Ve svém příspěvku se dopouštíte řady faktických omylů, což je sice odpustitelné, ale bohužel na nich stavíte i své argumenty. Já se k těmto omylům za chvíli vrátím, chci se nejdříve zmínit o Vaší hlavní myšlence -- myšlence tradičních, konzervativních hodnot, které stavíte proti hodnotám alternativního způsobu života. Pro Vás je to politická otázka, podle Vás pravicové strany zastupují tradici a její hodnoty a levicové strany podporují "boj proti sexismu, homofobii, rasismu, násilí a tvrdým drogám". Ano, často to tak bývá, Vy jste si však vybral pro svůj článek Dánsko a proto se dá Vaše argumentace snadno vyvrátit.

Dovolte, abych citovala z Vašeho příspěvku:

Ungdomshuset nebyla noclehárna a proto se nejednalo o "dostupné bydlení" a nikdo "nekončil na ulici". Pokud se domníváte, že u dveří Ungdomshuset stála jakási kontrola, která se ptala příchozích na to, zda je správné otevřít ženám dveře či jim na zkoušku nabízela homosexuální vztah, velice se mýlíte. Ungdomshuset byla především kulturní scéna, ne uliční výbor. Nevyjadřujete se k rasismu, násilí a tvrdým drogám a proto doufám, že souhlasíte s mládeží užívající Ungdomshuset a k těmto společenským problémům se stavíte stejně jako oni.

Boj proti "sexismu, homofobii, rasismu, násilí a tvrdým drogám" je běžný politický program většiny Evropských vlád a EU jako celku a je založený na principu lidských práv. To, že tento boj "naráží přitom jak na odpor konzervativně smýšlejících etnických Dánů, tak přistěhovalců, zvláště z arabských zemí " by podle Vás znamenalo, že tyto skupiny obyvatel usilují o pronásledování homosexuálů, zrušení volebního práva žen, nastolení rasové diskriminace a podporují násilí a tvrdé drogy. To si doufám nemyslíte.

Ujišťuji Vás však, že Vaše dohady jsou mylné - přistěhovalci v Dánsku jsou si dobře vědomi toho, že kongregace Faderhuset je pro ně daleko ostřejším soupeřem, než uživatelé domu mládeže a jejich ideály. Jen slova "boj proti rasismu" Vám mohla napovědět. Přistěhovalci z muslimských zemí se cítí být stejně neakceptovanou menšinou jako mládež bojující o svůj dům. Proč by zde nenastala jistá vzájemná sympatie, když obě skupiny stejně palčivě pociťují postavení na okraji společnosti?

"Konzervativně smýšlející Dánové" jsou samozřejmě jiná váhová kategorie. Ale i mezi nimi budete těžko hledat příznivce diskriminace a rasismu, o násilí a drogách nemluvě. Zjistíte spíš, že v zápase alternativní mládeže s fundamentalistickou sektou nedrží palce spíš nikomu. Konzervativně smýšlející Dánové nemají akcie ani v jednom z těchto klubů.

Dům mládeži věnovala i odebrala dánská strana Sociální demokracie, která tradičně vládne na kodaňské radnici -- tedy strana levice. O budovách v Kodani rozhoduje kodaňský magistrát a ne dánský parlament, a proto změna vlády v roce 2001 je v případě Ungdomshuset poněkud nepodstatným detailem.

V Dánsku spadá církev pod Ministerstvo školství a církve, které jí ekonomicky spravuje. Je to církev protestantská. Dánská církev bojuje aktivně proti rasismu a akceptuje interrupci a homosexualitu. Její přestavitelé veřejně odsoudili kongregaci Faderhuset a odmítají s ní navázat jakoukoliv spolupráci. Vy se nedomníváte, že kongregace Faderhuset je fundamentalistická a fanatická, dánští církevní přestavitelé ji však jako takovou označují.

Konflikt mezi tradičními, konzervativními hodnotami a hodnotami progresivními či alternativními není v Evropě vůbec nic nového. Není to rozpor politický -- je to rozpor v pohledu na svět, rozpor hodnot.Tento konflikt je součástí každé demokratické společnosti, ve které je dovoleno vybrat si hodnoty podle vlastního přesvědčení. Díky tomu můžete Vy publikovat článek, na který já smím reagovat. Díky tomu smí Ruth Evensenová, představitelka Faderhuset, veřejně vyhlašovat válku homosexuálům a přistěhovalcům a bojovat proti interrupci. Díky tomu mohou jiní označit její názory za fanatické.

Vy vnímáte konflikt studené války jako konflikt pravicového kapitalismu s levicovým komunismem. Já ho vnímám jako konflikt demokracie s diktaturou. Jistě víte, že ve svobodné demokracii existují legitimně zvolené levicové vlády, zatímco diktatura používá ideologii, ať už jakoukoli, pouze jako nástroj k útisku.

Dovolím si zakončit tento článek podobně jako Vy. Vy se obáváte, že Evropou táhne strašák nové studené války. Já Vaše obavy nesdílím, i když musím přiznat, že použití protiteroristické jednotky a armády při vyklizení jednoho domu mládeže a následovné vystavení obyvatel Evropské metropole účinkům slzného plynu, který jeho výrobce jednoznačně označuje jako životu nebezpečný a zakazuje jeho použití v blízkosti rezidenčních oblastí mi jisté rysy totalitního režimu poněkud připomínají.

Studená válka byla dobou útlaku a nesvobody. My se musíme naučit přijmout to, že ve svobodné společnosti si lidé sami vybírají své hodnoty, se kterými my máme možnost svobodně nesouhlasit. Nemáme však právo -- jak píšete ve svém článku -- jít proti nim " se zbraněmi v rukou, nabitými ostrými náboji".