Zdroje: ZDE ZDE

Indonésie byla v roce 1965 znásilněna pučem, za kterým stál generál Suharto, který zemřel 27. ledna tohoto roku. Generál Suharto vládl nejlidnatější muslimské zemi s nezbytnou podporou Západu celých 32 let.

Jeho předchůdce -- Sukarno- byl administrativou tehdejšího US prezidenta Eisenhovera vnímán jako "nebezpečný nacionalista" a musel čelit neustálým pokusům o jeho svržení. Pokusy americké vlády však nesly shnilé ovoce, a proto se uchýlila k vytvoření silné indonéské armády, jež by představovala účinnou hráz proti indonéské komunistické straně, jejíž členové, vedle početných přívrženců z řad nemajetných bezzemků, tvořili třímilionovou základnu.

V roce 1965 vedly sabotérské aktivity Eisenhoverova nástupce Lyndona Johnsona k puči, během nějž byl odstraněn Sukarno a k moci dosazen Suharto a jejž provázela masová vražda až milionu členů komunistické strany a jejích přívrženců. Washington převrat podporoval, o překot do Jakarty posílal zbraně a poskytl pučistům seznam předáků indonéské komunistické strany. Plukovník S. Eddie ze CIA osobně dohlížel na brutální čistky. Celé populace indonéských měst a vesnic byly sváženy na určená místa a zde masakrovány. Vražedné běsnění skončilo až následující rok Podle studie CIA se hromadná vražda v Indonésii v letech 1965-66 zařadila po bok "nejhorších zvěrstev 20. století." List New York Times koncem roku 1965 v době vrcholících čistek psal, že "...z pohledu Spojených států je novopečený Suhartův režim v Indonésii pozitivním přínosem."

Zdroje: ZDE ZDE

Rozpad portugalského koloniálního panství roku 1975 v Angole a Východním Timoru v Indonésii přinesl obyvatelům těchto zemí úlevné vydechnutí jen na krátko. Populace Východního Timoru tenkrát činila cca 700.000 lidí. Suharto a jeho suita se zprvu zasazoval o zablokování východotimorského národněosvobozeneckého hnutí, leč marně. Koncem roku 1975 však uskutečnil přímou invazi do bývalé portugalské kolonie s plnou autorizací US prezidenta Geralda Forda a tehdejšího šéfa americké diplomacie Henry Kissingera. 90% výzbroje indonéské armády pocházelo ze Spojených států a po invazi byl přísun vojenského materiálu z USA tajně navýšen.Během Suhartovy vlády prodaly Spojené státy Indonésii zbraně za miliardu dolarů, a to vedle zbrojního materiálu z Velké Británie, Austrálie a Japonska. Fordova administrativa poskytla Suhartovi také diplomatické mimikry v OSN. Indonéská invaze a následující okupace trvající téměř čtvrt století připravila o život 200.000 Východotimořanů. Běží tu o jednu z největších genocid 2. poloviny 20. století, procentuálně srovnatelnou s nacistickým holocaustem, a to za obrovského přispění vlád západních demokracií. Generál Suharto nebyl ani v tomto případě veden k zodpovědnosti. Naopak - byl Západem uznáván a trvale podporován. Oficiální démoni jako Castro, Miloševič, Lukašenko, Ahmedinežád a spol. se vedle něj jeví jako mladiství delikventi.

Zdroj: ZDE ZDE

8. ledna, tedy v době kdy byly tyranovy dny sečteny, list New York Times publikoval článek "Respects Paid to Dying Suharto (Pocta umírajícímu Suhartovi)" , kde se čtenář mohl z úst Suhartova nástupce dozvědět, že " (Suharto) dělal chyby, ale indonéskému národu prokázal velkou službu." V článku se dále uvádí, že minulé září OSN a Světová banka veřejnosti oznámila Suhartovo prvenství ohledně politické korupce. Obě instituce citovaly zprávu, ve které Transparency International odhaduje, že Suharto a jeho rodina zpronevěřil mezi 15 až 35 miliardami dolarů.

Zdroj: ZDE

V prosinci minulého roku organizace National Human Rights Commission uvedla, že Suharta hodlá obžalovat ze šesti závažných zločinů proti lidskosti, včetně zabití více než půl milionu osob během převratu, jenž jej dostal k moci. Pro jeho vysoký věk a zdravotní obtíže bylo od soudního přelíčení upuštěno. Lze snad doufat, že bude toto monstrum alespoň posmrtně vydáno spravedlnosti. Více než milionu jeho obětí to však život nevrátí.

Zdroj:ZDE