Banán, podle předpisu zakřivený, se stal symbolem toho, co nám bruselské úřadnictvo vnucuje, sahajíc tak na naše národní zájmy. Vedle něj blednou věci podružné, jako třeba víza pro zahraniční výzkumníky. Je to již čtvrt roku, co uplynula lhůta, v níž byly evropské země povinny zavést do národních legislativ direktivu zjednodušující udíleni takových víz. V té době úkol splnilo šest zemí, čtyři další na tom pracovaly -- ZDE, píše Pavel Exner.

Konkurence na vědeckém trhu je ostrá a přilákat k nám talentované mladé lidi není zrovna jednoduché -- člověk se musí snažit přitažlivostí problémů k řešení vynahradit nabízený, ne příliš konkurence schopný plat. Přijmout pracovníka ze zemí EU je dnes naštěstí jednoduché, pokud ale máte zájem o někoho z okolního světa, musíte být připraveni na několikaměsíční anabázi žonglování s dokumenty a běhání po úřadech -- a doufat přitom tiše, že si to zvolený mladík či mladice zatím nerozmyslí a nepůjde někam, kde bude mít život jednodušší.

Vřele doufám, že aspoň teď, čtvrt roku po termínu, náš parlament na přijetí tohoto banánu pracuje, a věřím, že je to jen má neobratnost, jež mi brání najít o tom informaci.