"Po smlouvě START-1 zůstal pouze duch"

16. 12. 2009

KD│ K podpisu nové rusko-americké dohody o omezení strategických zbraní, která by nahradila smlouvu START-1, do vypršení platnosti zmíněného dokumentu, tj. do 5. prosince, nedošlo. Plánované setkání obou prezidentů na toto téma je odloženo, hovořili spolu pouze telefonicky, informoval v Nězavisimoj gazetě bezpečnostní analytik Viktor Litovkin.

Prezidenti potvrdili svůj záměr dospět k dohodě, konstatovali, že jejich vyjednavačům se ve stanovený čas nepodařilo dohodnout na všech ustanoveních nového dokumentu, a došli ke společnému závěru, že "duch" nyní již neplatné dohody START bude ve vzájemných vztazích působit až do podpisu a ratifikace nové smlouvy. Co přesně označuje obrat "duch smlouvy START", to ovšem redakci přílohy NG Nězavisimoje vojennoje obozrenije žádný z dotázaných expertů vysvětlit nedokázal.

To že nová smlouva nebude podepsána včas, tj. před 5. prosincem, bylo skeptikům jasné již během letního setkání obou prezidentů v Moskvě. Obě strany předložily výrazně odlišné představy, které není vůbec jednoduché sladit. Rusko si přálo, aby maximální počet strategických nosičů nepřekročil 500 kusů, zatímco USA požadovaly až 1 100 kusů. Počet jaderných hlavic chtěly USA omezit na maximálně 1 000, ale Rusko si přálo uchovat si jich přinejmenším 1 500. Kromě toho Moskva požadovala, aby smlouva obsahovala výslovnou formulaci konstatující vzájemnou propojenost útočných a obranných strategických zbraní, tj. formulaci zahrnující systémy protiraketové obrany do rámce jednání o smlouvě nahrazující smlouvu START.

V prvním návrhu textu nové smlouvy, který v červenci získala redakce NVO v anglické i ruské verzi, se hovořilo o 500 -1 100 strategických nosičích a 1 500 - 1 700 hlavicích.

Vyjednávání o smlouvě START-1 si svého času v podmínkách dlouhodobé strategické spolupráce obou někdejších supervelmocí vyžádalo celkem tři roky. Protože od roku 2002 žádné rusko-americké strategické rozhovory neprobíhaly, chybí dnes mj. na obou stranách týmy zkušených expertů schopných kvalifikovaně posoudit možné důsledky jednotlivých smluvních formulací a jejich praktický dopad na danou problematiku.

Celý článek v ruštině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 16.12. 2009