28. 1. 2008
Lize lidských práv:Odpor obcí a krajů k Národnímu úřadu pro zaměstnanost je oprávněnýDnes jsem si na BL přečetl Vaše prohlášení týkající se odporu obcí a krajů k Národnímu úřadu pro zaměstnanost. Z pohledu obcí by úřad znamenal likvidaci terénní práce, práce s rodinami, a odtržení působnosti od radnic, kde se řeší i problémy bytové, sociální a humanitní, včetně OSPODů. Zatímco nyní mohu zavolat na OSPOD, abych zjistil, jak jsou na tom děti, a zavolat na bytovou komisi, že ta či ona rodina už opravdu potřebuje vlastní byt, nebo se čtyřgenerační rodina v malometrážním bytě brzy "pomlátí" a na přestupcích je máme dvakrát do měsíce. Nyní bych o tuto možnost přišel (několikrát už se podařilo byt prosadit, ty lidi potkávám na ulici a stále jsem s nimi v kontaktu). Volat na sousední odbor, a volat na cizí úřad, je totiž velký rozdíl - je to zejména o osobních vazbách a tlacích uvnitř úřadu - o to bychom do půl roku přišli). |
Zároveň upozorňuji, že agenda je vykonávána v přenesené působnosti, tzn. na tomto úseku odpovídáme státu a ministerstvu, nikoliv obci. Dozor a metodické vedení by i na novém úřadě zůstalo stejné, jen by to stálo 4 miliardy navíc na rozjezd, a ministerstvo chce pouze v rámci reformy veřejných financí co nejvíce "okrájet" různé sociální podpory, včetně mimořádných (o ty by se muselo žádat na kraji - kdo pojede z Krkonoš, s šesti korunami za nalezené lahve od piva, do krajského města?!). Je to naopak krok zpět, od občanů, a krok k centralizaci poté, co obce investovaly miliony a miliardy do rozjezdu nového systému, o jehož prospěšnosti nás stát mocně přesvědčoval. Sám pamatuji, jak jsme se museli stěhovat do nové budovy (zrekonstruované za miliony z obecních a evropských peněz), protože naše prostory na přestupcích zabralo humanitní a sociálka. Lidé navíc stejně budou i dál chodit na radnice (na "národní vejbor"), kde však zbude max. jedna protivná přetížená úřednice, která ztratila kontakt z praxí. Některá města už navíc rozhodla, že po zřízení Národního úřadu automaticky ruší svůj sociální odbor ("co si stát navaří, ať si také sní"). (Blíže viz můj článek v posledním odstavci. Současný postoj samospráv k Národnímu úřadu už navíc není neutrální či "nerozhodný", ale ostře odmítavý. Péče o občany je totiž povinností obce nejen na úseku přenesené působnosti, ale i dle § 35 obecního zřízení, tzn. "nadstandard", nad rámec zákona, je povinností obce. Obce prý byly na své občany "moc hodné", čemuž chce ministr učinit "přítrž" - poradenství a různé jiné "čurdy" by obcím rád nechal, peníze pro potřebné jim ale chce sebrat, že prý moc rozhazují...) Autor pracuje na Svazu měst a obcí České republiky |