Protokol má zajistit lepší přístup občanů k údajům o toxických látkách, skleníkových plynech či těžkých kovech. Zároveň se ČR připojila i k protokolu o hodnocení vlivu strategických dokumentů na životní prostředí.

Naopak k protokolu o odpovědnosti a kompenzacích za škody způsobené průmyslovými haváriemi na mezinárodních vodách ČR nepřistoupí. Ohrožen je i český podpis úmluvy o ochraně Karpat. Protokol o registrech znečištění se týká 86 látek, jejichž vypouštění do prostředí budou muset podniky hlásit úřadům. Údaje by poté měly být veřejně dostupné v elektronické formě.

Protokol o hodnocení vlivu strategických dokumentů na životního prostředí má zajistit účast veřejnosti při posuzování dopadu různých plánů na životní prostředí a zdraví. Podle tiskové mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové jde zejména o plány a programy zpracovávané v oblastech zemědělství, lesnictví, rybářství, energetiky, průmyslu včetně těžby, dopravy či odpadového a vodního hospodářství.

V následujících dnech má být podepsána Karpatská úmluva. K té ČR přistoupí pouze v případě, že do Kyjeva dorazí ministr životního prostředí Ambrozek. Vedle protokolů se jedná i o závěrečné deklaraci. Nejdéle se diskutovalo o pasážích týkajících se GMO a jaderné bezpečnosti. ČR společně s EU zastávaly přísnější znění, proti kterému se ale zejména v přípravě GMO stavěly USA a Kanada. Obě země jsou také řádnými členy Evropské hospodářské komise OSN, která konferenci pořádá.

Tradici konferencí "Životní prostředí pro Evropu" založil v roce 1991 Josef Vavroušek v Dobříši. "Je výborné, že celý proces započatý v Dobříši nejeví žádné známky úpadku," řekl EkoListu Bedřich Moldan, ředitel Centra UK pro otázky životního prostředí, který je v Kyjevě také přítomen. "Jde o vysloveně silný a snad jediný skutečně panevropský proces, který není postaven na vodě, ale na solidních znalostech. Ke každé konferenci je vydávána důkladná zpráva založená na solidních datech z celého regionu," dodal.