I kdyby totiž pan Žák byl v ČR zvolen jako lídr strany A do Sněmovny a i kdyby se stal premiérem, nebude mít vlastně žádnou moc, protože se neobejde bez přeběhlíků, protože bude závislý na koaličních partnerech a bude vydíratelný každým ze 100 poslanců jeho "nevětšiny" ve Sněmovně.

Jestliže výsledkem jeho vlády bude množina zákonů X, nikdo už nevypátrá, který z nich a v jakém ohledu byl určován kterým osobním či stranickým zájmem toho či onoho poslance nebo člena vlády nebo lobbisty.

Správně by tomu mělo být takto: mám vizi, mám mandát, vizi prosadím, a pak mne suďte u voleb. Tohle jde ovšem pouze v systémech, kde volený politik dostává silný mandát.

Závěrem: je ale nepochybné, že každý politik, který je zároveň demokrat, nebude uskutečňovat své vize s představou, že ho voliči za to odsoudí... jeho vize spočívají naopak v tom, že veřejnosti slouží, že svou práci dělá pro veřejnost a že veřejnost to ocení.