Zároveň upozorňuji, že agenda je vykonávána v přenesené působnosti, tzn. na tomto úseku odpovídáme státu a ministerstvu, nikoliv obci. Dozor a metodické vedení by i na novém úřadě zůstalo stejné, jen by to stálo 4 miliardy navíc na rozjezd, a ministerstvo chce pouze v rámci reformy veřejných financí co nejvíce "okrájet" různé sociální podpory, včetně mimořádných (o ty by se muselo žádat na kraji - kdo pojede z Krkonoš, s šesti korunami za nalezené lahve od piva, do krajského města?!). Je to naopak krok zpět, od občanů, a krok k centralizaci poté, co obce investovaly miliony a miliardy do rozjezdu nového systému, o jehož prospěšnosti nás stát mocně přesvědčoval.

Sám pamatuji, jak jsme se museli stěhovat do nové budovy (zrekonstruované za miliony z obecních a evropských peněz), protože naše prostory na přestupcích zabralo humanitní a sociálka. Lidé navíc stejně budou i dál chodit na radnice (na "národní vejbor"), kde však zbude max. jedna protivná přetížená úřednice, která ztratila kontakt z praxí. Některá města už navíc rozhodla, že po zřízení Národního úřadu automaticky ruší svůj sociální odbor ("co si stát navaří, ať si také sní").

(Blíže viz můj článek v posledním odstavci. Současný postoj samospráv k Národnímu úřadu už navíc není neutrální či "nerozhodný", ale ostře odmítavý. Péče o občany je totiž povinností obce nejen na úseku přenesené působnosti, ale i dle § 35 obecního zřízení, tzn. "nadstandard", nad rámec zákona, je povinností obce. Obce prý byly na své občany "moc hodné", čemuž chce ministr učinit "přítrž" - poradenství a různé jiné "čurdy" by obcím rád nechal, peníze pro potřebné jim ale chce sebrat, že prý moc rozhazují...)

Autor pracuje na Svazu měst a obcí České republiky