27. 10. 2004
Švabinský: umělec musí býti neúnavným dělníkem
Když český umělec musí býti MŠvabinský V Praze dne 27/ II. 1918 Soubor lístků, poslaných přes propast času TÉMA BL |
Max Švabinský Český malíř a grafik, tvůrce obrazů, grafik, monumentálních nástěnných maleb, nábrhů kartónů výzdoby monumentálních prostorů, významný reprezentant českého moderního umění. V 90. letech 19. století vystudoval Akademii, v letech 1910 - 1927 vedl na této instituci katedru grafiky. Svým přístupem k dílu se částečně nacházel na pozicích akademického konzervatismu a historismu, dokonale zvládl kresbu a malbu, rozsah jeho díla z něj činí takřka titánskou postavu českého výtvarného umění, kdy zejména grafické práce jej povyšují na osobu průkopnickou. V malbě se střetává barokní koloristický alegorismus, uplatňující se v dílech retardujícího charakteru, s rovinu představující vynikající práce, nesené vlnou české secese, dále se uplatňuje krajinomalba, portrét (vynikající zachycení vnitřní psychologie a charakteru zobrazované postavy), a vrchol pak patrně představuje monumentální tvorba, např. návrh kartónů pro výzdobu oken chrámu sv Víta. Dominantní oblastí uplatnění je pro Švabínského především kresba a grafika s uplatněním prvků pozdního impresionismu a lyrismu (návrhy známek, bankovek aj.). Z díla: mj. Splynutí duší (1896), Chudý kraj (1899), Žně (1927), Básník a múza (1932), návrhy pro výzdobu oken chrámu sv. Víta (1937 - 1939), nástěnný obraz Literatura a Umění (Obecní dům, 1907), perokresby J. Vrchlického (1896), M. Alše (1908), litografie J. Nerudy (1901), dřevoryt J. Mánesa (1917), návrhy známek, bankovek aj. Zdroj: ZDE |