12. 5. 2008
Německá CDU/CSU chce amerikanizovat politikuV prvním bodě tzv. aktuální hodiny pléna Bundestagu v předvečer dne vítězství nad nacismem žádali opoziční poslanci liberální FDP a Zelených informace od unionistických stran CDU/CSU k jimi navrhované "národní bezpečnostní radě". Důvodem k této interpelaci byly informace, zveřejněné listem "Welt am Sonntag" a magazínu "Der Spiegel" o 16 stránkovém "Návrhu pro bezpečnostní strategii pro Německo", který má zřejmě podporu šéfky CDU, spolkové kancléřky Angely Merkelové. Návrh, vycházející z amerického modelu a který byl odsouhlasen spolkovým ministrem vnitra za CDU Wolfgangem Schäublem a spolkovým ministrem obrany za bavorskou CSU Franz-Josefem Jungem uvádí, že vytvoření národní bezpečnostní rady je vyvoláno ohrožením mezinárodním terorizmem, a tím posunutím současných hranic mezi vnitřní a zahraniční bezpečností. |
To potřebuje podle šéfa unionistické poslanecké frakce Wolkera Kaudera nasazení Bundeswehru v rámci tzv. domobrany. Armáda mohla být použita v Německu zatím pouze v katastrofických případech. Kauder přitom nevylučuje, že "vojenské prostředky" by mohly být nasazeny v případě zásobování Německa energií a palivy. Pokud by se tento návrh podařilo prosadit, mohli by křesťanští unionisté konečně prosadit svou dávnou ideu o možnosti nasazení Bundeswehru i při řešení vnitropolitických problémů. Podle zveřejněných informací z médií žádají unionistické strany v rámci národně bezpečnostních opatření i zřízení "raketového obranného štítu" proti nukleárním útokům na Spolkovou republiku. Málokterý návrh vyvolal tak velký odpor nejen u sociálních demokratů, kteří v tom vidí pokus o vyšachování jejich vlivu v bezpečnostních otázkách státu, ale i u všech parlamentních opozičních stran. Bezpečnostní sociálně demokratický expert Walter Kolbow to označil za pokus unionistů o "zamerikanizování" zahraniční politiky, která je dosud pod taktovkou jejich vicekancléře Franka Waltera Steinmeiera a její přesunutí pod křídla spolkového kancléřství vedeného Merkelovou. Samotný Steinmeier, který je ministrem zahraničí, unionistické plány ostře kritizoval a prohlásil, že model převzatý z USA není pro Německo příkladem. Z historických důvodů je zde zavedená zcela jiná organizace pro zahraniční a obrannou politiku. Zřejmě podle jeho slov některým politikům v Německu je "trnem v oku sebevědomá tradice civilní zahraniční politiky". Plány unionistů jsou "cestou do minulosti". Šéf liberálních Svobodných demokratů FDP Guido Westerwelle varoval před tím, aby "osa" německé zahraniční politiky byla tímto pokusem posunuta, protože by ji to poškodilo. Podle FDP jsou unionistické plány protiústavní. Pokud by byly prosazeny, pak by se Německo přeměnilo z parlamentní na prezidentskou demokracii podle vzoru USA. Šéfka parlamentní frakce Zelených Renata Künastová varovala unionisty před tím, aby bezpečnostní a obrannou politiku "nepostavili na hlavu". Pro stranu Levice podle slov její přední představitelky Petry Pauové by to znamenalo "militarizaci vnitřní i zahraniční politiky". Sociálně demokratický zahraniční politický expert Gerd Weisskirchen dále varoval, že unionistické požadavky na vytvoření "raketového obranného štítu" proti nukleárním útokům na Spolkovou republiku by mohlo spustit do pohybu zbrojní spirálu. To by jen mohlo povzbudit Írán, aby pokračoval ve svém atomovém rozvoji a v odhodlání získat jadernou zbraň. "Takové plány proto musí spadnout pod stůl", prohlásil. Kritiky proti plánům se však začínají ozývat i v řadách samotné CDU. Její poslanec Willy Wimmer prohlásil, že bez odpovědné vnitřní diskuse nelze přijít na veřejnost s návrhem, který by měl změnit koordinační zásady Spolkové republiky. " To je pro demokratickou stranu nepřijatelné". Rovněž z odborové organizace německé policie GdP zaznívají odmítavé reakce. Nepotřebujeme další dobře placené grémium, ale dostatečné počty policejního sboru. Obdobně se ozývá z Bundeswehru, že nepotřebuje další štáby, ale moderní výzbroj a dobře vycvičené zásahové jednotky. Většina německého tisku se široce zabývá unionistickými návrhy. Konzervativní "Frankfurter Allgemeine Zeitung" je uvítalo, protože odpovídají "novým výzvám při potírání islámského terorizmu, který si vyžaduje nové odpovědi. Zřízení národní bezpečnostní rady by údajně umožnilo lepší koordinaci bezpečnostních sil pod střechou spolkového kancléřství". Většina sdělovacích prostředků je však rozdílného mínění. List "Frankfurter Rundschau" píše, že "Zřízení národní bezpečnostní rady podle amerického vzoru potřebuje Spolková republika tak nutně jako kráva tyrolský klobouk". Upozorňuje, že nepatří do německého systému, protože postavení šéfa spolkové vlády není tak silné jako pozice amerického prezidenta. "Magdeburger Volksstimme" konstatuje, že nová bezpečnostní strategie by byla velmi riskantní, hlavně pokud jde o raketový štít pro Evropu. Německo by se přiblížilo ke konfliktu mezi USA a Ruskem, který téměř již znovu vytváří příkop studené války. V Polsku a Česku chtějí Američané přes sílící odpor obyvatelstva instalovat raketový štít proti možnému jadernému úderu z Íránu. Rusové se cítí být ohroženi a budou na to reagovat. Reálně se však Německo může stát svým obranným postupem iniciátorem nového závodu ve zbrojení v Evropě. Strašná představa, a proto by unionisté měli dát ruce pryč od raketového deštníku, píše nadstranický Magdeburger Volksstimme. Deutschlandfunk přitom upozorňuje, že ani 63 let po válce nebyla stále dosažena amnestie německých vojáků, kteří byli odsouzeni za druhé světové války soudy bezprávné hitlerovské Říše. Důvodem je údajně nebezpečí, že by to mohlo ohrozit současnou bezpečnost Spolkové republiky. Pokud by byly generelně amnestovány tresty za neuposlechnutí rozkazu a tzv. zradu praporu, pak by to mohlo údajně ospravedlnit podobné činy v současné době. Jako příklad se uvádí, že by příslušník Bundeswehru nasazený v Kosovu, který by nesouhlasil s jeho nezávislostí, mohl navázat spolupráci se srbskými orgány. Přitom již před několika lety byli amnestováni všichni rakouští státní příslušníci, odsouzení nacistickými vojenskými soudy. |