13. 3. 2007
Bush Bin Ládin a Osama Bin Blairaneb Sagrada Familia a Svatá TrojiceNázev na první pohled budí dojem zmatečnosti, avšak při sofistikovanějším pohledu zjistíme, že Svatá Trojice je celkem zjevná. Mezi Bushem Bin Ládinem a kamarádem Osama Bin Blairem se neodbytně vznáší imaginární Duch Svatý, totiž sám veliký Osama, mnohde verbálně označovaný jako Satan, nebo elektronicky jako MSDOS, nebo numericky jako 666. Oba pozemští kámoši při náboženském vytržení a rituálních tancích před oltářem boha Marta rozhodně nezapomínali na Bibli. Tak to ostatně dělají všichni bohabojní lidé a takovými oni nepochybně jsou. Alespoň navenek. Rozdíl je pouze v tom, že obyčejný člověk k oltáři dokráčí po svých a zpravidla sám, avšak kámoše tam dopraví plně obsazený automobil v radostné černé barvě, vrtulník či letadlo a doprovodí je s těkavými pohledy po okolí všehoschopní kámoši z ochranky, eufemisticky rozumějme doprovodu. |
Potom se oba pohrouží do modliteb a při náboženském vytržení si vzpomenou, že ze sémě jediného pocházíme a z jazyku jediného jsme se dorozumívati naučili, to ještě před zmatením jazyků, kdy jsme se komunikovati naučili a tak hezky česky v novém období na počátku 21. stolení po zmatení jazyků zapějí hody hody doprovody, dejte vojáky malovaný, tak se nám to v tom Iráku povedlo, že se nám od sud dosud nechtělo. A Bush Bin Ládin disharmonicky dodá, a ještě dlouho se nám chtít nebude. Zkrátka Bush Bin Ládin si vždycky potrpěl na něco zvláštního. Vždyť ho u starých dobrých Illuminátů vyučili řemeslu podloudnému, válečnickému i matení smyslů schopnému ti nejlepší pedagogové. Měl k tomu ty nejlepší duševní a inteligenční předpoklady. V inteligenci, hodnocené těmi pitomými vědátory na 90, přece předstihl dokonce i delfína. Faktem jde, že Svatá Trojice na sebe nenechala dlouhá léta dopustit, koneckonců vždyť to byli dobří kámoši. Bush Bin Ládin a Osama Bin Blair zajišťovali svému mazanému Duchu Svatému dodávky libovolného množství kovových výrobků naplněných třaskavými chemikáliemi a zajišťovali i lékařské ošetření, a to ne ledajaké. Projev přízně Bushe Bin Ládina a jeho úcty k Duchu Svatému si nepochybně zasluhoval alespoň válečnou loď a ty nejlepší lékaře. No, bylo to sice těsně před tím, než se Bush Bin Ládinovi znelíbily dva velké odporné mrakodrapy hyzdící panorama jednoho města a proto jejich řízené demolice příliš nelitoval, ale kamarád je kamarád, a tak to zůstane i dále, jenže tentokrát to nesmí přijít na denní světlo. Zkrátka ke svým kámošům byl Bush Bin Ládin vždycky velkorysý. Někdy sám o sobě, jindy ponechal část ztrátového podílnictví Osamu Bin Blairovi. To bylo vždy poté, co se u oltáře boha Marta pomodlili za úspěšné ničení a Duchu Svatému poskytli do kostelní kasičky provozované místním muezinem několik pytlů drachem smíchaných s doláči a další štědré dotace kovových výrobků a to všechno v duchu křesťanské lásky. Tentokrát však modlitbu dokončili poněkud neobvykle dříve. Bush Bin má totiž nějaké starosti a s těmi se chtěl podělit s kámošem. Bin Blair měl jako vždycky pro starosti svého staršího kámoše pochopení a tak jen hlesl: "Jsem jedno veliké ucho." Bush Bin počkal, až odvážní hoši v drahých kvádrech, samozřejmě černých, to aby byli k nerozeznatelní a dobře maskovaní v černé obrněné limuzíně, se saky vyboulenými na prsou, poněkud poodstoupí, koneckonců šlo o důvěrnou záležitost tak to nemusí slyšet ani oni, a spustil. Někde u Vídně je prý nějaký kmen Tschechische a tam jim chtěl a stále chce velkoryse pro jejich zkulturnění postavit satelitní anténu s receiverem. Sice je schopná nakukovat až před noru ruského medvěda, ale to nevadí, to je jenom proto, aby Tschechische věděli, kdy ruský medvěd vyleze z nory. Tedy kromě příjmu četného množství radostných dat to prý Tschechische bude navíc signalizovat, že je jaro a mají se začít starat o svá políčka. Když budou mít satelit, budou se o svá políčka starat radostněji a až přijdou malovaní vojáci, ovace a tance nebudou brát konce. Neomezen svojí inteligencí Bush Bin pokračoval, Ruský medvěd sice na území Tschechische nepoleze, ale když z nory vyleze, je dobré vědět, jak mu za zimu povyrostly drápy, jak je opelichaný, jak mu zežloutly zuby po styku s Asiaty a jak se líně rozhlíží po svých budoucích lovištích. Potom by také mohli, uváží-li že by to bylo moudré, uvědomit důvěryhodného muezina kasičkáře aby důvěrnou zprávu donesl Duchu Svatému. Zkrátka není nad dobré přátele a lůzovitou bodrost starých kámošů. Dobrým přátelům ve zbrani se zkrátka nic nevyrovná. S Tschechische, špital důvěrně do ouška Osamu Bin Blairovi, jak se nechali slyšet někteří poradci Bushe Bin Ládina, není dobré se moc vybavovat. Mají prý nějakého národního hrdinu Josefa Švejka, a ten dokonce zesměšňoval i vídeňského mocnáře, ale na druhou stranu každou chvíli chtěl hrdě padnout ve vší slávě na bojišti za císaře pána a jeho rodinu, což Bush Binovi nebylo zas tak jasné a srozumitelné, a tak Bush Bin Ládin pojal vůči Tschechische ještě větší podezření. Ani ve snách si nelze představit, že by nechal Tschechische vyvolat mezinárodní skandál a dopustil tak zesměšňování Ducha Svatého. Osama Bin Blair se chtěl také blýsknout svým kulturněsvětodějným dějeprznictvím a znalostmi z tohoto oboru a proto přidal také něco do mlýna. V předminulém století byl jakýsi Tschechische Havlíček Bora Bora, a ten dokonce tvrdil, že král oslí uši měl, ale mazaní Tschechische na to stejně přišli a to tak, že počkali až ho ostříhali. A prý jim dokonce královská koruna ozdobená oslíma ušima nevadila. Jak odporné. Ach jak jsou ti Tschechische mazaní, hlesnul Bush Bin Ládin, zpozorněl ještě více a vzápětí zaúkoloval výzvědné služby. Taková mezinárodněvladařská nehoráznost. Zkrátka oba se nakonec dohodli, že Tschechische jsou velmi nebezpečný kmen a tak bude dobré moc se s nimi nemazlit, postavit jim tam satelit a hotovo. Před tím však bude nutné získat několik místních všehoschopných dobrodruhů. Výzvědné služby už hlásily, že několik typů s mozky dokonale vypranými omezeností s výbornou vyjadřovací schopností pouliční hodnoty už mají v merku. Pro dnešní den bylo téma mezinárodních rozhovorů vyčerpáno a tak se pomalu a vážným krokem, jak to ostatně světoví vládci mají ve zvyku, vraceli k oltáři boha Marta. Dobrý křesťan se přece pomodlí na začátku a také na konci. Na začátek proto, aby si dodal sílu do začátku bohabojného sebeobětování, a nakonec proto, aby zapomněl na výsledek toho, co bylo mezi tím. Poté se odmlčeli a kráčeli zpět k oltáři boha Marta. Zaujali odhodlaný ave postoj In nominem patris et filii et spiritus sancti, sklonili hlavy, to aby hoši v černých oblecích jasně viděli jejich náboženské vytržení a opět se pomodlili a setrvali takto v úctě k lidskému životu a jiným hodnotám. Podle pověsti tam klečí dosud a na věky věků, ale podle neoficiálních drbů tam klečeli dokud je nezačalo brnět v kolenou. |