Návštěvníci v MIT, ve Stanford či v Cambridgi jsou často překvapeni, jak intenzivní styky existují mezi tamějšími univerzitními výzkumníky a místními soukromými firmami, specializující se na nejmodernější technologii. Čelní univerzitní pracovníci jsou zakladateli či řediteli soukromých firem a přitom dál na univerzitě vyučují. Postgraduální studenti jsou zaměstnáni v soukromých firmách, avšak pracují na svých doktorátech a navštěvují semináře na univerzitě. Výzkumníci z univerzitních kruhů i ze soukromých podniků chodí do stejných kaváren, popíjejí ve stejných hospodách, sdílejí tentýž zájem o podivnou sci-fi literaturu a o počítačové hry. Často je obtížné určit, kde začíná univerzita a kde končí sféra soukromého průmyslu.

Ti, kdo rozumějí tvůrčím schopnostem, vědí, proč je dobře, že to tak funguje. Talentovaní lidé jsou jako skleníkové květiny: kvetou pouze za určitých okolností. Potřebují dvě věci: prostředí, v němž se pohybují lidé s vysokým IQ, a intelektuální svobodu. MIT a Stanford jsou soukromé univerzity, a tak se v nich těžko prosazují byrokratické státní předpisy. V Cambridgi je to jiné. Její jednotlivé koleje jsou sice soukromými nadacemi, avšak sama univerzita je z velké části financována ze státních peněz. Nynější britská vláda je posedlá touhou ovládnout veškerý intelektuální majetek, a tak se nyní Cambridge octla pod velkým tlakem omezit svobodu svých nejvíce tvůrčích univerzitních učitelů. Administrativa univerzity v Cambridge nyní chce prosadit návrh, že by si měla univerzita přivlastnit "veškerý intelektuální majetek, který její zaměstnanci vytvoří v rámci svého normálního pracovního zařazení". Komentátor listu Observer varuje, že by to mohl být pro nynější rozkvět firem nejmodernější technologie v oblasti kolem Cambridge počátek konce.