18. 3. 2003
Dramatickým protiválečným projevem odstoupil předseda britské Dolní sněmovny Robin CookNa protest proti válce v Iráku rezignoval v pondělí na svou funkci labouristický předseda Dolní sněmovny Robin Cook. Labourističtí poslanci ho odměnili bouřlivým potleskem, při němž povstali, když oznámil, že bude v úterý hlasovat proti vojenskému útoku na Irák.
Odstupující šéf britské Dolní sněmovny rezignoval, protože, jak uvedl, se staví proti vojenské akci bez schválení Radou bezpečnosti OSN. Pronesl v této věci projev hned poté, co Jack Straw, jeho nástupce ve funkci ministra zahraničních věcí, promluvil ve sněmovně ve prospěch útoku proti Iráku. Podle komentátora televize BBC Andrewa Marra byla Cookova rezignační řeč v parlamentě v pondělí večer "bezpochyby jedním z nejefektivnějších rezignačních projevů v moderní britské politice". Britský parlament zažil v pondělí v této věci "nesmírně dramatický den". Podle jiných analytiků se dostává ve Velké Británii svou nepochopitelnou podporou pro Bushovu válku premiér Tony Blair do opravdu velkých politických obtíží, viz anglicky např. ZDE. Shrnutí Cookova rezignačního projevu v Dolní sněmovně - v češtině BL |
Cook úvodem svého projevu v Dolní sněmovně vyjádřil premiéru Blairovi podporu. Vyjádřil pochvalu jeho úsilí zajistit druhou rezoluci OSN a dodal, že není možné "nyní předstírat, že to úsilí bylo bezvýznamné". Cook odmítl argument, že schválení druhé rezoluce OSN zabránil pouze francouzský prezident Chirac. Zdůraznil, že domnívat se něco takového by "znamenalo podlehnout iluzím"."Ani NATO, ani Evropská unie, ani Rada bezpečnosti OSN nepodporují Británii a Spojené státy," uvedl. "Británie není supervelmoc," dodal. "Naše zájmy jsou nejlépe ochraňovány nikoliv prostřednictvím unilateralismu, ale prostřednictvím multilateralismu." Tyto zájmy a mezinárodní aliance, na nichž tyto zájmy závisejí, se staly "obětí války, v níž se ještě ani nevystřelilo". Cook odmítl srovnávání nynější situace se situací války v Kosovu. Právě proto, že nyní Británie nemá podporu, kterou měla tehdy, "je o to důležitější získat podporu v Radě bezpečnosti OSN". "A naším problémem při získávání podpory je tentokrát skutečnost," dodal, že "mezinárodní společenství ani britská veřejnost není [o nutnosti války] přesvědčena. Cook varoval, že "nikdo z nás nedokáže předpovědět počet mrtvých" v této válce, ale že je pravděpodobné, že mrtvých a raněných budou nejméně tisíce. Cook také hájil dosavadní politiku zadržování režimu Saddáma Husajna, kterou nyní britská vláda odmítá. Politika zadržování vedla podle Cooka k likvidaci většího množství zbraní, než kolik jich měla minulá válka v Perském zálivu. "Válka je nyní připravována jen proto, že je Irák tak slabý," pokračoval Cook. Dodal, že "Irák pravděpodobně žádné zbraně hromadného ničení v běžném smyslu toho slova - totiž zbraně, která by mohla být odpálena v nějakém západním městě - vůbec nemá". Cook se také zeptal, proč se Británie a Amerika stavějí vůči Iráku tak netrpělivě, vzhledem k tomu, že "je tomu už více než třicet let, co OSN rozhodlo, že Izrael musí opustit okupovaná území". Cook zaútočil na vládu George Bushe za to, že reaguje na důkazy o odzbrojování Saddámova režimu "konsternovaně", protože to oslabuje možnost jít do války. Cook se také zmínil o kontroverzním způsobu, jak se George Bush dostal v Americe k moci a dodal, že Británie nyní jde do války jen kvůli pár pochybným volebním výsledkům na Floridě. Na závěr Cook zdůraznil, že se ve své politické kariéře naučil důvěřovat britským voličům a z toho důvodu bude v úterý hlasovat v Dolní sněmovně proti vojenskému zásahu v Iráku.
|