Kodaňský summit poškodil mezinárodní klima

15. 12. 2009 / Karel Dolejší

V Kodani o víkendu ztroskotala dohoda o ochraně pralesů, jejichž ničení má na svědomí přinejmenším pětinu všech světových emisí skleníkových plynů. Návrh dvaačtyřicetičlenné skupiny ostrovních států (AOSIS) byl zřejmě beznadějně pohřben pod nánosy dokonale sterilních diplomatických tlachů. Chudé africké země postižené suchem v pondělí pohrozily, že se rozhovorů už nezúčastní, pokud se země rozvinuté nezavážou k omezení emisí v souladu s doporučeními Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Stát s největšími devizovými rezervami na světě, Čína, požaduje finanční kompenzace za snižování emisí oxidu uhličitého - a protože se jinak na všech stranách snaží rychle zbavovat dolarů, jde bez pochyby jen o hledání záminky, proč se k ničemu konkrétnímu nezavázat. Včera dopoledne atmosféra v Kodani dokonce zhoustla natolik, že rozhovory byly až do večera přerušeny. Stále není jasné, co se vůbec může stát konečným výstupem monstrózního diplomatického festivalu rituálních písní a tanců. Tedy snad kromě toho, že zmíněný podnik už bezpochyby výrazně zhoršil mezinárodní klima.

Bylo by ovšem naivní očekávat, že politici, kteří se na jaře nebyli s to dohodnout ani na relativně mnohem jednodušších opatřeních za účelem globální regulace finančních trhů, budou nyní schopni za dva týdny překonat rozdíly a tenze, které vznikaly po celá desetiletí. Tváří v tvář velice nepříznivým prognózám je pro kdekoho vlastní košile stále stokrát bližší než cizí kabát. Experti z Massachusetts Institute of Technology a Tuftovy univerzity v Bostonu prý spočítali, že veškerá zatím přislíbená (a to ještě vůbec neznamená, že i dodržená!) snížení emisí by podle stávajících klimatických modelů ve výsledku znamenala nárůst průměrné globální teploty do konce století o 3,9 stupně Celsia. To je takřka dvojnásobek toho, co se ještě považuje za bezpečnou hodnotu - přičemž odpověď systému není lineární, takže nelze jednoduše říci, že se tak riziko prostě zdvojnásobí. Nějaké finanční prostředky pro postižené země se sice podařilo sehnat, ale je to jen zlomek z požadovaného (a nezřídka studiemi OSN podloženého) - a především stále zoufale chybí věrohodný program dlouhodobého financování snižování emisí v rozvojových zemích i adaptace v zemích změnami klimatu nejvíce postižených.

Podle Jamese Hansena, předního klimatologa z Goddardova institutu pro vesmírná studia při NASA, by dohoda-nedohoda ve stylu Kjótského protokolu znamenala, že státy následně stráví mnoho let zjišťováním toho, co takový dokument vlastně znamená, přičemž čas běží a emisní cíl v podobě koncentrace oxidu uhlíku v atmosféře na úrovni 350 částic na milion i omezení nárůstu průměrné globální teploty o 2 stupně by se velmi rychle vzdalovaly. Podle téhož autora by hlavní v Kodani předkládaný nástroj snižování emisí CO2 ve skutečnosti nevedl k omezení, ale naopak ke zvýšení těchto emisí. Návrh skupiny AOSIS reflektující dobrozdání Hansena i dalších předních klimatologů - doposud jediný racionální návrh na účinné omezení klimatických změn v souladu s vědeckými poznatky - je nicméně již mimo hru, zatímco Kodaň právě očekává příjezd politických hvězd první velikosti, jež sice mnoho věcného neřeknou, ale zato se tak elegantně vyjímají na slavnostních fotografiích...

Pokud kodaňský summit krasořečněním přejde do ztracena (jakože tomu zatím vše nasvědčuje), patrně nic již nezabrání nárůstu globální teploty téměř o 4 stupně. Podle prognóz IPCC by taková změna přinesla roztátí posledních zbytků ledu na severní polokouli i sibiřského permafrostu. Do atmosféry by uniklo obrovské množství metanu a oxidu uhličitého, což by opět přineslo další rychlý nárůst teploty. Podle odhadu vědců by rapidní změna podnebí mohla způsobit vyhynutí až poloviny všech rostlinných a živočišných druhů. Převážná část subtropů se za takových okolností stane neobyvatelnou a stoupající hladina moří vyvolá přinejmenším stomilionovou vlnu uprchlíků. Kromě zmizení převážné části ostrovních států se největší přesuny obyvatelstva objeví v Bangladéši, Indii, v okolí Šanghaje a v deltě Nilu. Hrozí zaplavení Nizozemí, severního Německa a Polska.

Pokud zkrátka chcete vědět, jak utopit doktora Hansena, pozorně sledujte zpravodajství ze závěrečného týdne kodaňského summitu, brekeke.

Globální oteplování
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 15.12. 2009