Článek pana Jiřího Pehe "Tragikomický klub SNK v Senátu" naprosto vystihuje můj názor na případ "Janáčková". Je pro mne absolutně nepochopitelné, že takováto politička může mít něčí toleranci, vyjma snad dřívějších Sládkových "republikánů".

Existuje zřejmě jediné vysvětlení, proč SNK s rasistickou senátorkou zachází tak měkce. Tak, jako se Unie svobody z původních bojovníků za transparentnost politiky stala jakýmsi podivným shlukem korytářů, u nichž by člověka neudivilo, kdyby zastávali cokoli, tak se z údajně moderní, nezávislé, čisté politické síly, jež měla být alternativou k špinavým dinosaurům, stalo celkem bezvýznamné politické hnutí všeho schopných, kteří už nedokážou ani to nejzákladnější - tvrdě a odhodlaně odmítnout něco tak odporného, jako je rasismus.

Chamraď chamradí ukáže se (a to jsem vždy čekal na to, až někdo ty staré špinavé dinosaury opravdu nahradí!).

Pozn. JČ: Jenže politikové v ČR bývají mesmerizováni moci - bývají ochotni jí zaprodat jakékoliv své principy. Pohlédněme třeba na to, co se stalo se Stranou zelených... Ta se zdiskreditovala úplně.