Prezident Bush má také varovat novináře a pracovníky humanitárních organizací, aby Irák opustili, protože má prezident Saddám Husajn ve zvyku zajímat rukojmí.

Saddám Husajn v pondělí potvrdil, že Irák kdysi prý měl zbraně hromadného ničení na obranu proti Íránu a proti Izraeli, ale že už je nyní nemá.

Britský velvyslanec u OSN obvinil Francii - aniž by ji jmenoval - , že pohrozila, že bude vetovat druhou rezoluci OSN, kterou navrhly Spojené státy a Británie. Avšak jeho francouzský protějšek zdůraznil, že většina členů Rady bezpečnosti OSN potvrdila, že si nepřeje užití síly. To zpochybnil americký velvyslanec u OSN, který tvrdil, že "by hlasování v Radě bezpečnosti bývalo bylo těsné" a dodal, že "druhá rezoluce není nutná".

Nejvýznamnější právní poradce britské vlády lord Goldsmith vyjádřil názor, že je vojenský útok proti Iráku právně ospravedlnitelný podle existujících rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Avšak ruský ministr zahraničních věcí Igor Ivanov konstatoval v pondělí, že existující rezoluce neposkytují právní ospravedlnění vojenského útoku.

Na otázku, zda Američany vedený útok na Irák bude z právního hlediska ospravedlnitelný, odpověděl Kofi Annan: "Jestliže dojde k tomuto útoku bez podpory Rady [bezpečnosti], jeho legitimita je zpochybněna."

Trvalí členové Rady bezpečnosti OSN Francie a Rusko jasně zdůraznily, že se stavějí proti vojenskému řešení a další držitel práva veta v Radě bezpečnosti OSN, Čína, také naznačil, že požaduje mírové řešení.

Předtím, než USA a Británie stáhly svůj návrh druhé rezoluce OSN, Francie, Rusko a Německo předložily vzdornou reakci na ultimatu, které vypracovaly v neděli na Azorských ostrovech Británie, USA a Španělsko.

Bush, Blair a Aznar v neděli dali z Azorských ostrovů mezinárodnímu společenství 24 hodin na to, aby podpořilo jejich rezoluci, jinak, varovali, riskují, že USA, Británie a Španělsko provedou invazi do Iráku samy.

Francie marně požadovala mimořádné zasedání ministrů členských zemí OSN na úterý, které mělo vypracovat časový plán pro odzbrojení Iráku, který podporuje i Rusko. Francouzský ministr zahraničních věcí de Villepin uvedl v rozhlase: "Francie nemůže přijmout rezoluci, která je ultimatem a předpokládá automatické užití síly."

Ruský prezident Vladimír Putin přerušil dlouhé mlčení o Iráku a odmítl nedělní ultimatum: "Jsme pro vyřešení tohoto problému výlučně mírovými prostředky. Každé jiné řešení by bylo chybou, hrozily by nejhorší možné důsledky, vedlo by to k obětem a k destabilizaci celé mezinárodní situace," konstatoval.

Z Iráku začali odjíždět zbrojní inspektoři a cizinci civilisté byli také varováni, aby zemi opustili.

Jasným znamením toho, že se útok na Irák blíží, bylo oznámení Kofiho Annana, generálního tajemníka OSN, že nařídil zbrojním inspektorům OSN a pracovníkům humanitárních organizací, aby opustili Irák.

Reportér BBC v Bagdádu uvedl, že v městě je cítit zřetelná nervozita. U benzínových pump se tvoří velké fronty a pracovníci státních úřadů z nich vynášejí počítače, faxy a další cenné zařízení.

Američané nmají nyní v Perském zálivu více než 250 000 vojáků.

Americký ministr zahraničních věcí Colin Powell zdůraznil, že bude existovat po případné válce v Iráku prostor pro mezinárodní instituce, aby zemi znovu vybudovaly. To ostře konstrastuje s informací, kterou v pondělí otiskl americký deník Wall Street Journal, podle níž očekává americká vláda, že většinu prací pro znovu vybudování Iráku budou provádět soukromé americké firmy. Americká vláda prý už má plán na rekonstrukci irácké infrastruktury a společnosti a rozvojové organizace OSN a mezinárodní instituce v něm hrají jen minimální roli.

Soukromé americké firmy obdrží podle tohoto plánu smlouvy na znovuvybudování Iráku v hodnotě přibližně jedné miliardy dolarů, kdežto humantární organizace jen asi 60 milionů dolarů, píše WSJ.