27. 10. 2008
Mirek Topolánek a Topolánek NicolasDěti zajisté nemohou za své rodiče a potud souhlasím s námitkou, že paparazzi z Blesku a smečka jeho kolegů nemá co strkat své čumáky do dětských kočárků. A bylo by dobré, kdyby to začalo být bráno jako norma, aniž by k tomu musel být přijímán nějaký zákon. To je ovšem v dnešním Česku přání z říše snů. |
Věc se ale má i jinak. Vládě, jíž Topolánek předsedá, k moci dopomohly také billboardy, na nichž se týž usmíval jako konzervativní a starostlivý otec v přítomnosti šťastné rodiny. O dva roky později se ve vypjaté situaci dral do sídla své strany s levobočkem. Za těchto okolností nemůže nepočítat s tím, že si toho média -- bulvár nebulvár -- nevšimnou. Kdyby šel Topolánek na Jánský vršek se synem z onoho billboardu, nikdo by tomu potomkovi velkou pozornost nevěnoval. Jistěže: není středověk. Jak si však premiérovo chování mají vysvětlit voliči lpící na tradičních hodnotách, či voliči vládního koaličního partnera, kteří staví na křesťanství? Topolánek jen předvedl, jak dalece mu záleží na veřejném mínění, když jde o prosazení jeho zájmu. Na politické scéně se mu prostor zužuje. Takže k demonstraci používá i svoje děti. Zaslouží si za to přinejmenším stejný odsudek, jako onen profesionální deviant z Blesku. |