Dospělí potomci zůstávají dětmi a neživí staré rodiče a ne naopak, jak tomu má být a bylo vždycky v normálních společnostech. To "živení" berme nejen gastronomicky, ale i myšlenkově. Mladí prostě čekají, co přinese tatínek nebo děda. (ODS nebo ČSSD). Tato převrácenost se pak pochopitelně odráží v politice - nepřepínej, když neživíš, praví známá hláška. A tak tedy mladí nepřepínají a jdou si ( třeba na technopárty) plivnout na lokomotivu...

Zajímavé je pozorovat účastníky demonstrací proti radaru. Tam mladí jsou, ale je jich málo. My, staříci, tam chodíme omládnout a zabouřit si v průvodě přes most a kolem parlamentu. Tam vane duch svobody. Kdo ho nikdy nepocítil a po svobodě nezatoužil, nepochopí.

A to myslím dnešním mladým lidem chybí. Svobodně se projevit a třeba i vzpourou, v rodině, ve společnosti, v politice. Nejen nadáváním po hospodách a v obskurních straničkách, které stejně ovládají staří šíbři. Jak to jen zakřičet slušně, aby to šéfredaktor pustil: Zvedněte své hýždě, přestaňte čekat co vám staří navaří a ukažte, co ve vás je, vy ošklivá kačátka..!