Zkvalitňování lidstva

28. 8. 2009 / Petr Wagner

Pan doktor Blažek ve svém článku opět uvádí řadu nepřesností. Pokusil bych se je opravit. O jednom jeho článku o genetice a inteligenci jsem již psal.. Bohužel opakuje stejné chyby.

Především populace a její kvalita je skutečně ovlivňována medicínskými a sociálními zásahy, ale i ekonomickou úrovní. Namátkou - obezita nebo naopak podvýživa, přežívání rozštěpových dětí díky operacím nebo dětí s vrozenými vadami srdce. Příkladů by samozřejmě bylo mnohem více.

Lékaři skutečně ovlivňují genofond. Například je testováno každé dítě na fenylketonurii. V případě pozitivity je nasazena specielní dieta. Bez ní by dítě zemřelo, nebo přišlo o své intelektové schopnosti a tak schopnost si najít partnera. Bezpochyby se tak četnost výskytu genů v populaci zvyšuje. Každá těhotná žena prochází komplikovanými a dle rizika strukturovanými testy s cílem prevenci vad. Kupodivu nejčastější dědičná choroba v našich podmínkách je hypercholesterolemie. Ta ve smyslu klasické genetiky je děděna dominantně a ne recesivně. Takže rozhodně nelze tvrdit, že nejčastější jsou choroby recesivně dědičné.

Rovněž úvaha o snižování počtu závadných alel takto formulovaná je nesprávná a závěr nepravdivý. Pokud bude choroba dostatečně vzácná - pro názornost: bude ji mít jediný pár stačí jediná generace na vymizení z populace. Ve smyslu klasické genetiky jde o tzv. efekt hrdla láhve - bottleneck effect.

Co je ovšem potřeba říci především, že člověk není Mendelův hrách. A pojem alela, byť svého času užitečný je dnes trochu v pozadí. Geny mají své strukturální části, své regulační části a chromozomy obsahují mnoho dalších součástí, o jejichž funkci se ne vždy ví.

Genetická informace se přenáší nejenom křížením, ale třeba i viry. Nejznámější putující genetické elementy jsou asi onkogeny - minimálně přispívající ke vzniku nádorového bujení.

Ostatně v BL byly zmíněny některé výsledky v oblasti "vylepšování" genetické informace subbuněčných organel. Je jich samozřejmě mnohem více.

Některé zásahy vedou k reparaci genetické informace, některé pouze pomohou poškozeným jí předat dále. Dalším generacím. To se i děje a medicína mnoha takovým výzvám musí denně čelit - cukrovka, obesita, ischemická choroba srdeční a mnoho dalších. Ale i jiné než tyto pregnantní oblasti čelí zhoršování genofondu. To je prostě popis faktu, ne obhajoba eugeniky. Ostatně je znám i z historie například panovnických rodů.

Ta výzva je obrovská a její dopady velmi mnohostranné. Rovněž tak kontroverze a etická zatíženost pravděpodobně všech současně používaných či do budoucna možných řešení. Nicméně ironizací - viz heslo o vymření, ten problém nezmizí.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 28.8. 2009