Otevřený dopis hnutí Ne základnám premiéru Fischerovi

3. 12. 2009

Pane ministerský předsedo,

v souvislosti s posledním vývojem se na Vás obracíme tímto otevřeným dopisem. Občanská iniciativa Ne základnám už čtvrtým rokem sleduje úmysl Spojených států amerických umístit na území České republiky komponenty své údajné protiraketové obrany. Jste si zajisté vědom dlouhodobého odmítavého postoje výrazné většiny českých občanů k tomuto záměru. Veřejnost vyjádřila tento svůj postoj statisíci podpisů pod petice, demonstracemi, konferencemi, happeningy a dalšími formami. Iniciativa Ne základnám se natomto protestním hnutí podílela podstatnou měrou.

Jsme proto znepokojeni zprávami o dalších probíhajících i plánovaných jednáních vlády ČR, zejména ministerstev obrany a zahraničí, s představiteli USA v této věci. Soudě z informací, jež jsou v současnosti k dispozici, ani zamýšlená modifikovaná účast České republiky na navrhovaném systému "protiraketové obrany" nepřispěje ke zvýšení bezpečnosti obyvatel ČR a naopak může zatáhnout naši zemi do dalších vojenských dobrodružství.

Pokládáme proto za nutnéobrátit se na Vás spožadavkem, aby vláda, jíž stojíte včele, nerezignovala na elementární principy demokracie a nepodnikala v otázce bezpečnostní a vojenské politiky ČR kroky, k nimž nemá od voličů naprosto žádný mandát:

  • aby nevedla jednání, jejichž důsledkem bude masivnínavyšovánímnožstvízbraňových systémůna našem území;
  • aby se nepodílela na politice vytváření umělých hrozeb, která vede ke zbytečným konfrontacím ztěžujícím konstruktivní řešení problémů a globální spolupráci;
  • aby se zdržela veškerého počínání, které v nás, občanech, budí oprávněné pochyby otom, zda náš zájem je při Vašem rozhodování prioritou a které nevyhnutně vedou k otázce: "Je snad někdo, kdo má před námi občany přednost?"

Nejsme fundamentální pacifisté slepě volající po okamžitém úplném odzbrojení. Jsme realisté respektující skutečnost, že současná i blízká budoucí světová vojensko-politická stabilita bezprostředně souvisí především s rovnováhou sil. Tím spíše ale nechápeme, proč by se měla Česká republika jakkoli podílet na strukturách pro vedení nesmyslné hypotetické války nad naším vlastním územím a Evropou, navíc po boku mocnosti disponující jednoznačně největším a nadále navyšovaným vojenským potenciálem a stovkami vojenských základen po celém světě. Zvlášť pak zaokolností, kdy neexistuje reálný nepřítel, který by plánovanou další rozsáhlou militarizaci České republiky či Evropy opodstatňoval. Otázku, zda takové naše vojenské zapojení zůstane jako v případě plánovaného radaru bilaterální či bude oficiálně zařazeno pod NATO, považujeme za irelevantní vzhledem k dominanci USA v NATO. Bezpečnost Evropské unie by dle našeho názoru měla být její svrchovanou záležitostí a měla by spočívat především na dobrých sousedských vztazích, nikoli na soutěži v militarizaci kosmu. Stát se rukojmím nereálných pokusů Spojených států o udržení globální dominance je dle našeho mínění to poslední, co by Evropské unii či České republice mohlo prospět.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 3.12. 2009