"Toto je největší měnová krize, jako svět kdy zažil," konstatoval Neil Mellor, stratég v Bank of New York Mellon.

Odborníci se obávají, že šířící se krize brzo vyvolá řetězovou reakci v eurozóně samotné. Hrozí riziko, že uprchne kapitál z Rakouska - a právě v Rakousku vznikl rozkladem banky Credit-Anstalt v květnu 1931 globální bankovní kolaps. Kapitál zřejmě také uprchne z celé řady států ve Středozemí, které spoléhají na zahraničním financování, jímž řeší velký deficit běžného účtu.

Z nejnovějších dat Bank for International Settlements vyplývá, že západoevropské banky jsou vystaveny riziku skoro celé tržní bubliny, která nyní dramaticky praská.

Západoevropské banky jsou odpovědny za půjčky pro východoevropské země, Latinskou Ameriku a Asii ve výši 4,7 bilionů dolarů. Je to částka, která je daleko větší než peníze, které zmizely na americkém hypotéčním trhu.

Stephen Jen, měnový šéf v bance Morgan Stanley, konstatuje, že rozpad vznikajících trhů je obrovským způsobem podceňované riziko. Hrozí, že z toho vznikne "druhé epicentrum globální finanční krize", tentokrát v Evropě a ne v Americe.

Rakouské banky jsou zadluženy ve východní Evropě až do výše 85 procent rakouského HDP - investovaly do Maďarska, na Ukrajinu a do Srbska, kteréžto země nyní žádají Mezinárodní měnový fond o pomoc.

Švýcarsko má na vznikajících trzích půjčky do výše 50 procent svého HDP, Švédsko do výše 25 procent, Británie do výše 24 procent, Španělskou do výše 23 procent, USA jen do výše 4 procent.

Španělské banky neuvěřitelně právě půjčily 316 miliard dolarů Latinské Americe. Proto rostou pochybnosti a stabilitě španělského bankovnictví.

Bývalý sovětský blok si vypůjčil ze západní Evropy 1,6 bilionů dolarů.

Odborníci z MMF vypracovali před dvěma lety varovnou zprávu pod názvem "Asie 1996 a Východní Evropa 2006 - zase déjà vu?" Je neuvěřitelné, že ta zpráva nebyla nikdy zveřejněna.

Podrobnosti v angličtině ZDE