci nejsou příliš nakloněni těmto pro nás ožehavým tématům. Navíc si ale myslím, že pan Kocáb už je takzvaně vymačkaný a už v těchto věcech nemá co nabídnout. Docela si umím představit na jeho místě nějakého romského aktivistu, který je vzdělaný a znalý celé této problematiky jako např. pan ing. Karel Holomek nebo pan Ivan Veselý.

Michael Kocáb, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny, dnes už jen vládní zmocněnec pro lidská práva, není v české společnosti moc oblíben. Naprostá většina občanů s ním jako s politikem nesympatizuje a nemá ho v lásce. Kocáb nemá v politice co dělat, tvrdí, a pokud chce pomáhat Romům, tak ať si je vezme k sobě domů a tam ať se o ně postará. Ale nedávno, když se Kocáb podílel na odchodu ruské armády z území Československa, tak to národ stál za ním, jásal a tleskal mu. Národ tleskal i světci Čunkovi, ale z jiného důvodu. Tleskal mu za to, že vystěhoval Romy z města Vsetína, vlastně za to, že s Romy zatočil. Extremisté pořádají hony na Romy a někteří politici vytloukají z Romů svůj politicky kapitál. Z toho jasně vyplývá, jaká nálada panuje ve společnosti, jak přistupuje národ k menšinám, zejména k Romům a jak se v některých případech sám stát podílí na porušování lidských práv a svobod. Jinak tomu není ani v jiných státech Evropské unie (EU). Proto je nutné, aby v rámci sjednocování Evropy byla práva národnostních menšin a lidská práva vůbec hájena. Politika ČR v této oblasti by měla být také sjednocena s politikou EU. Ministerstvo pro lidská práva a národnostní menšiny by v ČR mělo znovu existovat.

Představte si, že ministrem tohoto ministerstva by byl Jiří Čunek nebo Ivan Langer. Podle mě by tito politici nebyli schopní být partnery pro EU a na domácí scéně by nadělali víc škody než užitku. Tedy měl by tu být zase Kocáb? Já říkám ano. A proč? No proto, že Kocáb už přesvědčil domácí politickou scénu, že post ministra pro lidská práva a národnostní menšiny opravdu umí zastat. Přes dost velký společenský odpor se pustil do boje proti nepravostem, páchaným na Romech. Nebál se ani vroucího kotle extremismu. Kocáb přesvědčil i EU, že v oblasti lidských práv je jejím transparentním a rovnocenným partnerem. A to nejhlavnější je to, že Kocáb dál Romům naději. Romové na něho spoléhají, věří mu a čekají, že se jich zastane. Chci říct ještě jednu důležitou věc: Pokud by se měla funkce ministra pro lidská práva a národnostní menšiny udělovat podle zásluh, tak by se ti kandidáti dali spočítat na prstech jedné ruky. K nim by patřil i Michael Kocáb. A pokud by si měli vybrat sami Romové svého ministra, tak by vybírali jen ze dvou lidí. Žhavým kandidátem by byl zase Kocáb. A co se týče jeho dnešní funkce a jeho pracovní náplně, tak si myslím, že v otázkách lidských práv se u Kocába nic nezmění. I jako vládni zmocněnec bude dál pokračovat ve svém nastartovaném programu.

***

Le Michael Kocab adaj andre Čechiko o manuša narado dikhen. Našči les avri ačhen. Bud manuša leha nasimpatizinen the nakamen les. Phenen, kaj le Kocab, nane so te rodel andre poľitika u te kamel te šigitinel le Romenge, ta mi lel peske len pre men khere. Aľe sar načutla o Kocab tradľa avri andal e Čechiko le rusike slugadžen, ta has le Čechenge lačho. Nadomukenas pre leste bibach lav te phenel, ašarenas les, the denas les bari pačiv. O Čechi ašarenas tiš le svatone Čunkos, aľe vaš aver varesoske. Ašarenas les vaš oda, kaj tradľas le Romen Vsetinostar avri. Kaj len tradľas pašal o gadže het, kaj le romen izolindža le gadžendar.

Sar ada dikhle o extremisti, ta jon imar nadaranas te džal le romen te murdarel dži andro khera. Varesave poľitika peske pro roma androda ideos kerenas baro nav oleha, jak gančinenas le Romen. Pal ada hin te prindžarel, sar o gadže dikhen pro Roma, the sar korkoro o štatos nadoľikerel e troma (zákony).

Avka pitnones hin le Romenca the andre aver štaty pal calo Europa. Imar musal aleha vareso te kerel. E Europa pes thovel andre jekh horpoltos u imar musaj savore te doľikerel o manušike prava. Avka isto pes mušinel te ľikerel the e Čechiko, joj tiš mušinel te kerel oja isto politika so kerel calo Europa. La Čechikona musaj te avel pale e ministerija perdal aver narodi so adaj dživen the te braninel lengro pravos.

So phenen pre oda, tebi pre adi ministerija kerelas ministros o Jiří Čunek, abo o Ivan Langr? Avelas by oda lačhes? Sar by pre oda dikhenas o gadže u sar by pre oda dikhenas o Roma. Me oda dikhav avka, kaj kala manuša by našti avenas lačhe partnera la EU u adaj khere by kerenas buter zijand(škoda), sar chasna.

Abo šaj by avelas pale miňistros o Kocab? Me phenav kaj hi, soske te na. O Kocab imar diňas pestar te džanel, kaj peskri buči kerel lačhes. Hijaba, kaj o gadže les našči avri ačhen, kaj pre leste keren bida, nadaral ani le ekstremistendar. Jov pes ňikaske nadel, jov džanel so kampol, jov le romenge šigitinel. Nadomukel, kaj pes le Romenge te kerel krivda. Jov o Kocab, hino la Europake partneris pre bari urovňa. O Kocab diňa le romen šancija, jov pal lende terdžol, jov vaš lenge ačhel. O roma leske pačan the užaren lestar pomoca. Kamav te phenel mek jek baro momentos: Sar by oda avelas, teby pes e miňisteriko funkcije perdal o manušike prava delas ča ole manušenge, ko peske oda zaslužinel? Me mange gondoľinav, kaj ajse manuša by avenas moneki čepo, šaj bi pes denas te rachinel pre jekh vast. Aľe musaj te phenel, kaj o Kocab by ke lende patrinelas. U te by peske kamenas peskre miňistros te kidel avri korkore o Roma, ta kidenas by avri ča duje dženendar. Le Kocaboha by rachinlas hinke. Hijaba, kaj o Kocab hino adadžives ča vladno zmocňencos, gondoľinav mange, kaj the avka kamela te doker odi buči so nadokerdža sar has mekh miňistros.

Vychází v Romano hangos 6/2010 ZDE

Vytisknout