Přibližně před deseti lety došlo k jednomu zásadnímu objevu -- byly identifikovány kanabinoidní receptory v lidském organizmu. Jde zatím o dva:

• CB1 ve tkáni centrální nervové soustavy (CNS)
• CB 2 (imunitní systém).

Následovala identifikace jednotlivých složek, účinných látek kanabis a jejich biosyntézy a inaktivace.

Nejen na karcinom prsu

Jeden z nejvýznamějších objevů byl ten, že kanabinoidy způsobují in vitro apoptózu transformovaných buněk nervové tkáně -- buněk maligního gliomu.

Do té doby bylo u člověka zjištěno inhibiční působení jen jednoho z kanabinoidů -- anandamidu, a to na proliferaci buněk karcinomu prsu.

Může se snad léčba marihuanou stát převratem v onkologii? Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, bylo nutné objasnit přesný molekulární mechanizmus působení kanabinoidů na nádorové buňky a proces ověřit in vivo (na živo).

Jak to ověřit?

Úlohy se ujal tým španělských vědců z Katedry biochemie a molekulární biologie (univerzita Complutense) a Centra molekulární biologie Severo Ochoya v Madridu pod vedením dr. Ismael Galve-Roperha.

Výzkum, navazující na předchozí výzkumy in vitro, provedené Manuelem Guzmánem (člen i nového týmu), byl rozdělen do dvou fází

Maligní gliom

K pokusům byl vybrán již zmíněný maligní gliom, na jehož buňkách byly již dříve nalezeny oba CB receptory. Tento nádor je sice poměrně vzácný, ale vždy smrtelný.

Smrt nastává bez výjimky během několika měsíců. Léčba existuje pouze paliativní (chirurgické odstranění, radioterapie, chemoterapie a imunoterapie), její možnosti však na minimum omezuje mimořádně rychlý růst nádoru, jeho heterogenita, vysoký stupeň infiltrace tkáně a mimořádná odolnost vůči chemoterapii.

Kromě vlastního THC byly pokusy konány rovněž s použitím syntetického analogu THC -- WIN-55, 212-2 (dále jen WIN, pozn. aut.).

Výzkum byl prováděn na laboratorních potkanech.

Prvním krokem byla injekce vypěstovaných C6 buněk gliomu do pravé hemisféry mozků potkanů.

Indukce a následný růst maligního gliomu byl sledován pomocí MRI. Všichni neošetření potkani uhynuli mezi 12. a 18. dnem po injekci buněk.

Potkan vysmátý

Druhé skupině potkanů (15 THC+15 WIN) byl 12. den po injekci aplikován THC (50-3000 µg) nebo WIN (5-300 µg). Látky byly aplikovány infuzí kanylou do části mozku, kde se nádor nacházel. Aplikace probíhala sedm dní.

Výsledky:

1/ THC: u tří potkanů se THC ukázal jako neefektivní, u devíti došlo ke znatelnému prodloužení života v rozmezí 19-35 dní, u tří bylo dosaženo kompletní eradikace gliomu. Došlo k uzdravení!

2/ WIN: u šesti neefektivní, u čtyř prodloužení života na 19-43 dní, k úplné eradikaci došlo dokonce u pěti z potkanů. Jinými slovy: celá třetina se uzdravila.

U vyléčených zvířat byla zasažená tkáň nahrazena vazivovou jizvou.

Účinek za pár minut...!

Aby byl ověřen případný vliv vlastní imunity, byl proveden pokus na myších, deficientních pro gen Rag 2 -/-, které nemají T ani B lymfocyty.

Jak snímky MRI tak pozdější histologické vyšetření nádorové tkáně potvrdilo přímou účinnost kanabinoidů v indukci procesu apoptózy buněk gliomu.

Jak proces navození apoptózy probíhá?

Studiem in vitro bylo zjištěno, že obsazení CB receptoru (typu 1 i 2) THC nebo WIN stimuluje hydrolýzu sfingomyelinu, která způsobuje nahromadění ceramidu. Reakce nastává během několika minut, může být katalyzována enzymem sfingomyelinázou. Po několika dnech indukce aktivity ceramid-syntázy způsobí další vzrůst hladin ceramidu, který je spojen s aktivací extracelulární regulační kinázy (ERK). Ta navozuje vlastní apoptózu nádorových buněk.

...a zůstali chytří

Významnou částí studie byl také podrobný výzkum případné neurotoxicity THC. Zdravým potkanům byly po 7 dní aplikovány maximální dávky -- 2 500 µg THC nebo 250 µg WIN.

(pro zajímavost -- přepočet pro průměrného člověka, vážícího 80 kg, činí 1 000 mg, což se rovná přibližně 30 marihuanovým cigaretám/den!)

A výsledky?

1. Doba přežívání pokusných zvířat nebyla kanabinoidy nijak ovlivněna.

2. MRI analýza neprokázala žádné známky, svědčící pro nekrózu, edém, infekci či trauma.

3. Barvením TUNEL nebylo prokázáno narušení vývoje nervů.

4. Vedlejší příznaky léčby kanabinoidy (významné poruchy chování, motoriky či psychické aktivity) -- nebyly prokázány.

5. Příjem potravy a vody pokusnými zvířaty podávání kanabinoidů nijak neovlivnilo.

6. Krevní obraz potkanů byl zcela normální.

7. Pokud byla zjištěna měřitelná odchylka v některých parametrech (hladiny glukózy, močoviny, kys. močové, kreatininu, cholesterolu, bilirubinu a některých enzymů), došlo k normalizaci stavu nejpozději do 2 měsíců po ukončení léčby.

Co dodat?

Pokud by se tyto výsledky podařilo definitivně potvrdit, mohlo by to vést k významnému přehodnocení soudobého názoru, který spočívá právě ve zdůrazňování neurotoxicity, zvláště pro organizmus ve vývoji.

A to by byla pro mnoho lékařů, zabývajících se výzkumem léčebných účinků kanabis, jistě dobrá zpráva.

Výzkum

V další fázi se klíčovou otázkou stane přesné pochopení úlohy každého z obou receptorů, CB1 a CB2. Pokud by bylo možno dosáhnout účinku pouze aktivací CB2, mohlo by dojít k vývoji selektivních agonistů, kterými by mohl být pacient léčen bez účinků na svou psychiku.

Ale proč vlastně odstraňovat dobrou náladu a chuť k jídlu, důležité součásti každé rekonvalescence?

Odsouzení k smrti

Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje jiný způsob léčby gliomu, a že lidé, tímto nádorem postižení, nepřežívají déle než 40 až 50 týdnů, měla by se výsledkům věnovat maximální pozornost.

Je rovněž důležité, že syntetický WIN-55, 212-2 se ukázal být účinnějším, než přírodní konopí, a to zhruba 10x.

Celý článek naleznete v časopise Nature Medicine 2000; vol. 6:3:313-318 nebo na internetové adrese ZDE

Malý a ještě menší mozeček

K doplnění předchozího článku ještě jedna krátká informace:

Americký tým dr. Blocka z University of Iowa provedl pomocí nejnovějších technik výzkum skupiny silných kuřáků marihuany s ohledem na možné poškození mozku. Výzkum byl proveden mezi 17 velmi silnými kuřáky kanabis, kteří kouří sedm a vícekrát týdně po dobu čtyř let. Kontrolní skupinu tvořilo 12 mladých lidí, kteří nikdy drogy neužívali.

Pomocí PET (Positron Emission Tomography) bylo u takových kuřáků zjištěno, že během aplikace dochází ke snížení průtoku krve mozečkem, (centrum pro kontrolu pohybu, paměti, pozornosti apod.) o zhruba 18%, které přetrvává ještě celý den po aplikaci.

To přineslo otázku, zda díky sníženému průtoku nedochází i k jiným změnám. Proto Blockův tým vypracoval samostatnou studii, zabývající se případnými změnami ve struktuře mozku. Vyšetření MRI však potvrdilo, že ani silné a dlouhodobé kouření kanabis s sebou nepřináší žádné příznaky atrofie nebo poškození struktury mozku.

Tento článek najdete v časopise NeuroReport 2000;11:491-496, 749-753 nebo na internetu ZDE