Podle mého soudu – shora uvedené problémy (stejně jako hromady dalších) jsou sekundární. Nebude socialismu ani kapitalismu, nebude křesťanství ani jiné víry, válek či neválek, ani obludného konzumu, pokud planetu, na které žijeme, přivedeme zu grunt. „Na poušti králík prostě nepřežije“.

A navíc si stejně každý národ vždycky prohlasuje to své ve svém parlamentu a veřejná diskuse s tím mnoho nenadělá... Tím nechci vůbec zatracovat svobodu slova ani nutnost public relations. V poslední době mne opravdu děsí - o čem všem jsme schopni sáhodlouze diskutovat a hledat názory... formy řešení... pohlížet zleva i zprava, popsat stovky listů papíru či monitorů počítačů (skoro mi to připomíná jistou formu onanie); ale to podstatné - jestli bude to všechno vůbec za pár desítek či stovek let kde provozovat - k tomu hledáme konsenzus s intenzitou pramalou či žádnou.