O šamanech, koalicích a o nás samotných

13. 5. 2010 / Milan Dubský

Část známých, protože jsou často v médiích, politologů, analytiků, komentátorů a politiků mi připomíná šamany. Ti věštili z kouře, některých úkazů v přírodě, dost ze zkušenosti, ale hlavně z jejich schopnosti říkat, co jim přijde k dobru a co chtějí lidé slyšet. A také se množí počty papoušků v politice a v mediích, kteří opakují to, co slyšeli od těchto "znalých" výše uvedených a vydávají to za vlastní názor. Redaktoři pak dávají najevo, jak si správně vybrali "významného" člověka pro rozhovor, a souhlasně mu přikyvují.

V naší české kotlině došlo a dochází k nespokojenosti velké části občanů z politikaření, které s sebou nese korupci, bezkoncepčnost, absenci snahy politiků a poslanců sloužit občanům. Nejsou to jen lidé z těch chudších vrstev. Jsou to i podnikatelé, bohatí sportovci apod. Více jak třetina českých firem odchází do jiných zemí, buď z důvodů nižšího zdanění, ale i proto, že podnikání je tam snazší, bez přílišné byrokracie.

Správa věcí veřejných má v Česku zlomené obě nohy. Politika se dost vyprázdnila. Žijeme ve vakuu.

Tento prostor se již z přírodního zákona musí naplnit. Nežijeme ve vesmíru, kde vaakum je přirozený vztah. Nemůže ovšem být naplněn tím samým, jako dosud, co dovedlo naši společnost a stát k stávající nedobré skutečnosti a situaci. Ne, že by bylo všechno špatné a odepsatelné. To není ani možné. Špatnost a zlo neexistují samotné bez svých protipólů dobra, krásy a snah o něco Lepšího.Vždy je to jednota dvou protipólů jako noc a den, tma a světlo, láska a nenávist a mnoho dalších pojmů.

Dnešní okoukané tváře poslanců z povolání, jak se jim dnes začalo říkat dinosauři, se bojí, aby nebyli vystřídáni jinými. Proto znovu figurují v horní části kandidátek. Zakroužkování kandidátů, uvedených odspodu, může vyvolat změny. Těch se dlouholetí političtí matadoři obávají. Někteří z nich se prý dokonce nechali přemístit na spodnější část kandidátních listin. Mohlo by jim to např. uzavřít kohoutky penězovodů, umenšit jejich moc a vliv, i když ne zcela markantně.

Dost se již zabezpečili. A změny se vždy projevují a přicházejí zvolna. Přes veškeré silácké zápolení velkých stran o hlasy voličů a tím i nadále vládnout, mít ruku na státních penězích, přes vzájemné napadání v mediích, na tiskových konferencích a mítincích je to velké divadélko.

Dojde opět znovu na veřejnou nebo skrytou koalici, jinou variantu "oposiční smlouvy". Po hádkách, nadávkách a sprosťárnách v parlamentu a na billboardech se poslanci po skončeném jednání a řečnických průjmech sejdou v občerstvujících prostorách sněmovny a přátelsky si vymění zkušenosti.

Ne z předvolebních mítinků, ale jak to chodí na burze, v praxi správních a dozorčích rad, kde se rodí perspektivní kšefty, do nichž by mohli společně jít. A to je ta správná koalice. Po pravdě nutno říci, že se to netýká všech osob v poslanecké množině.

Ale nebuďme příliš pesimističtí a příliš kritičtí pouze sami k sobě. Ti nahoře vzešli z nás, z lidu, navíc jsme si je sami zvolili. Neliší se od nás svými vlastnostmi. Jen se v některých vlastnostech zdokonalili, zatímco my dole si musíme hodnototvornou prací vydělávat na chléb náš vezdejší.

Pokud se dopracujeme střízlivého a blížící se realitě pohledu na svět kolem nás a vyvodíme z toho důsledky, mohou přinést některé změny, že bychom žili lépe a radostněji. Každý rozumný akcionář se řídí pravidlem obměny ve vedení společnosti. Tak může akciovka být úspěšná. Naše národní a státní komunita je také jakousi "akciovkou" a potřebuje nějakou tu obměnu. Ne o ní jen mluvit, ale uskutečnit ji, Každá krize je výsledkem něčeho, co se přežilo nebo co nebylo dobré a životaschopné. Má dvě řešení.Buď skončí společenství, které krizi prožívá anebo přinese ozdravění a poučení. Obojí historie již zná.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 13.5. 2010