27. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 10. 2004

Československá Amerika ve zbrani

Na území bývalého Československa, většinou v rodných obcích, se nacházejí hroby amerických vojáků, kteří spojili svůj život se vznikem Československa. Mnohé z těchto hrobů zarůstají travou. I když byly po roce 1919 ostatky těchto amerických vojáků ukládány slavnostně s vojenskými poctami na významná místa. Dnes se o okolnostech, za nichž položili svůj život američtí vojáci, v České republice příliš nemluví. Následné citace jsou z textu od přímého svědka událostí Vojty Beneše (1878 -- 1951), československého politika, pedagoga a žurnalisty, bratra prezidenta E. Beneše a organizátora československého odboje. Cílem je připomenout pozadí těchto událostí spojených s 28. říjnem 1918, píše František Procházka.

"Se souhlasem vlády francouzské bylo rozhodnuto - to bylo v létě 1917, kdy Amerika bojovala již proti Německu - aby komandant Dr. Štefánik zajel do Spojených států, tam aby jednal s vládou americkou i organisacemi českoslo-venskými o nábor českých a slovenských mužů do samostatné československé armády ve Francii.

Štefánik přijel v srpnu 1917 do poměrů jistě velmi obtížných. Ne-byla jednak prohlášena dosud válka s Rakouskem, jednak americká vláda hleděla nesympaticky na tyto pokusy jiných mocností, snaží-cích se v Americe rekrutovat vojsko. Tím méně sympatické bylo pro ni dovolit takovou akci revoltující zahraniční skupině, s jejímž domovským státem nebyla dokonce ve válce. A přece podařilo se komandantu Štefánikovi za pomoci Francie, že americká vláda nezakázala za určitých podmínek nábor do československé armády. Dělo se to zprvu, jaksi anonymně, americká vláda přezírala náš nábor. Ovšem později dala nám plnou svoji podporu, když válka Rakousku byla vypovězena.

* * * * * * * * *

Přese všechny ty překážky došlo již brzy na zimu 1917 k prvé výpravě, jež dne 23. listopadu dorazila do Francie, do města Cognacu. A potom již následovaly v kratších i delších intervalech výpravy další.

Brzy poté byla utvořena i pro Ameriku Československá Národní Rada, později změněná na Československý Americký Výbor, pod níž spojeny byly všecky naše národní organisace. Byly to Slovenská Liga, České Národní Sdružení a Svaz Českých Katolíků. Jedním jejím odborem stal se Vojenský department. Pod jeho vedením změněny byly původní formace organisační a celá severní Amerika rozdělena na vojenské náborové obvody. Takový obvod seřízen byl na východě s New Yorkem, další pak střediska byla v Chicagu, Clevelandu, Pittsburghu, Omaze a Texasu. Náboroví komisaři pro tyto kraje projížděli své obvody, starali se o lékařské prohlídky přihlášených dobrovolníků a posílali je v nevelikých výpravách na východ do vojenského tábora. Pod jejich vedením stály pak také vojenské výbory místní.

Všechen vojenský nábor řízen byl do Nového Yorku, kde pod správou nynějšího konsula Kopeckého dálo se naloďování dobrovolníků do Francie. Byly s tím veliké nesnáze. Nebylo kam položit a ubytovat odcházející hochy. Proto v prvních již dobách sáhlo se k odpomoci. Za účasti Američana pana Borgluma podniknuta byla stavba vlastního campu na pozemcích Borglumových v krásných listnatých hájích nedaleko města Stamfordu ve státě Connectitut, asi 40 mil na severovýchod od New Yorku. Tu se dobrovolníci shromažďovali až po dobu odjezdu.

* * * * * * * * *

Do tábora sjížděli se hoši z celé Ameriky. Texas měl svou zvláštní cestu buď přes jih nebo na St. Louis, omažští a "zápaďáci" jeli přes Chicago.

Poměrně největší počet dobrovolníků přišel z Chicaga a Clevelandu. Clevelanďští oddali se práci té s nadšením a tajemník tamějšího Vojenského výboru J. Mašek spolu s legionářem Urbanem a Holubem získali značný počet dobrovolníků. Je pro Cleveland význačné, že veliká část tamních dobrovolníků přicházela z řad sociálně-demokratických. Z vedoucích činitelů politické revoluce americké přihlásil se do vojenských řad Dr. Fisher, prvý předseda Českého Národního Sdružení, člen Ústředního Výboru br. Fekl a soudruh J. Novák, bývalý chef-redaktor chicagské ,,Spravedlnosti".

Chicago dalo počet dobrovolníků největší. Nezapomenu po celý svůj život, jak jsme chodívali naproti hochům, přijíždějícím z Omahy a ze západu, jak čekali potom s našimi chicagskými do večera a nočním jedenáctým vlakem New York Central dráhy jak odjížděli na daleký východ.

Bylo v tom něco tak rozrušujícího, tak bolestně smutného, když naši hoši táhli za noci ulicemi Chicaga, v rukou těžké kufříky a oči zaslzené, spěchali k nádraží; to bylo něco, co vy tady ve vlasti nedovedete pochopit. Kdysi před lety odešli jako páriové ze své vlasti. Jako chuďasi zachytli se kořeny svými do nového života amerického. A žili v nové vlasti pět, deset, dvacet let. Vypukla válka a domovina sté-nala pod jejími ranami.

Svědomí se hnulo. Hoch pomáhal nejprve svými groši. Ale volají pod prapory! A ten pária, prostý, chudý oráč z farem texaských, majner z dolů illinoiských, sokol i socialista, dělník z měst, ti všichni jen z popudu tohoto svědomí, lidé proti-militarističtí, jež nežene ani hlad ani nouze, jen čistá a velká láska k zemi jejich otcův, ti opouštějí své plné mísy a pohodlná a čistá lůžka, opouštějí mnozí z nich své ženy a odcházejí od 2, 3 a 4 dětí. Sjíždějí se v Chicagu a tmavou listopadovou nocí táhne se českou čtvrtí Chicaga těžký průvod. Vpředu červenobílý a hvězdnatý prapor, za ním 40 nebo 50 mužů, Čechů a Slováků, sesmutnělých, zasmušilých, upracovaných těžkou prací farem a továren ... A hudba jim hrá: Kdy pak já se podívám, podívám ... Chlapci jdou těžce, ale vzpřímeni, a za nimi armáda jejich žen, matek, milenek.

* * * * * * * * *

Na tři tisíce našich šlo do Francie. Není to mnoho, ale je to dosti. Nebylo možno, aby nás bylo více. Z těch, kdož mohli jít, měli jsme jich nad padesát tisíc v americké armádě. Vykonali tam svou povinnost. 3000 chlapců pak krvácelo spolu s bratřími ve Francii, u Terronu, pod Těšínem a na Slovensku. Vykonali svoji povinnost k rodné zemi.

Když odtud z Čech odcházeli zase do Ameriky, odcházeli smutně. Bylo to divadlo ještě smutnější, než když odcházeli temnými ulicemi Chicaga na nádraží v La Salle Street. Ti chuďasové, kteříž utíkali ze své zotročené vlasti před deseti, dvaceti lety, poznovu utíkají.... ale ze své vlasti - svobodné! Ze země, na niž se tolik natěšili, pro niž šli krvácet. Utíkali s nesmírnou hořkostí v duši.

A doprovázely je prosté ženy z ulice, hokynářky z města, malí dělníci. Národ jich neviděl a dosud nevidí velikou mravní sílu jejich oběti. Nemůže být s ničím srovnána a ničím předstižena. Vidět odcházet po druhé v životě tyhle chlapce, kteří snad mají a měli své lidské chyby a nedokonalosti, ale vidět je odcházet ze svobodné země, zase chudé, opuštěné, bez odměny, jdoucí za skývou chleba do ciziny, která nehřeje, to bylo více než tragické zakončení celé té veliké epopeje.

Volal-li Štefánik v roce 1917 k našim hochům: "My zvítězíme, neboť našimi hesly jsou: - Láska, Práce, Poctivost -, hesla to budoucích, bohdá šťastnějších věků", pak naši američtí zvítězili dvakráte: nad svým nepřítelem, nad nepřítelem jejich drahého lidu, ale také nad národem svým vlastním.

Památka jejich nezapadne, i kdyby tisíc rukou, chtělo zastínit slunce, jež na ni svítí!"


1. Beneš, V.: Československá Amerika ve zbrani. In: Zlatá Praha československým legiím. Praha, J. Otto 1920, s. 15 -- 19.

2. V. Beneš viz též: http://www.pluhuvzdar.cz/eb/vojtech.php

                 
Obsah vydání       27. 10. 2004
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme
27. 10. 2004 Jak najít bez rizika v Británii zaměstnání Jan  Čulík
28. 10. 2004 Jásir Arafat vážně nemocen
27. 10. 2004 Al Jazeera odvysílala další video s unesenou Margaret Hassanovou
27. 10. 2004 Evropský parlament donutil předsedu EK k ústupu
27. 10. 2004 Za nich bude líp? Ondřej  Hausenblas
27. 10. 2004 S jakou vizí půjdeme do blížících se voleb? Miloš  Dokulil
28. 10. 2004 Michael  Marčák
27. 10. 2004 Generálové a frajtři Václav  Dušek
27. 10. 2004 Kolik bude hlavních nádraží v Brně? Antonín  Žiška
27. 10. 2004 Švehla a Gross: Teprve politika je ta pravá krása Jan  Bohata
27. 10. 2004 Připravují se Republikáni bránit černochům na Floridě v hlasování?
27. 10. 2004 Nejvyší státní zástupkyně dělá zároveň dvě protikladné věci
27. 10. 2004 Michael  Marčák
27. 10. 2004 Ariel Šaron zvítězil při historickém hlasování v Izraeli
27. 10. 2004 Zemřel John Peel, britská rozhlasová legenda pop music Jan  Čulík
27. 10. 2004 Chcete studovat na Tchajwanu? Petr  Fiala
26. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. - 15. října 2004
27. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 18. října 2004
27. 10. 2004 Je myslivectví citlivý způsob hospodaření?
27. 10. 2004 Ještě jednou: jsou tedy myslivci zabijáci? Luděk  Králíček
27. 10. 2004 Češi přispějí finančně na sbírku na pomník bitvy o Británii
27. 10. 2004 Poprava květinky Jaroslav  Hutka
27. 10. 2004 Cesta do noci Jaroslav  Hutka
27. 10. 2004 O Hutkově knize Požár v bazaru Jan  Čulík
27. 10. 2004 Komunisté proti "fašismu"
27. 10. 2004 "Národní strana" zve na "pietní akt"
26. 10. 2004 Bílý dům na prodej
26. 10. 2004 Spojené státy nabídly vrátit Brity v Guantánamu domů; Británie to však odmítla
25. 10. 2004 Poslanci jako prostitutky u E 55 Václav  Žák
25. 10. 2004 S kýmpak se to pan prezident kamarádí? Jan  Čulík
25. 10. 2004 Prezidenti v ČR a totalitní myšlení Bohumil  Kartous
23. 10. 2004 Telefonujte zdarma přes internet a zlikvidujte Český Telecom
27. 10. 2004 Provolání Národního výboru ke vzniku Československa
27. 10. 2004 Manifest císaře Karla I. ze 16. října 1918
27. 10. 2004 Zahajovací řeč prvního dne Národního shromáždění československého
27. 10. 2004 Události října 1918
27. 10. 2004 Washingtonská deklarace z 18. října 1918
27. 10. 2004 První zákon Československé republiky
27. 10. 2004 Projev T. G. Masaryka k 28. říjnu 1919
27. 10. 2004 Martinská deklarácia
27. 10. 2004 Československá Amerika ve zbrani
27. 10. 2004 Švabinský: umělec musí býti neúnavným dělníkem
27. 10. 2004 Nasrat! Jo, nasrat! Zdeněk  Bárta
27. 10. 2004 Mládež na křižovatce
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
27. 10. 2004 Washingtonská deklarace z 18. října 1918   
27. 10. 2004 Provolání Národního výboru ke vzniku Československa   
27. 10. 2004 Manifest císaře Karla I. ze 16. října 1918   
27. 10. 2004 První zákon Československé republiky   
27. 10. 2004 Projev T. G. Masaryka k 28. říjnu 1919   
27. 10. 2004 Zahajovací řeč prvního dne Národního shromáždění československého   
27. 10. 2004 Martinská deklarácia   
27. 10. 2004 Nasrat! Jo, nasrat! Zdeněk  Bárta
27. 10. 2004 Události října 1918   
27. 10. 2004 Československá Amerika ve zbrani   
6. 10. 2004 Evropa směřuje k velmoci, ale s jakými hodnotami? Radek  Vogl
13. 9. 2004 Masaryk: "První světová válka zdemokratizovala Evropu" Alois  Paul
8. 9. 2004 Jak využít Tomáše Garrigue Masaryka v postmoderní společnosti Štefan  Švec
24. 8. 2004 Štrbský protokol - "polozabudnutý" dokument Vladimír  Draxler
20. 8. 2004 Benešovy dekrety potvrzuje Charta OSN Jiří  Šoler