V textu člena Rady Českého rozhlasu a současně Vašeho šéfredaktora (sic) Štěpána Kotrby ze dne 10.9.2004 pod titulkem "Dostál chce Duspivu jako Mlynářova náměstka" byly zjevně záměrně uvedeny nepravdy, zkreslující a neověřené informace a dovedně zkombinovány do textu, který nemá s novinářskou (a navíc kolegiální) etikou nic společného.

Domnívám se, po několika konzultacích s právním zástupcem, že došlo rovněž k vážnému porušení zákonných ustanovení s dopadem na mé pracovní angážmá. První důsledky reportáže Vašeho serveru na má angažmá u veřejnoprávních médií a pro další vydavatele a pořadatele seminářů mě již byly s velkým důrazem avizovány.

Další právní kroky budou záležet na právní analýze a také na rozsahu případných hmotných i nehmotných škod vyplývajících z článku BL a Š.K.

Pozn. mimo právní petit - Je zřejmě jen náhoda, že se útočné texty objevují v předvečer hlasování o kandidátech do Rady Českého rozhlasu (já i exkolega Kotrba jsme byli navrženi Syndikátem novinářů ČR) nebo nyní, kdy jsem byl s mým souhlasem jako odborník a nečlen žádné politické strany zařazen do širšího okruhu osob pro vytvoření týmu pro opravdový přechod na digitální vysílání. Rovněž existuje řada dalších subjektivních podezření o motivech, které nebudu uvádět.

K silnému tématu,využitém i v textu Š.K., a ke spojování mé osoby s přímou odpovědností za vznik a výsledek arbitráže uvádím, že v inkriminované době mám trochu osobní alibi - byl jsem po dobu 6ti měsíců po chybě lékaře 27 operován a udržován v umělém spánku na anestezilogicko-resustitační jednotce v Plzni a další rok strávil pobytem zčásti na invalidním vozíku a v intenzivní oživovací a rehabilitační péči. Současné aktivity BL mohou mít velmi negativní ohlas i na mé dlouholeté angážmá v neziskovém sektoru a ve snaze získávat prostředky a připravovat aktivity pro jihočeské děti.

Osobně je mi celé záležitosti velmi líto, nejen z důvodu mé spolupráce a dlouhodobého zájmu o Britské listy, ale i z kolegiálního a profesního hlediska. Nyní však jde již o příliš vážnou situaci a důsledky, že nelze postupovat jinak než věc zásadním způsobem a důsledně řešit.

Ing.Zdeněk Duspiva, publicista
Český Krumlov
(adresa)

---

Připojuji kopii svého zřejmě posledního komentáře , vloženého do diskuze k této kauze na internetu, která bude zřejmě i dále v souladu s "hlavním cílem" a (a nevím zda za aktivní účasti BL, už to snad ani nebude potřeba...) dále rozvíjena:

Vážený pane Štěpáne Kotrbo,

Dlouho jsem pod vlivem reakcí odborných a právních kruhů přemýšlel nad Vaším opakovaným útokem na stránkách Britských listů. Myslím, že Váš neobjektivní a manipulativní text z pátku 10.9.2004 přesáhl svým obsahem a důsledky míru mé trpělivosti. Ve svém příspěvku jste účelově a záměrně použil nepravdivé a neověřené informace v kombinaci se spekulacemi. Obsah a formulační spojení působí škody na mé pověsti a profesionální praxi.

Ke skandalizačnímu textu se zřejmě s odstupem vrátím, abych v konkrétních pasážích a na nepravdivých faktech dokázal zlý úmysl a účelovost. Nepovažoval jste dokonce ani za nutné mě kontaktovat pro ověření faktů, a to ani z kolegiálního hlediska. Skutečnosti, podstatné pro Váš evidentní záměr poškodit moji osobu, jste v textu popsal v rozporu se skutečností, přestože Vám byla velmi dobře známa.

Zároveň se obracím na:

1. Syndikát novinářů (který nás mj. oba navrhl jako kandidáty do Rady ČRo) a jeho etickou komisi.

2. Radu Českého rozhlasu v souladu s etickým kodexem (je-li tento Kodex pro zaměstnance veřejnoprávního média platný i pro členy Rady ČRo). Zvážím, zda nedošlo k porušení pravidel, která souvisejí s výkonem funkce nezávislého člena statutárního orgánu veřejnoprávního média a zda se tímto nemá zabývat instituce k tomu oprávněná (např. Parlament).

3. Vydavatele Britských listů s upozorněním na zavádějící a účelový obsah Vašeho příspěvku.

4. Na osoby v textu zmíněné , aby případně uvedli informace a formulace v textu na pravou míru.

Soudní žalobu, ke které mě nabádají právní zástupci, s ohledem na praktické zkušenosti považuji zatím za krajní řešení.

Ing. Zdeněk Duspiva

P.S.

Jak je i Vám jistě dobře známo, do RRTV jsem nastoupil až v době, kdy kauza Nova a arbitráže již dávno běžely (první zasedání jsem absolvoval v červnu 2001). Během mého poměrně krátkého působení v Radě RRTV žádný zásadní bod ke kauze Nova ve smyslu sporu se CME a v souvislosti s arbitráží neprojednávala a neučinila žádné rozhodnutí (které by například bylo argumentem v arbitráži – viz výsledný arbitrážní nález). Přičemž si plně stojím za všemi svými hlasováními a celou prací v RRTV i mimo ni, a jsem schopen svou práci a rozhodování kdykoliv obhájit (včetně publicistické činnosti od roku 2001, zaměřenou především na digitalizaci a veřejnoprávní média). Váš argument a důvod, uváděný v souvislosti s poněkud problematickým odvoláním RRTV v roce 2003, jejíž jsem byl v té době členem, je jen další důkaz pro pochybnosti o tomto aktu.

Není mi rovněž známo, že by Komise, kterou zmiňujete, proti internímu pracovnímu návrhu na vytvoření pozice náměstka pro digitální vysílání (mj. i vy víte, že digitalizace vysílání je významným a novým bodem vládního prohlášení…) a mému zařazení do potenciálního seznamu kandidátů protestovala (informaci jsem ověřil u dvou zdrojů). Nevěřím tomu, jak zřejmě vyplývá z článku, že by jakákoliv komise o těchto věcech rozhodovala výhradně a ultimativně a s konečnou a závaznou platností. Podle otevřených zdrojů vím, že veškeré personální věci jsou vždy plně v kompetenci příslušného ministra.

Spolupracuji s velkým počtem seriozních serverů a vydavatelů časopisů , deníků nebo i veřejnoprávními médii, zabývající se problematikou elektronických médií a digitalizací, včetně zasílání příspěvků do Českých médií nebo dříve velmi často i do Britských listů, které patří k velmi sledovaným. Zúčastnil jsem se řady odborných seminářů a konferencí na obdobné téma, pořádané řadou prestižních institucí.

P.S. 2

Váš text ale bude nakonec dobré co nejvíce rozšířit, neboť kromě vážné, hloupé a pro mne nepochopitelné snahy poškodit mne, vypovídá především o Vás a o Vašich metodách, které s novinařinou nebo s veřejnoprávními pravidly v řadě případů mají jen velmi málo společného. Možná snad s prací nějaké PR agentury nebo i dnes tak negativně vnímaného lobbingu.