16. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 11. 2007

Je nutná válka s Amerikou?

Zajímavá analýza rusko--amerických vztahů v ruském deníku

JU│ Ruské Izvestije se v tomto týdnu zamýšlejí nad vývojem rusko-amerických vztahů. Podnětem k tomu je stať amerického politologa D. Simese. Ten - stručně řečeno - uvádí, že tyto vztahy se zhoršují téměř den ode dne. Uvádí, že na obou stranách sílí rétorika, která stále více připomíná léta studené války. Problémy, které si vytvářel Kreml, když se Rusko měnilo z expanzionistického komunistického impéria na obyčejnou velmoc, nemohou být alibi pro americké politiky, kteří podle jeho přesvědčení udělali několik vážných chyb,.

Podíváme-li se na uplynulých 16 let, Washington dává jasně na srozuměnou, že přeměna Ruska v jeho strategického partnera nikdy nebyla prioritou Washingtonu.

Americké administrativě posledních dvou prezidentů se zdálo, že pokud potřebovali spolupráci Moskvy, že ji vždy ji dosáhli a nemuseli k tomu vynakládat žádné zvláštní úsilí ani přistupovat na žádné kompromisy. S odstupem let se patrné, že administrativa Clintona se k Rusku chovala stejně jako k poválečnému Německu či Japonsku - jako k zemi, kterou možno silou donutit, aby se chovala tak, jak chce Washington a která se časem naučí, že právě to ji musí uspokojovat, že to vyjadřuje i její vůli a bude za to vděčná.

K tomu se vyjadřuje ruský politolog Alexej Puškov. Uvádí, že žijeme v době, která mění význam některých pojmů. Když byl na posledním fóru ve Wiesbadenu, zadal tam předseda fondu Heinricha Boella ruským účastníkům otázku – proč chcete jako odpověď na rozmístění americké PRO v Evropě rozmístit rakety středního doletu u západních hranic Ruska. Není to snad znovu logika studené války?

Představil jsem si tehdy, co bylo po mnichovském projevu V. Putina, kdy upozornil na nedodržování některých dohod za strany NATO apod., kdy se objevila stejná rétorika o studené válce.

Položme si tak několik otázek.

Dvě vlny rozšíření NATO na Východ a připravující se třetí vlna, v níž má být Gruzie a Ukrajina – to není logika studené války? Jednostranné odstoupení USA od smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany – to není logika studené války? Umístění americké základny s antiraketami přímo u nosu Ruska – v Polsku – to není logika studené války?

Trojnásobná převaha NATO nad Ruskem v nejvýznamnějších druzích výzbroje – v rozporu s ustanoveními dohody o omezení výzbroje ve střední Evropě – to není logika studené války? Přetrvávání tzv. Jackson-Vanikova dodatku (který měl omezit obchod s Ruskem) z roku 1974 – to není logika studené války?

Plány na rozmístění prostředků sledování jaderného arzenálu Ruska po celé délce jeho hranic – od Norska, přes střední Evropu až po střední Asii a dále až na Aleutské ostrovy – to opět není logika studené války?

Když však V. Putin vystoupil s kritikou těchto opatření a uvedl, že Rusko na to bude reagovat – tak to je najednou logika studené války.

Nebo si vezměme článek Financial Times, který vyzývá nového polského premiéra, aby dal Kremlu jasně na srozuměnou, že pokrok ve vztazích s Washingtonem nenastane, pokud Kreml bude provádět svoji agresivní politiku. Co to je ta agresivní politika? Když Polsko spolupracovalo s USA a Velkou Británií na okupaci Iráku, to nebyla agresivní politika?

Tato záměna pojmů má daleko hlubší kořeny. Je spojena s hlubokým přesvědčením Západu, že vlastní politiku je možno posuzovat jedním metrem a politiku Ruska úplně jiným metrem.Tato politika Západu však vyjadřuje ještě něco jiného – jakoby údiv nad tím, že mocnost, která byla již téměř v rozvalu, teď znovu o sobě dává vědět jako o jednom z klíčových hráčů na světové šachovnici a dovoluje si předkládat Západu vlastní návrhy.

V americkém a také v západoevropském přístupu k Rusku jsou v posledních 10 - 15 letech patrné tři klíčové směry.

Za prvé – existuje pravidlo ignorování zájmů Ruska – to bylo charakteristické pro Clintona a také Bush v tom pokračuje. Namísto toho, že by byly uznány zájmy Ruska a hledaly se způsoby, jak s nimi spojit americké zájmy, americká politika neučinila žádné vstřícně kroky.

Za druhé – dočasná slabost Ruska byla využita na upevnění vlastních zájmů Západu na úkor Ruska.

Za třetí – vztah Západu k Rusku byl formován jako vztah k poražené zemi. Po celou dobu se Washington k Rusku choval jako k zemi, která prohrála studenou válku a to v přesvědčení, že Rusko se musí vydat cestou Německa a Japonska po druhé světové válce a tedy vzdát se své samostatné zahraniční politiky.

To bylo v hlubokém rozporu s ruským chápáním skutečnosti a ani jí nemohlo odpovídat – Rusko přece nepodepsalo žádnou kapitulaci. Ano, Rusko odmítlo komunismus, ale udělalo to nikoli v důsledku okupace či zahraničního diktátu, ale samo o své vlastní vůli. Sovětský svaz se rozpadl, ale jeho klíčová součást si zachovala statut velmoci – jaderný potenciál srovnatelný s USA a také místo stálého člena Rady bezpečnosti OSN.

V těchto podmínkách se ani politická elita, ani obyvatelstvo Ruska nemohou smířit s doktrínou „omezené suverenity“, kterou nám úporně, primitivně a taky hloupě zkoušejí předkládat z Washingtonu a někdy i z Bruselu. Rusko nekapitulovalo – a nemá důvod obětovat svoji suverenitu ve prospěch jiných center moci. Hlavně však - Západ nám nenabízí nic, za co by stálo obětovat část naší suverenity.

Rusko není a ani se v dohledné budoucnosti nestane členem NATO, stejně jako nejsme a ani se nestaneme v blízké budoucnosti členy EU. Proto také ztratit část naší samostatnosti, která by byla kompenzována přednostmi, které mají země NATO ve vojenské oblasti a EU v sociálně ekonomických otázkách, nemá smysl. To by byla hloupost a zrada zájmů vlastní země.

Proto také snaha USA vnutit Rusku jejich vlastní škálu zájmů a nesouhlas Ruska s takovou logikou – to je příčina toho, že naše vztahy s USA jsou stále složitější. Nejen Rusko si však musí pokládat otázku, zda je nutno se přít s Amerikou, ale i Amerika by si měla pokládat otázku, zda chce i nadále ztrácet Rusko – uzavírá Puškov.

A. Puškov je politolog, profesor MGIMO (ruská diplomatická akademie) a také člen redakčního kolegia Foreign Policy v USA, vedoucí komentátor televize TVC apod.

Надо ли нам ссориться с Америкой? ZDE

                 
Obsah vydání       16. 11. 2007
17. 11. 2007 Akademik František Šorm zemřel právě před 27 lety Michael  Volný
18. 11. 2007 Petr Uhl: Žádná raketa není mírová. Podvádějící vládu musíme odmítnout. Petr  Uhl
18. 11. 2007 Američtí aktivisté protestují proti radaru
18. 11. 2007 Solidarity with opponents of proposed US military base in the Czech Republic
17. 11. 2007 Kolaborace "svědomí národa" v průběhu desetiletí Petr  Nachtmann
17. 11. 2007 Překvapivé reakce na americké pozvání ruských vojsk do Čech Petr  Nachtmann
17. 11. 2007 Panel IPCC: Globálním změnám podnebí se lze vyhnout
17. 11. 2007 Dezinformace Lukáše Rázla Jindřich  Kalous
17. 11. 2007 Iniciativa Pro referendum píše Klausovi
17. 11. 2007 Znepokojení: České úřady chtějí vydat izraelskou občanku do Běloruska
15. 11. 2007 Profesor Zbyněk Raida k vládní zprávě o radaru: Konečně začátek věcné diskuse? Jakub  Rolčík
17. 11. 2007 Těžko uvěřitelné úvahy státního raketového koordinátora
16. 11. 2007 Saša Vondra varuje USA
16. 11. 2007 Kdo je bude soudit? Boris  Valníček
15. 11. 2007 Servilně - a ještě lajdácky? Jan  Neoral
17. 11. 2007 Sametové pokrytectví Zdeněk  Bárta
16. 11. 2007 Je nutná válka s Amerikou?
15. 11. 2007 Paroubek: Posudek o škodlivosti radaru musí být přezkoumán Jiří  Paroubek
17. 11. 2007 Člověk zahrada širá: Milan Kundera jako mladý stalinista Jan  Čulík
16. 11. 2007 Má Šimon Pánek copyright na 17. listopad?
16. 11. 2007 Eurooptimista Sarkozy Karel  Košťál
16. 11. 2007 Je neférové obviňovat Hutku ze špatných úmyslů Jan  Čulík
16. 11. 2007 Názor dne: Podporujete Ameriku, jaká už neexistuje
16. 11. 2007 Podvody, výmluvy, vina Boris  Cvek
16. 11. 2007 Udělal to Hutka ze závisti?
16. 11. 2007 Lašsko-evropský básník Óndra Łysohorsky Libor  Martinek
16. 11. 2007 Ropný zlom je lež -- plnou nádrž prosím Lukáš  Rázl
16. 11. 2007 Kdo je platí ? Karel  Košťál
16. 11. 2007 Do Kojetic je daleko Michal  Šanda, Milan  Ohnisko, Ivan  Wernisch
15. 11. 2007 Pokračování ruského konfliktu PPF a Děripasky
16. 11. 2007 Konzumujte, ale žijte zdravě! Jan  Paul
16. 11. 2007 Čtvrtstoletí Ladislav  Žák
16. 11. 2007 Všichni jsme možná neonacisti Luděk  Toman
16. 11. 2007 Turkmenský plyn přece jen do Evropy?
16. 11. 2007 Hutka versus Nohavica: kultura versus zábava Vladimír  Línek
15. 11. 2007 Herec, kolaborant, písničkář, udavač.... Petr  Partyk
15. 11. 2007 Případ Nohavica ukazuje hlubší problémy: Josef  Švéda
16. 11. 2007 Co určuje tu zášť?
16. 11. 2007 Aktivisti Milan  Cimburek
15. 11. 2007 O zákazech a zásazích Marek  Kopčaj
10. 12. 2007 V Německu se rozpoutal boj o středového voliče Richard  Seemann
16. 11. 2007 Blýskání na časy aneb Bushovo dědictví Daniel  Veselý
16. 11. 2007 Největším nebezpečím dnešní doby zcela jistě není fašismus Petr  Fiala
15. 11. 2007 YouTube: Policie ČR v Panské ulici napadla demonstranty
14. 11. 2007 Blahoslavený Mejstřík chudý duchem Anna  Čurdová
15. 11. 2007 Je nepochybně nejstatečnější zpytovat vlastní svědomí Václav  Žák
15. 11. 2007 Ideály jako porucha duše Ondřej  Slačálek
11. 11. 2007 Princip moci na pozadí války Milan  Valach
15. 11. 2007 Britské vysoké školy, pro a proti Jan  Čulík
15. 11. 2007 Nemoc, způsobená Oxfordem? Ema  Čulík
15. 11. 2007 Zabití bez výčitek svědomí Miloš  Kaláb
15. 11. 2007 Strašidlo komunismu v Čechách a na Moravě Adam  Votruba
15. 11. 2007 Diskriminace romských dětí ve školách: jak změnit praxi po zdrcujícím rozsudku štrasburského soudu?
15. 11. 2007 České ovzduší má problém -- topení uhlím a automobilovou dopravu
15. 11. 2007 Aféra jménem Andula (XIV. část) Josef  Brož
16. 11. 2007 Agregátor zpráv Právě dnes cenzuruje Britské listy
17. 11. 2007 Hospodaření OSBL za říjen 2007