Mladá generace (ke které se řadím i já) má možná odjakživa onu tendenci se bouřit, ale osobně nepozoruji žádnou vazbu mezi jejím bouřením a negativním postojem k americkému režimu. A jakási apriorní revolta bez hlubšího uvažování bude asi těžko obsazovat některé názory, co jsou momentálně "in" více než jiné, co jsou také "in". Schválně píšu o postoji k americkému režimu a ne k Američanům, jak píšete v nadpisu svého článku, protože jsou to dvě rozdílné věci a nepředpokládám, že byste mluvil o té druhé. Stejně jako v otázce Tibetu nefiguruje čínský občan ale čínský režim, resp. stát, který je jim momentálně zastupován. Více "in", než protiamerické nálady, však dnes vnímám hlavní americko-celosvětové téma - mluvit o terorismu nebo proti němu vést válku i za cenu omezování práv, vše pod rouškou zvyšování bezpečnosti. V České republice je pak "in", kromě reforem všeho, prosazovat umožnění našemu velkému spojenci tuto válku vést, ačkoliv většina našich občanů s konkrétními formami této "pomoci" nesouhlasí (radar XBR). Terorismus je velice dobře fungující strašidlo a "stmelovadlo kolektivu" a boj proti němu je fenomén dnešní doby, mající v tomto ohledu až příliš společného s církevní inkvizicí minulosti. Křesťansky založená společnost Ameriky pak vytváří další, až absurdně přesné analogie, např. označováním zpochybňovatelů oficiální teorie o 11. září za kacíře, případně usilováním o jejich diskreditaci ve společnosti.

Autor píše , že je pro něj Amerika symbolem vzdělanosti, ve srovnání např. s Ruskem. Nevím, odkud bere informace pro srovnávání, ale doporučují , aby se podíval na nějaké veřejné mezinárodní statistiky úrovně vzdělanosti, např. OECD, zřejmě bude překvapen. Obávám se, že ani s tou demokracií a svobodou v USA to není tak ideální, abychom tamější situaci brali za jakýsi etalon demokracie. Máme zde nepatrné kauzy od zatýkání lidí s protibushovskym emblémem na tričku na veřejné kampani až po kontroverzně přijímaný Patriot Act a jiná "protiteroristická" opatření ve výsledku svobody omezující.

Například soud s tvůrcem šifrovacího systému, který nedokáže zpravodajská služba dešifrovat a s ní spojené vynucování obecně nízké síly šifrovacích algoritmů (svoboda?) a vždypřítomná atmosféra korporační lobby ryzího kapitalismu. Nic z toho mi nepřijde příliš demokratické a svobody podporující, což samozřejmě neznamená, že se např. ve zmiňované Číně má průměrný občan lépe.

Byl bych však nerad, kdybychom měli k jakémukoliv státu, USA nevyjímaje, slepě vzhlížet jako k absolutnímu vzoru, což naše nynější politická reprezentace ve svém omezeném rozhledu dělá a je to v principu stejně špatně, jako když ta předrevoluční vzhlížela k SSSR. Obzvlášť bychom neměli žít v iluzi, že ze strany USA dochází k nějakému respektování mezinárodních práv či dokonce úmluv.

USA vlastní zbraně, zakázané mezinárodními konvencemi. Neuznává mezinárodní soudní tribunály, používá kontroverzní metody vyšetřování, mučí válečné zajatce, vede nepodloženou válku apod., o celkové nevoli k nadnárodním opatřením v ekologické oblasti nemluvě.

Vlastní kapitolou je pak současná vláda USA v čele s pseudoprezidentem v image kovboje - G.W. Bushem, jehož jednání je mnohdy až nápadně podobné jednomu nechvalně známému německému kancléři z konce 30. let (přeháněný nacionalismus, neustálá vojenská nálada a hledání nepřátel, tlačení ostatních národů vlastním směrem, zvyšování pravomocí vlády na úkor svobod národa, expanzivní politika, propaganda, netolerance k politické konkurenci...). Jeho černobílé dělení světa na státy teroristické a spojenecké je přebíráno západní Evropou jako samozřejmá konvence, aniž by byly požadovány důkazy, na kterých stojí invaze do Afghánistánu, Iráku a států, které budou následovat. Položme si otázku, kolikrát jsme slyšeli výroky vojenských a rozvědných pohlavárů (Rumsfeld, Rice a spol.) USA o tom, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení a kolikrát jsme o nich slyšeli po tamější invazi (paradoxně největším vlastníkem zbraní hromadného ničení jsou právě USA). Kolikrát jsme slyšeli o důkazech spojení Afghánistánu (na úrovni státu) a později Iráku s událostmi 11. září 2001, kterých prezident Bush využívá k uskutečňování své vize nového pořádku?

Místo toho je pozadí těchto události ze strany jeho administrativy úmyslně zamlžováno a nejen v těchto souvislostech jeho administrativa opakovaně lhala, čehož si průměrný člověk málokdy všimne, protože si není schopen spojit větší počet zpráv. Její lež je totiž podobná tomu, když někdo říká, že 57 je prvočíslo - tomu můžete věřit nebo nemusíte, ale těžko tomu budete věřit i poté, co vám někdo napoví, abyste zkusil násobit 19 a 3. A administrativa, která vědomě lže (zejm. vlastnímu národu), notabene v zásadních otázkách celosvětového významu, pro mě ztrácí důvěryhodnost a budu odmítat ji i její cíle, nezávisle na tom, zda-li je tento názor zrovna "in" či nikoliv. Nenadávám však paušálně na Američany, s těmi bychom mohli naopak soucítit.

Ještě bych rád zareagoval na otázku, proč demonstrují lidé proti uvěznění desítek lidí na Guantanámu a proč raději neprotestují proti uvěznění tisíců čínských politických odpůrců. Důvodem může být např. to, že Čína se (zatím) netváří jako "symbol vzdělanosti, demokracie, svobody a respektování (mezinárodních) práv". Jinými slovy, k USA a Západu lze obecně očekávat větší přísnost, pokud se chtějí prezentovat tak, jak je v současnosti zvykem, mimo jiné i proto, že pokud nebudou individuální svobody a mezinárodní právo dodržovat ti "dobří", proč bychom to měli očekávat od těch "zlých". Pokud jsou USA největším vlastníkem zbraní hromadného ničení na světě (a vlastně i prvními, kdo je kdy použil), jak můžou vést represe a vyhrožovat násilným odzbrojením jiných, potenciálních vlastníků nebo aspirantů na energetický jaderný program (Írán), zatímco skutečné narušovatele nevyvíjení jaderných zbraní (Izrael, Pákistán) mít za spojence, pro které by viceprezident Cheney byl ochoten snad i dýchat?

Zkusme se zamyslet nad logickou konzistencí názorů těch, kteří na těchto myšlenkách hodlají budovat "lepší demokracii".

Bc. Jan Skalický je studentem FEL ČVUT v Praze