Úsměvná "petice proti bulváru"...

11. 5. 2009 / Jan Čulík

Zaprvé, tik psát petice a rezoluce, je pozůstatkem stalinské éry, doby, kdy režim šířil heslo "Poručíme větru, dešti!" ("Psům psí smrt!") Čeho jako tou peticí chtějí "umělci" dosáhnout? "Bulvár je hnusný, vyřešíme to tím, že napíšeme petici!" Není to tak trochu dětinské? To si "umělci" mohli rovnou jít stěžovat na nádraží.

Škoda, že jaksi umělci nedokáží trochu systémověji "myslet". Napsat v dnešní době petici, to už samo je svým způsobem arogance."Jsme slavní umělci, a tak nemusíme při řešení problému, který nás trápí, zaanagažovat šedou kůru mozkovou. Jsme celebrity, a tak stačí napsat povrchní text, a všichni si toho všimnou, problém se vyřeší, a bude..."

Petice je sporná mimo jiné proto, že - ať to celebrity popírají jakkoliv, jejich vztah k bulváru je symbiotický. Bulvár vytvořil jejich "známost". Lze argumentovat, že například Michal Viewegh, ať si na bulvár stěžuje jakkoliv, by bez něho neexistoval. Jako zábavnou značku ho totiž vytvořily právě sdělovací prostředky. Mezi jeho knihami a světem bulváru je přímá vazba - všichni ti cestující autobusy Student Agency by si na cestu Vieweghovo lehké čtení nekoupili, kdyby neznali z časopisů, co zase v současnosti Viewegh údajně dělá. Těžko si stěžovat na něco, co bulvár vyrobil. Ano, možná si Viewegh a Vašut dnes myslí, že jejich statut celebrity už je hotový a zavedený, takže jsou za vodou.

Jiná potíž je, že podepisováním petice "umělci" jaksi pominuli jádro problému. Tím je nedokonalé české soudnictví. Čeští soudci bývají nevzdělaní byrokratičtí primitivové (jen si někdy vezměte do ruky jakýkoliv soudní spis, každého zarazí neuvěřitelná míra hrubých gramatických chyb) a je-li soudní rozhodování v jakékoliv zemi vždycky do určité míry loterie, v ČR je to loterie doslova ničivá. Za dvacet let se českému postkomunistickému režimu nepodařilo vytvořit kompetentní, efektivní a férové soudnictví.

V zemi, kde nefungují soudy (viz třeba, jak nikdy neodsoudily k žádnému podstatnému trestu Vladimíra Železného, ten prohrál až u mezinárodních soudů) se ovšem všichni chovají jako utržení ze řetězu. Nemusejí se bát spravedlivého trestu. Netýká se to jen sdělovacích prostředků.

To, že si česká média vymýšlejí, případně publikují nespolehlivé a nepořádně prozkoumané kauzy, bylo dokázáno více než přesvědčivěji loni na podzim tzv. skandálem údajného udavačství, jehož se měl před šedesáti lety dopustit spisovatel Milan Kundera. Na politicky zaujatém a nepořádně připraveném materiálu se pokusil týdeník Respekt oživit svou čtenost: výtisky s kontroverzním materiálem byly zadarmo rozdávány po celé České republice. Že to byl hyenismus, to je zřejmé. Západní média, která se o věc trochu zajímala (byly to jen sdělovací prostředky ve Francii) si také velmi brzo uvědomila, co je Respekt zač.

Platí samozřejmě to, co jsem v této věci napsal už několikrát. Kdyby nebyl Milan Kundera osmdesátiletý stařec, mentálně žijící ve zcela jiné éře, než je současný český zakladatelský kapitalismus, kde platí, že pravdu má ten, kdo nejvíc křičí, a ten, kdo má nejvíc peněz, kdyby byl schopen se dát dohromady a žalovat Respekt o pomluvu u mezinárodních soudů, především u soudů britských, které jsou v případech tiskových pomluv velmi přísné (a jurisdikci na to mají, protože dnes je všechno k dispozici na internetu) vysoudil by na Respektu miliony liber odškodného, nikoliv trapných několik stovek tisíc korun, které samozřejmě bulvárnímu nakladateli vůbec neuškodí.

V ČR je zapotřebí reforma soudnictví a modernizace zákonů o odškodném tak, aby to odpovídalo evropským poměrům. Netýká se to samozřejmě jen bědujících celebrit (opravdu jsem dojat jejich smutným osudem), ale především například pacientů v nemocnicích, jejichž operaci lékař pokazil a pacient pak nese dlouhodobé následky. Takovým obětem dávají západní soudy milionové odškodné - v ČR odškodné bývá ubohých pár desítek tisíc korun. Mám pocit, že je to proto, protože pro tvůrce zákonů je stále ještě důležitější stát a jeho zájem než obyčejný občan. Proč by proboha měla nějaká instituce muset vyplácet babičce, které špatnou operací zničí nemocnice život, vysoké odškodné? Proč se nepodívat, jak je to upraveno v zákonech zavedených demokracií?

Kdyby se "celebrity" nad věcí byly schopny trochu hlouběji zamyslet, využily by - nejen ve svém vlastním sobeckém zájmu, ale v zájmu všech občanů české společnosti - svého vlivu k tomu, aby donutily politiky k řádné reformě soudnictví a zákonů - a k odstranění korupce. To je ovšem trochu složitější než "složit petici".

Možná jde o maličkost, ale pro mě je metaforou toho, jak máloco v ČR funguje, kubánská restaurace La Bodegida del Medio v Praze 1 v Kaprově ulici. Mám tu smůlu, že bydlím hned vedle. V České republice existuje zákon o nočním klidu. La Bodegida del Medio tento zákon zásadně nerespektuje a vyhrává hlučnou hudbu do ulice po většinu dní v týdnu dlouho po půlnoci. Nikomu na úředních místech v Praze 1 to nevadí: V Británii by si něco takového dovolila restaurace jednou a komunální úřad by ji uzavřel.

Ano, v zavedených západních demokraciích je přísně. Nemusí se nám to líbit, ale to, že se dodržují zákony, protože je úřady většinou nekorupčně vynucují, znamená, že je v takových zemích daleko příjemnější žít. Ani bulvár už není v Británii puštěný ze řetězu. To, na co si stěžují v "petici" české celebrity, by si prostě žádný britský list z obav před soudy nedovolil.

Než bude v ČR zreformováno soudnictví a než bude odstraněna korupce ze státních a komunálních úřadů, mohou české celebrity samozřejmě uplatňovat své žaloby proti českým médiím v Británii, v takzvané "žalovací turistice", která se poslední dobou rozmohla skoro po celém světě. (Podrobnosti ZDE, v angličtině ZDE)

Daleko důležitější by však bylo, kdyby celebrity dokázaly jít dál než jen k hájení svých vlastních osobních zájmů a systematicky se začaly zasazovat o všeobecné zlepšení poměrů v české veřejné sféře - aby soudy soudily kompetentně a férově, aby tvrdě trestaly to, co se trestat sluší, aby nevydávaly diletantská soudní rozhodnutí.

Dokud to nezačnou dělat, brekot v médiích, jak jim "bulvár ubližuje", asi neudělá příliš velký dojem na nikoho.