Série sebevražedných atentátů (nejméně čtyři za posledních několik dní) ukázala, že situace je znovu velmi vyhrocená.

Po jmenování Mahmúda Abbáse palestinským premiérem se objevila malá naděje na to, že by v palestinských kruzích mohl zavládnout smířlivější duch směrem k Izraeli. To samozřejmě nemohou akceptovat struktury, které jsou do určité míry nepřátelské nejen k Izraeli, ale i k novému palestinskému vedení, zejména organizace typu Hamásu, Islámského džihádu, Brigád mučedníků od Al-Aksá a další. Hovoří se i podílu Jásira Arafata na rozpoutání dalšího kola násilností s cílem oslabit nové vedení. Palestinští atentátníci jsou jedním z prostředků jak zastrašit všechny, kteří se chtějí pokusit o řešení dlouhotrvajícího konfliktu. Zejména se jedná o zastrašení všech uvnitř palestinské společnosti.

Zejména islamistické kruhy nemohou potřebovat rozběhnutí mírového procesu, protože by tím ztratily moc nad svými "poddanými" a proto musí použít všech nástrojů k tomu, aby jejich ideologie byla účinná. Kromě atentátů, které jsou nejviditelnějším aspektem celého sporu, jsou zde rovněž přítomny prvky masivního antijudaismu, které přispívají k rozněcování nenávisti k židovskému státu.

Organizace Anti-Defamation League (www.adl.org) dlouhodobě upozorňuje na fakt, že v arabských médií jsou běžně používány ostré předsudky vůči židům. V arabském tisku jsou publikovány lži o holocaustu, premiér Ariel Sharon je zpodobňován jako člověk, který pije arabskou krev. Antijudaistické stereotypy jsou naprosto záměrně posilovány v naprosté většině arabských médií.

V médiích rovněž běžně vystupují vůdci teroristických organizací a oznamují další a další ataky, které budou uskutečněny, pokud Izrael nespáchá existenční sebevraždu. Tyto lidi by měla palestinská policie pozatýkat a odsoudit, ale o tom lze úspěšně pochybovat.

Cestovní mapa možná ukazuje cestu k míru

Po atentátech izraelské vláda uzavřela Západní břeh Jordánu. Nepřerušila, ale svou účast na jednáních s Abbásem a palestinskou delegací, aby nedošlo k destabilizaci pozice tohoto umírněného pragmatika a jeho lidí uvnitř palestinských mocenských struktur. Izraelská vláda zároveň rozhodla, že bude bojkotovat veškeré zahraniční návštěvy, které se setkají s Jásirem Arafatem.

Jako východisko situace navrhly Spojené státy, Rusko, OSN a EU tzv. cestovní mapu pro řešení situace v Izraeli (Performance-Based Roadmap to a Permanent Two-State Solution to the Israeli-Palestinian Conflict), která navrhuje v několika postupných fázích vytvoření palestinského státu do roku 2005. S takovým konceptem pravděpodobně souhlasí i obyvatelé Izraele, neboť podle výzkumu ho podporuje asi 65% Izraelců. Cílem návrhu je zastavit palestinský terorismus a obnovit jednání obou stran.

Plán má nicméně pro Izrael některá problematická místa. Cestovní mapa svými některými pasážemi implikuje rovnost mezi teroristickými ataky Palestinců a izraelskými vojenskými akcemi. Dále označuje za klíčové, aby skončila "izraelská okupace" Západního břehu a pásma Gazy. Tento konceptuální přístup byl některými izraelskými organizacemi označen za zjednodušený a chybný, neboť ignoruje realitu, že mnohým arabským kruhům nejde ani tak nezávislý palestinský stát, jako spíše o zničení Izraele. Nemohou přijmout to, že by Izrael existoval v tomto prostoru a měl nárok na bezpečnost a mír a proto byly odmítnuty v minulosti silná mírová řešení nabízená např. Ehudem Barakem v Camp Davidu.

Americká administrativa bude nyní vyvíjet nátlak zejména na arabské vůdce, aby "cestovní mapu" přijali, zároveň od nich bude požadovat silné záruky bezpečnosti pro Izrael. Jedině Spojené státy jsou schopné dotlačit obě strany ke kompromisům, které skýtají šanci pro strádající oblast.

Nutnou podmínkou všeho je, ale zastavení brutálních masakrů izraelských civilistů, které jsou nyní vidět na ulicích izraelských měst. To se jeví jako nepravděpodobné, protože palestinské vedení stále pouze vyhlašuje boj proti terorismu, nicméně žádná razantní akce nepřišla a dokud nepřijde, tak nelze přistoupit k dalším krokům.