Jakožto študák jsem přespával ve Varech ve spacáku na kolonádě, navštívil za den i devět projekcí, spal minimálně, diskutoval hodně, stejně jako tzv. batůžkáři, potažmo další studenti různých filmových věd. A vždy nás nadchlo, když se k nám připojil nějaký režisér -- např. Aki Kaurismäki -- a pokuřuje cigárko s námi vedl dialog na úrovni o svých filmech. Co jimi chce říci, přiznal, že ne vždy dojdou jeho snímky ve Finsku pochopení, ale kritiku bere, pokud je věcná a objektivní.

Bez těchhle študáků a baťůžkářů by festival nebyl tím, čím je. Jenže on je zde ten druhý svět. Před pár lety se mi "poštěstilo" vést jednu z porot a užívat si tak i privilegií s tím spojených. Jako takové skutečně malilinkaté VIP jsem se mohl přinahodit na slavnostní zahajovací party v jednom drahém karlovarském hotelu. Všude spousty jídla a pití a "slavných" osobností včetně pana prezidenta (republiky) a jeho ochranky a pana prezidenta (festivalu, bez ochranky).

Jedno měly ony osobnosti (tedy osobnosti... echm) společné. Nemohli jste se s nimi bavit o filmu. Většinou ani nechodily na projekce. Dokonce na ně nechodili ani někteří novináři, kteří pak v televizních zpravodajstvích o oněch filmech informovali diváky! To víte, únava po noční party bývá veliká.

České filmové "osobnosti" mají navíc to společné, že se s nimi nedá diskutovat. Mám tu zkušenost z Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Žádná cigaretka v předsálí kina a diváci jako rovní partneři. Čeští tvůrci jsou na pódiích, odděleni od davu, a nepříjemné dotazy nemají rádi. Když se sem (nedej bodyguard!) dostane omylem nějaký batůžkář a položí zvídavou otázku k určité logické nesrovnalosti ve snímku českého autora, ten nezačne věcně a v klidu diskutovat, ale naštve se a na otázky neodpoví.

V podstatě je mi jedno, že Vary rovná se na jedné straně hogo fogo podnik, a na druhé filmové hody pro filmové šílence. Ale vadí mi, že některé české hogo fogo celebrity na projekce svých filmů nechodí (pokud nejde o soutěžní projekci za účasti hlavy státu a slavného zahraničního hosta, a s následnou noční party). Přitom zahraniční celebrity si často dokáží najít čas o svém filmu pokecat s lidmi, kteří nikdy nic nenatočili, a asi nikdy nenatočí, a rozebrat v klidu i kritické připomínky.

A vadí mi, že se pak podobná praxe bere za normální, i pokud jde o celou českou filmovou produkci. Můžeme mít hafo připomínek k chybějící kvalitě. Ale nesmí se o tom mluvit. Protože, pšš, české celebrity by se naštvaly.