Kodaň: Spory o emisní cíle

14. 12. 2009

KD│ Vyjednavači na kodaňské konferenci v neděli za zavřenými dveřmi o dohodě, která, jak doufají ti, kdo věří v úspěch, zahrne emisní cíl v hodnotě 350 částic oxidu uhličitého na milion částic vzduchu; vzhledem k dosavadnímu průběhu summitu se to však jeví jako nemožné, napsal Seth Borenstein pro AP.

Podle mnoha vědců je úroveň 350 ppm nejvyšší koncentrace, s níž si svět ještě dokáže poradit bez nebezpečných důsledků změny klimatu. Ve prospěch tohoto emisního cíle se také vyslovují nevládní organizace na alternativních akcích a přímo v ulicích. Bill McKibben, zakladatel aktivistické skupiny 350.org, tvrdí, že jde o hranici mezi obyvatelnou planetou a velmi bezútěšnou budoucností. V sobotu policie zatkla dalších 200 účastníků demonstrací a bez obvinění propustila zhruba tisícovku sobotních zatčených. Třináct propuštěných bylo varováno kvůli nošení masek, které je v Dánsku zakázáno, nebo proto, že u sebe měli řezačky koberců či jiné ostré objekty.

Naposledy byla úroveň CO2 na hodnotě 350 ppm v roce 1989; letos dosáhla hodnoty 390 ppm. Na počátku měření, v roce 1958, to bylo 315 ppm.

V současnosti dochází k tání polárních ledovců a dalším dramatickým změnám. Přestože prominentní vědci jako James Hansen a Rádžendra Pačauri, říkají, že hodnota 350 ppm je tou poslední bezpečnou hodnotou, mnoho ekonomů, politických lídrů a někteří vědci věří, že nejhorším účinkům globálního oteplování se lze vyhnout i méně radikálními opatřeními.

Nicméně panuje shoda na tom, že pokračování globální změny klimatu by vedlo k dalším dramatickým změnám v podobě rozsáhlého sucha v některých regionech, většího zaplavování pobřežních území, silnějších bouří a vymírání druhů.

Na konferenci před začátkem druhého týdne, během nějž dorazí 100 lídrů národních států, přetrvávají vážné rozdíly mezi chudými a bohatými zeměmi, zejména pokud jde o snižování emisí s financování preventivních i adaptačních opatření v rozvojových zemích.

Podle účastníků rozhovorů společný mexicko-norský plán vyzývá ke zřízení 'Zeleného fondu' určeného k financování opatření na ochranu klimatu, který by v roce 2013 disponoval prostředky ve výši 10 miliard dolarů a v roce 2020 dosáhl 30-40 miliard.

V neděli kvůli neochotě bohatých zemí poskytnout finance neuspěl návrh usilující o záchranu tropických pralesů (jejich kácením se uvolňuje přinejmenším 20% celkových emisí oxidu uhličitého - KD). Dohoda o odlesňování byla přitom považována za klíčovou součást širší závěrečné dohody.

Snížit úroveň CO2 na 350 ppm by znamenalo zvrátit trend trvající několik set let. Oxid uhličitý zůstává v atmosféře asi 100 let. Emisní cíle rozvinutých zemí počítají s tím, že se koncentrace stabilizuje na úrovni 450, nikoliv 350 ppm. Někteří ekonomové tvrdí, že ani toho nelze dosáhnout, a svět by měl podle nich plánovat stabilizaci na úrovni 550 ppm. (Návrhy industrializujících se rozvojových zemí dokonce žádné konkrétní cíle pro stabilizaci koncentrace skleníkových plynů neobsahovaly - KD.)

K dosažení koncentrace 350 ppm by civilizace musela z atmosféry odčerpat ohromná množství oxidu uhličitého. Stromy a oceány jsou schopny tento plyn vstřebávat, avšak emise ze spalování uhlí a ropy v současnosti překračují kapacitu těchto přírodních procesů. Podle McKibbena by i v případě okamžitého zastavení emisí pokles na úroveň 350 ppm trval 40 let.

Podle profesora managementu na MIT Johna Stermana emisní cíl 350 ppm dává z vědeckého hlediska smysl, i když se zdá ekonomicky nedosažitelný.

Celý článek v angličtině: ZDE

Globální oteplování
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 14.12. 2009