Ta nesobecká angažovanost byla až zarážející. Člověk se divil, co všechno jsou nakupující ochotni podstoupit kvůli obyčejným rohlíkům. Dokonce i manželské páry, které byly možná čtyřicet, padesát, nebo i více let oddané, se před pokladnou náhle odvážně rozváděly, aby si mohly nakoupit rohlíky v množství přesahujícím povolených dvacet kusů na jednu platící osobu.

Kvůli inkviziční stupiditě se však nikdo takto angažovaně namáhat nebude. Každý raději počká, až na něj samotného přijde řada, až při lámání údů v úředním kole a při pomalém spalování na špatně hořící hranici zákonů mu od nikoho nebude žádné pomoci. Pak se jistě nebude zlobit na jiné, že se v jeho prospěch neozvou. V místním krámu bude momentálně sleva na pečivo.

Zdálo by se, volání po krvi a trapná divadelní aféra oplývající ubohoučkým hyenizmem skončí. Jestliže však morálnímu chudáčkovi naznačíme, že je trapně ubohý, můžeme si být jisti, že bude ještě uboze trapnější. Zveme si různé morální autority, papeže, dalajlámy, rockery a prezidenty, ale když máme projevit minimální mravní ohled, velkorysost, kterou oplývají i obyčejní gangsteři, tak vydáváme trapnou ubohost hnidopichů, stupidní mstivost, mediální zastrašování, slaboduchou násilnost za etickou spravedlnost. Zákon trhu je nemilosrdný, a rohlíky mají před člověkem přednost. Rohlík totiž může žít bez člověka, ale člověk bez rohlíku nikoliv.

Dokonce i jinak horliví hlasatelé lásky a milosrdenství spokojeně mlčí nad morální slevou. Všichni nějak po 2009 letech zapomněli, kolikrát komu mají odpustit.

Je dosti zajímavé, že při tom dnešním úžasném vývoji rozumu a vědy nechápeme, že my žijící se stáváme zemřelými, že zemřelí se stávají námi, a že zemřeme do svých potomků, ve kterých budeme odpykávat všechny své činy, hříchy a zločiny. Řetěz utrpení nelze přerušit jeho ignorováním. Již vůbec ne tím virtuálně úředním.

Občanská lhostejnost neexistuje. Obyčejný občan, který je lhostejný k hyenizmu, není jistě lhostejný k nejapnému televiznímu seriálu, ke slevě rohlíků v supermarketu. Může se přetrhnout, aby nakoupil více rohlíků, než je jejich povolené množství. Co na tom, že doma rohlíky zbytečně ztvrdnou? Stejným zaslepeným způsobem jako on jde po rohlících, půjdou mrchožrouti a hyeny po jeho obnaženém krku.

Nesoudím, abych nebyla souzena, jenom konstatuji. Také jsem si koupila dvacet rohlíků. Dva mi zůstaly. Dala jsem je rozmačkané zbylým vrabcům v naší ulici na okno. Žádný nepřiletěl. V našem městě již asi všichni vrabci díky DPH vyhynuli. A nejen oni.