14. 1. 2008
Britská policie hodlá experimentovat s kontroverzním americkým získáváním důkazů proti sexuálním násilníkůmBritské policie a prokuratura se rozhodly v případech znásilnění žen začít experimentovat s kontroverzními technikami ve snaze přimět osoby, podezřelé ze znásilnění, aby se ke svému činu přiznaly v telefonním rozhovoru anebo esemeskou. Tato taktika se používá v některých amerických státech. Ženy posílají násilníkům esemesky či jim telefonují ve snaze získat od nich přiznání viny. |
Právníci a detektivové se domnívají, že tento přístup by měl napomoci obětem znásilnění a zvýšit procento odsouzených mužů za znásilnění, které zůstává nesmírně nízké. V Anglii a ve Walesu dochází k odsouzení násilníka v případech znásilnění žen ani ne v 6 procentech případů. Policie přiměje oběť, aby poslala násilníkovi esemesku "Jak jsi mi mohl něco takového udělat?" a doufá, že násilník odpoví: "Je mi velice líto, to jsem dělat neměl, už se to nestane." Tato technika je zákonem přípustná v některých amerických státech, ale nikoliv v jiných. Je považována za jeden z nejsilnějších nástrojů pro detektivy, vyšetřující znásilnění. Je často používána v případech, kde jsou poroty neochotny obžalovaného odsoudit, kdy se muž a žena znají a v případě jde o tvrzení ženy proti opačnému tvrzení muže. Tato praxe však by možná porušila britský zákon o policii a trestních důkazech z roku 1984. Podle tohoto zákona má policie povinnost varovat před zahájením vyšetřování podezřelou osobu, že má podezřelý právo na právníka a že cokoliv řekne, může být zaznamenáno a použito jako důkaz. Z nedávného výzkumu v Kanadě vyplynulo, že používání těchto provokací prostřednictvím mobilních telefonu v případech sexuálního násilí neporušuje kanadskou Chartu lidských práv. Podrobnosti v angličtině ZDE |