17. 2. 2006
Klaus - prezident jen některých občanůČtvrteční prezidentské veto zákona o registrovaném partnerství dokreslilo mé nejhorší představy o představiteli údajně nejdůvěryhodnější ústavní instituce této země. Poté, co byly postupně otupeny hrany všech předchozích návrhů v poslanecké sněmovně a výsledný, velice okleštěný kompromis překvapivě hladce prošel Senátem, posílá jej prezident sněmovně zpět, aby, podle jeho slov, dokázala, že pro takto významnou změnu bude nalezen dostatečný konsenzus v podobě 101 hlasů. Z pozice prezidentské role v zákonodárném procesu a vzhledem ke Klausově světonázorové výbavě, jež s přibývajícím věkem směřuje k stále vyhraněnějším a absurdnějším formám, je to pochopitelné. Zároveň, ačkoliv to sám popírá, prezident vytvořil z tohoto zákona, jehož podpora byla dosud považována za záležitost jaksi intimní, apolitickou, politikum par excelence a naznačil, že jde daleko o víc než jen o administrativní usnadnění soužití osob stejného pohlaví. V tomto pohledu má Václav Klaus pravdu. Nikoliv přijetí tohoto zákona o registrovaném partnerství, ale vztah společnosti ke stejnopohlavním párům, je zásadní otázka. |
Bohužel, a to není problém jen tohoto tématu, je diskuse o soužití stejnopohlavních párů v České republice nedostatečná, povrchní a emotivní. Všeobecně existuje jakési sebeuklidňující přesvědčení o tom, že homosexuální menšina není v České republice diskriminována. Jistě, žijeme v zemi s demokratickým zřízením, všichni máme zaručená lidská práva, homosexualita není oficiálně trestná a fakticky nejsou gayové a lesby v bezprostředním ohrožení násilnostmi či dokonce fyzickou likvidací, jak tomu je ve většině zemí světa. V souvislosti s tímto se skloňuje ve všech pádech slovo tolerance. Jinými slovy tato tolerance znamená, že i kdybychom považovali homosexuály za něco jako obtížný hmyz a úchyly (jak rozšafně odhaluje gay a lesbickou menšinu Miroslav Macek (http://lidovky.zpravy.cz/ln_nazory.asp?r=ln_nazory&c=A060216_082132_ln_nazory_fho), protože nám tragicky falešný humanrightismus zabraňuje nazývat věci pravými jmény, necháme je vedle sebe žít. To je o malý stupínek menší diskriminace než u Romů, vedle nichž bychom v žádném případě žít nechtěli. Tedy nezabiješ. Žít s pocitem tolerovaného, hmyzu, který nezašlápneme, ale obejdeme není podle mého naplnění zprofanované liberální zásady žít a nechat žít. O tyto argumenty se paradoxně opírá mnoho zastánců i odpůrců registrovaného partnerství. Jedni, s poukazem na usnadnění existence již existujících svazků a jakési jejich zkulturnění a druzí s poukazem na nesmyslnost takového počínání, které právem obviňují z útoku na manželství. Jakýkoliv návrh registrovaného partnerství totiž nemůže být ničím jiným než manželstvím druhé kategorie a je jím i návrh současný. Hranice mezi plnoprávností a poloprávností přitom vede po linii, která je (jak rádi argumentují lidovci) intimní a do níž nikomu nic není, po linii sexuální orientace. Preference stejného nebo opačného pohlaví, respektive shoda této osobní preference s veřejným vystupováním, občany rozřazuje na vybrané, potenciálně "chovné páry", jímž společnost dává právo vychovávat děti v zájmu jakýchsi státních hodnot (Které, ačkoliv údajně liberální, přesto upřednostňují určitou sexuální preferenci.). Chovné páry mají práva přidělená pouze na základě heterosexuální orientace, tedy nikoliv na základě skutečnosti, zda děti opravdu vychovávají. Z toho fakticky vyplývá, že existují čtyři druhy párů s dvěma soubory práv: stejnopohlavní bezdětné, stejnopohlavní s dětmi, oboupohlavní s dětmi a oboupohlavní bez dětí. Úvahy o tom, které páry jsou normální a které ne a zda stejnopohlavní páry mohou nebo nemohou vychovávat děti, jsou podle mého zcestné, nicméně argumentace by byla podobná jako v tomto případě. Existují jen špatní rodiče a dobří rodiče. Společnost, která chápe stejnopohlavní orientaci jako úchylku (i když to tak t. č. nenazývá.), má plné právo dělat vše pro to, aby byla tato úchylka potírána. Pak není možné svěřit výchovu dětí stejnopohlavním párům. Společnost, jež ale uznává právo na sebeurčení a možnost volby (Neexistuje heterosexualita jako standard a úchylky, ale existuje víc možností sexuální orientace, respektive neexistuje žádná sexuální orientace, pouze osobní preference, do nichž nikomu nic není.), nemá právo rozlišovat lidi na základě osobních preferencí a nemá právo poskytovat různým lidem různá práva, jestliže jim ústava zaručuje rovnost před zákonem bez rozdílu pohlaví. Uznání stejnopohlavních párů jako občanů druhé kategorie je ponižující, ale je méně ponižující než současný stav, podle kterého jako páry nemají práva žádná. Trvalo mnoho let, než bylo uzákoněno volební právo žen. Ani dnes rovnost muže a ženy zdaleka není realitou dnešních dní. Tehdejší argumenty byly podobné. Rozklad rodiny, ohrožení tradičních hodnot a podobně. Jsou to konzervativní argumenty směřující proti změně jako takové, upínající se k minulé idyle, jež nikdy neexistovala, jsou zcela prázdné a falešné. Boj za uznání rovných práv stejnopohlavních párů je součástí a pokračováním boje za rovnost pohlaví. Jsem panu prezidentovi vděčný za jeho upřímnost a věřím, že jí jeho liberální voliči v této ateistické zemi ocení. |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 2. 2006 | Klaus - prezident jen některých občanů | Václav Beneš | |
17. 2. 2006 | Klausovi: Z chybných premis plyne Váš chybný závěr | Jiří Paroubek | |
16. 2. 2006 | Vzkaz Klause voličům: homosexuálové se nám hnusí... | Irena Ryšánková | |
16. 2. 2006 | Děkujeme, pane prezidente! | ||
15. 2. 2006 | O toleranci, homosexualitě a Paroubkově lstivosti | Josef Provazník | |
13. 2. 2006 | Odpovědi na otázky týkající se Bible | Jiří Drašnar | |
13. 2. 2006 | Václav Klaus poškozuje ODS | Milan Daniel | |
12. 2. 2006 | 374 výkřiků proti a jeden hlas pro | Irena Ryšánková | |
12. 2. 2006 | Vykloubená logika | Oldřich Kužílek | |
30. 1. 2006 | Jaklův homosexualismus naštěstí státní ideologií není | Štěpán Kotrba | |
19. 1. 2006 | Heterosex od padesáti! | Filip Sklenář | |
18. 1. 2006 | Povolte homosexuální styk až od osmnácti let | ||
23. 12. 2005 | Skákání o dvou tyčích | Filip Mikuš | |
29. 11. 2005 | Vatikán potvrdil zákaz vstupu do kněžského stavu pro homosexuály | ||
24. 11. 2005 | Proč se ženy nedívají na gay porno? | Jan Stern |